A věří tomu, o čem je přesvědčen, ať už zkušenostmi, či tradicemi a výchovou. Ale pořád je to lepší, než když se z člověka stane fanatik, anebo si na něho hraje a perlí naučené větičky a chce manipulovat s ostatními. Co když za to dostane tu správnou odměnu? Prostě s lidmi jsou potíže, byly a budou. Ani různé zákazy a příkazy nezlepší situaci.
Tak nám ten nový rok nezačal příliš šťastně. Samé virózy, nemoce, málo slunce, málo radosti z počasí . Půtky a hádky, podpásovky a přetahovačky na politické scéně. Jedno velké divadlo a herci samozřejmě potřebují diváky. Čím víc diváků, tím lepší výkony se odvádějí. Nebo horší?
Tak sedím u počítače a chci dát dohromady něco smysluplného, abych se trochu s íčkem potěšila. Nějak mi to moc nejde, ale přece jen se chci s vámi podělit o několik lednových událostí. Vlastně se vůbec nic zvláštního nestalo, což je moc dobře. Ale také je neustále zataženo, nejen na obloze a to se prolíná celou společností. Navíc se nemohu zbavit otravné virózy, ale tak jsme na tom vícero lidí.
Nevlídné počasí nás provází lednem častěji, než bychom chtěli. My bychom toho chtěli! A jak vidno, není to jednoduché. Někdy prostě vůbec nejde nic tak, jak by si člověk přál. Když mi nebylo dobře a já více méně dny proležela, tak jsem byla tak skromná a říkala jsem si. Co bych za to dala, kdybych mohla vstát a dělat tu nejběžnější činnost. Vždyť je to otrava, jen ležet, Vzala jsem si knížku vánoční, nebavila mě. Vzala jsem si od C. G. Junga knihu Člověk a duše, ani ta mě nezaujala. Jakmile člověk dosáhne určitého zenitu, pak už čerpá hlavně ze svého rozumu, ze svých prožitků a zkušeností. Z knih se už moc nepoučí, spíše pobaví a dojde k poznání, že starého psa novým kouskům nenaučíš.
A jelikož se cítím trochu lépe, tak se pokouším mé zmatené myšlenky srovnat a hodit je na papír. A říkám si přitom, jak je důležité někam patřit, někoho mít rád a také se podílet na tom, aby i na mě padlo kousek lásky a štěstí. I kdyby mi měl jen můj pes olíznout můj čumáček. Uklízela jsem vánoční dárky a na nočním stolku jsem si nechala knihu od vnučky, Mám tě ráda babičko. Vyznání mé vnučky, brečela jsem u toho a myslím, že je tam prostor pro mé láskyplné odpovědi, až tu jednou nebudu.
Dnes jsem spatřila náš milý kostelík na FD. Věřte, tolik mi to zvedlo náladu a zase se těším na vše, co mě bude provázet ode dneška. Bez kašle, se sluncem a doufám s dobrými záležitostmi. A proto, jdu si zkusit šatičky, jelikož příští týden si pojedeme zatančit a setkat se se známými. Těším se na ně a zazpíváme si naši hymnu: Připijme si přátelé!
Jo, s lidmi jsou potíže. Nejen s cizími, ale i s vlastními. Tedy s mým já, občas určitě. Omlouvám se, jestli se vám moje nudné čtení nebude moc zamlouvat, tak se na mě nezlobte. Zkuste si občas olíznout něco dobrého, uvidíte, že to pomáhá. Ať je to dobré slovo, obejmutí, či ušpinění bundy od milovaného zvířátka. Tak si jdu vzít kapky na kašel a v lednici mám dobrou slivovici. Hodně zdraví a lásky vám přeji, milí přátelé!