Je opět další pondělí a my holky jsme se opět sešly v naší kavárničce. Objednaly jsme si, pohodlně se usadily a už se těšily na dnešní vyprávění Míly.
MÍLA
Míla tedy začala povídat: "Děvčata, tak už dnes odejdeme ze školy a já vám budu vyprávět o tancování. Tanec mě bavil už jako dítě a když hrály v radiu, už jsem začala poskakovat a tančit. Taneční, všechna prodloužení a plesy jsem protancovala a ještě k tomu s nejhezčím klukem z tanečních. Zamilovali jsme se do sebe, ale byla to taková láska platonická, pouze taneční. Pak se naše cesty rozešly, nevím už proč. Nevím o něm vlastně nic, jenom, že se jmenoval Josef. Zbyla mi pro vzpomínku jenom společná fotka.
O tom ale vyprávět nechci. Chtěla jsem jenom naznačit, že jsem tancovala opravdu velmi ráda. Později jsem se seznámila s klukem, který tancoval také rád a začali jsme spolu chodit tancovat do Slovanského domu, kde se tehdy pořádaly čaje. Chodili tam lidé našeho věku a bylo to fajn. Teď ale ještě odbočím. S Pepou, jak se jmenoval ten můj přítel, jsme spolu začali chodit opravdově a začali jsme se mít rádi. On vypadal docela hezky a rozuměli jsme si i jinak. Měli jsme také jeden společný zájem a přihlásili jsme se do komparzu. Tehdy fungovaly jenom dva, televizní a filmový. Protože bylo vidět. že jsme pár, tak nás často jako pár obsazovali. No, abych se od toho tancování moc nevzdalovala, řeknu jenom jednu příhodu. Natáčela se pohádka Paví princ a nás obsadili jako taneční pár, který měl tancovat na královském plese. Tento zážitek byl ale dost hrozný. Dostala jsem sice krásné brokátové šaty, ale ty vážily snad deset kilo. Tancovali jsme pod lustry, ve kterých byly svíčky a ten vosk mi kapal do výstřihu. Nesměla jsem ovšem dát najevo nějakou nelibost. Tak to byl taneční zážitek ne úplně příjemný.
Budu tedy pokračovat tím, že jsme chodili tancovat do Slovanského domu a chodili jsme tam na ty čaje docela často. Pepa tancoval dobře a tak jsme si to užívali. Věděla jsem ale, že když Pepa vypije nějaký alkohol, tak začíná být agresivně žárlivý. To, co se však stalo, bylo moc. Pepa si totiž odskočil a mně přišel požádat o tanec někdo jiný, Pepa se vrátil a když viděl, že tancuji s někým jiným, vjel do něho amok. Popadl mě, táhnul do šatny a že půjdeme okamžitě domů. Mně oblékání trvalo o něco déle, ale on vyrazil ze dveří a řítil se po chodníku. Měl asi dojem, že za ním budu poslušně cupitat, ale to se spletl. Zrovna jelo okolo taxí, já jsem si ho zastavila a odjela spokojeně domů.
Když se Pepa konečně otočil, tak já jsem tam nebyla. On najednou dostal místo vzteku strach a nemohl pochopit, kam jsem zmizela. Prohledal celé okolí a vrátil se i do Slovanského domu, ale já opravdu nikde.
Já jsem přijela v klidu domů a šla jsem spát. Najednou někdo zvoní a když maminka otevřela, stál tam zničený Pepa a mamince oznámil, že jsem zmizela. Maminka se divila a prozradila mu, že už dávno spím. Pepa tedy zmateně odešel, i když nevěděl, co si má myslet.
Na mne ale bylo jeho chování trochu moc a tak jsem se s ním rozešla. Začal mě pronásledovat a volat s tím, že mě zabije, aby mě nemohl mít nikdo jiný a pak skočí z Nuselského mostu. Řekla jsem mu, aby mě ušetřil, ale z Nuselského mostu ať si klidně skočí. Věděla jsem, že se má moc rád a také, že je to zbabělec. Jak vidíte, tak mě nezabil a z Nuselského mostu neskočil také. Už jsem o něm nikdy neslyšela.
Další vyprávění si vylosovala Helenka a oznámila nám, že uslyšíme horor. No, i přes to, se těšíme