FOTO: Z archivu Martiny Růžičkové

Místo mého srdce: Český Šternberk

14. 2. 2023

Vlak stojí už nejmíň 20 minut a určitě si ještě počkáme. V Ledečku je to tak pokaždé a k cestě to patří. Těším se na známá místa, ale zároveň mě svírají obavy. Jaké děti tam letos budou? Budou se mnou chtít kamarádit?

Místo mého srdce 2023 Můj příběh vzpomínky

Autor: Martina Růžičková

Hodnocení:

(5.1 b. / 29 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Ježková 14.2.2023 10:17

Martino, moc hezké. :-)

Naděžda Špásová 14.2.2023 10:01

Martino, je dobře, když nám zůstanou takové krásné vzpomínky. Fotky jsou hezké.

Vladislava Dejmková 14.2.2023 10:00

Moc tě Martino chápu, jsou to krásné vzpomínky na krásné místo i dětské zážitky. Loni jsem byla na Šternberku poprvé a moc se mi tam líbilo.

Daniela Řeřichová 14.2.2023 09:24

Martino, moc hezká vzpomínka a půvabné archivní fotografie. Český Šternberk znám, jako děti jsme trávily prázdniny v nedalekém Kácově.

Taťana Veselá 14.2.2023 09:18

Hezke :-) Český Šternberk neznam, ale diky vam jsm kousek poznala :)

Blanka Lazarová 14.2.2023 09:17

Martino, moc pěkné vzpomínání i fotky. Zaujala mě fotka dědy, jak si vykračuje s prutem od řeky pěkně vyštafírovaný v holínkách a v kvádru. Super ! :-)

Irena Mertová 14.2.2023 09:13

Martino, pěkný článek a rodinné fotky, ze kterých je zřejmé, že je to opravdu srdeční záležitost. Já jsem ke Šternberku začala jezdit na první vandry někdy na střední škole, pravidelně, kamarádi tam měli kemp. Ale na tom místě je nyní postavena dálnice.

Zpět na homepage Zpět na článek

O tom, jak jsem s velorexem nahradil záchranku

Příběh je to letitý, ještě z doby, kdy vozidlem záchranky byla dvanáctsettrojka, která se současnými vozidly záchranné služby měla srovnatelnou snad jen barvu majáku, a kdo neměl doma pevnou linku, stejně pomoc nepřivolal, natož ztracen kdesi v prostoru.

Jaromír Šiša

Rodina to považovala za můj hřích

Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří, blázniví, ztřeštění a plni ideálů. Rok a půl společných výletů, návštěv výstav, kin, chtěli jsme se prostě bavit.

Michaela Přibová

Po tmě, aneb co všechno člověka napadne, když vypadne proud

V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a potřebuje si dojet zítra ráno k doktorce do Úštěka. A akorát když přijeli, přestal jít proud.

Dana Straková

Bramborová brigáda s bonusem

Přelétla jsem aktuální denní zprávy. Válka na Ukrajině, půtky o konsolidační balíček v poslanecké sněmovně, rozchod známých celebrit, jejichž soukromý život plnil stránky bulvárního tisku několik měsíců, seriálový propadák TV Prima, podzimní stříhání hortenzií.

Jana Kollinová