Může se jednat o kombinaci zvyšující riziko respiračních onemocnění, včetně plicní rakoviny? Podle odborníků to závisí na koncentraci produktů hoření, kterým se vystavíme, a tedy hlavně na ventilaci vnitřních prostor.
Jak uvedl MUDr. Libor Havel, lékař pneumoonkologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze pro vzdělávací platformu Plice.online, je v současnosti těžké najít člověka, který by neměl žádný rizikový faktor pro rozvoj plicních onemocnění. Kromě kouření, včetně toho pasivního, a znečištění ovzduší smogem, se jedná také o těžko ovlivnitelný výskyt radonu – tedy radioaktivního plynu vznikajícího v půdním podloží. „Paradoxně je tento jev dosti vysoký v Jižních Čechách, přesto že je považujeme za vzor čisté krajiny,“ vysvětluje lékař.
Dalším potenciálním zdrojem škodlivin pro dýchací cesty přímo v domácnostech, o kterém se v poslední době diskutuje, jsou různé vonné svíčky, tyčinky nebo stále více populární vykuřovadla s obsahem bylin a pryskyřic. Tedy vše, co po zapálení může do ovzduší interiéru uvolňovat nejen vonné látky, ale také zplodiny hoření potenciálně škodlivé pro lidské zdraví.
Vonné tyčinky a vykuřovadla
Samostatnou kategorii tvoří produkty, jejichž vonnou složku nese přímo kouř vzniklý spalováním. Podle informací australského Cancer Council skutečně existují studie dokazující, že jejich pálení v interiéru zvyšuje úroveň látek zvaných polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), které mají spojitost s rizikem rozvoje některých nádorových onemocnění. Je to celkem logické, protože spalování jakéhokoliv organického materiálu – ať už to jsou listy tabáku, uhlí nebo vonné tyčinky, produkuje PAH. Nelze však zjednodušeně říct, že pouhá přítomnost PAH ve vzduchu znamená, že má člověk v místnosti zvýšené riziko rakoviny. U škodlivin ve vzduchu totiž platí, že jed dělá dávka.
„Například posezení u táboráku praktikované několikrát přes léto určitě nezatíží dýchací systém víc než 10-20 cigaret kouřených denně. Člověk by mohl spíš hypotetizovat, jestli je škodlivější inhalovat dým z borovicového dřeva nebo sníst ten opečený špekáček. Co se týče různých vonných tyčinek – každému, kdo byl někdy v buddhistickém chrámu, kde těchto věcí hoří naráz stovky, je jasné, že zdravá záležitost to nebude. Tam je skutečně míra zamoření kouřem extrémně vysoká a dlouhodobý pobyt v takovém prostředí by byl asi hodnocen jako pasivní kouření na úrovni sezení v zakouřené hospodě,“ vysvětluje MUDr. Libor Havel. Dodává, že záleží na tom, jak se kouř v interiéru kumuluje, jak často se větrá, a jak dlouho se v něm člověk pohybuje. Při pálení vonných substancí je tedy důležité vždy myslet na dobré větrání.
Vonné svíčky
I když vonné svíčky produkují různé výpary a částice, jejichž vdechování ve vysokých dávkách může být nebezpečné, výzkumy naznačují, že při typickém použití je dávka hluboko pod hranicí škodlivosti. Podle odborníků není důvod si myslet, že občasné pálení svíček ohrozí zdraví.
V jedné klíčové recenzované studii publikované v roce 2014 například výzkumníci spálili vonnou parafínovou svíčku v místnostech různých velikostí – od ekvivalentu malé koupelny až po velký obývací pokoj. Pomocí speciálních přístrojů měřili, co se uvolnilo do vzduchu a zůstalo tam. Zjistili, že i když pálením svíčky vznikly některé potenciálně rakovinotvorné chemikálie, jako je benzen a formaldehyd, nejvyšší naměřené úrovně po čtyřech hodinách nepřetržitého spalování byly méně než na polovině doporučených limitů stanovených Světovou zdravotnickou organizací. Nejvyšší úrovně také spadaly do rozmezí toho, co je považováno za typické koncentrace chemikálií v interiéru.
To vedlo autory studie k závěru, že „za normálních podmínek použití nepředstavují vonné svíčky známá zdravotní rizika pro spotřebitele“. Je důležité poznamenat, že i když je závěr této studie v souladu s ostatními, jen málo studií se zabývalo zdravotními účinky hoření vonných svíček obecně. Nezávislí výzkumníci však potvrzují, že zjištění jsou solidní: „Když svíčky hoří, uvolňují chemikálie v relativně triviálních koncentracích. Lidé, kteří vyjdou na rušnou městskou ulici, budou vdechovat vyšší množství potenciálně toxických chemikálií právě z výfuků automobilů,“ uvedla pro New York Times Pamela Daltonová, výzkumnice vnímání pachů a podráždění z Monell Chemical Senses Center ve Philadelphii. Dodala také, že množství produkovaných částic způsobujících vůni či zápach se obecně pohybuje v koncentraci odpovídající zředění čajové lžičky chemikálie v olympijském plaveckém bazénu.
Cigarety ve škodlivosti stále vedou
Hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj respiračních chorob a především rakoviny plic stále zůstává kouření. Proto lékaři apelují na všechny kuřáky, aby se svého lékaře zeptali na program časného záchytu rakoviny plic, který byl spuštěn v lednu 2022. Zvláště ti kuřáci, které trápí kašel, by neměli s návštěvou lékaře otálet a naplánovat si ji třeba v rámci novoročních předsevzetí – může totiž zachránit život.
„Většinu kuřáků bohužel nepřekvapí, že po ránu kašlou a zadýchávají se – berou to prostě jako běžnou součást kuřáctví. Měli by však vyhledat lékaře, když se kašel zhoršuje nebo mění svůj charakter – tedy například ten, kdo měl kašel suchý a dráždivý, najednou začne vykašlávat hlen. Zvláště pokud je nějak zabarvený, což nemusí být jen důsledkem zanesení plic dehtem, ale příznakem rakoviny plic. Nicméně pokud se potvrdí nádor s takovými projevy, je většinou pokročilý a nevyléčitelný. Naději na vyléčení mají pouze počáteční stadia, která se nijak neprojevují. Proto každému kuřákovi vřele doporučuji, aby se svého lékaře zeptal na program časného záchytu rakoviny plic. Jde o bezbolestné vyšetření u pneumologa a případně následné CT vyšetření pro vyloučení přítomnosti nádoru,“ vysvětluje MUDr. Libor Havel.
Pneumologické vyšetření v rámci screeningového programu je komplexní a může také odhalit jiné počínající onemocnění. Typicky právě kuřáci jsou značně ohrožení chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem i dalšími chorobami. Pro zpomalení jejich progrese je zcela zásadní časně zahájená léčba. Více informací o programu najdete na webu Prevenceproplice.cz.
