Prošli jsme si historické centrum, které je chráněno jako městská památková zóna, a zamířili k dominantě města – benediktinskému klášteru. Mile nás překvapilo, že prohlídkový okruh je přístupný celoročně.
Zakoupili jsme si vstupenky a čas před zahájením prohlídky strávili obhlídkou budov zvenčí. Barokní komplex kláštera – správněji Benediktinského opatství sv. Václava, je impozantní. Kromě samotných budov upoutá návštěvníka bohatá sochařská výzdoba.
Portál kostela sv. Vojtěcha zdobí erb opatství a iniciály opata Otmara Daniela Zinkeho, který byl hlavním iniciátorem barokní přestavby objektu (viz titulní obrázek).
Portál i balustráda jsou přehlídkou soch světců, jež vytvořil sochař Karel Josef Hiernle.
Velice působivá Kalvárie je umístěna v klášterní zdi naproti kostelu.
Přesně v celou hodinu nás přivítal mladý průvodce a my zjistili, že jsme jedinými návštěvníky. To, že provádí pouhé dva lidi, se však na prohlídce nijak neprojevilo. Z jeho zaníceného, nadšeného projevu byl cítit vřelý vztah k dějinám kláštera, k rodnému Broumovu a historii.
Vyprávěl nám o dávné historii tohoto kraje, kdysi liduprázdného a plného divokých skal a hvozdů. Osídlování a rozvoj jsou tu spjaty s benediktinským řádem, který území získal darem od krále Přemysla Otakara I. Postupně sem přicházeli poddaní z Čech, ale hlavními kolonisty byli zemědělci a řemeslníci z německých zemí.
Zřejmě v roce 1255 začalo vznikat na návrší nad říčkou Stěnavou město Broumov. Benediktini si tu vybudovali klášter, který byl pobočkou kláštera v Břevnově. V období husitských válek byl břevnovský klášter vypálen. Opat s mnichy uprchl do Broumova. S nimi zažilo Broumovsko období velkého hospodářského a kulturního rozvoje.
V 17. století poničily budovy kláštera i gotický klášterní kostel dva rozsáhlé požáry. Opat Tomáš Sartorius započal s rozsáhlou barokní přestavbou konventu i kostela. Dokončena byla za jeho nástupce Otmara Zinkeho. Přední architekti, stavitelé a další umělci tu vytvořili impozantní barokní dílo, které udivuje návštěvníky do dnešních časů.
Důležité bylo působení benediktinů v oblasti vzdělávání. Absolventy zdejší školy byli během staletí mnozí význační mužové naší historie, např. Arnošt z Pardubic, Bohuslav Balbín, Alois Jirásek či Alois Rašín.
Smutné období nastalo po komunistickém převratu, kdy byli v klášteře vězněni kněží, řeholníci a řeholnice z různých řádů. To trvalo až do roku 1968. Pak zde bydlely dominikánky, které pekly hostie pro veškeré české a moravské farnosti. Od roku 1974 byla v objektu umístěna část Státního ústředního archivu.
V současnosti již zde žádní mniši nežijí, ale objekt spadá pod správu Břevnovského kláštera. V letech 2014-2015 proběhly opravy části budov a klášterní zahrady. Tzv. Dům hostů nabízí ubytování v renovovaných mnišských celách. Vzniklo zde kulturní a vzdělávací centrum Klášter Broumov.
K prohlídce je z rozsáhlého objektu otevřeno jen několik místností, ale jsou to ty nejkrásnější a nejlépe zachované interiéry.
Refektář zdobí na stropě i stěnách fresky a štuky. Je zde vystavena fotografická kopie tzv. Turínského plátna. Látka s otiskem těla mrtvého Ježíše Krista byla v historii několikrát kopírována. Na světě existuje cca čtyřicet kopií s velkou historickou cenou. Broumovská je jednou nejcennějších. Podle archivních pramenů ji v roce 1651 daroval turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Matouši Sobkovi z Bílenberka. Ten ji posléze věnoval broumovskému klášteru. Během ohrožení kláštera byla ukryta na neznámém místě. To se podařilo objevit až v roce 1999 jednomu studentovi. Ještě nedávno byla v refektáři vystavována tato unikátní památka v originále, ale zdejší prostředí jí nesvědčilo. Byla proto převezena do Prahy ke speciálnímu uložení.
Zdejší knihovna se dochovala ve vzácné celistvosti. Obsahuje kolem sedmnácti tisíc svazků nejen z oblasti teologie, ale i z dalších vědních oborů. Z jazyků jsou tu kromě latiny, hebrejštiny a češtiny zastoupeny i další světové jazyky. Fond byl budován již od počátků kláštera. Část sloužila potřebám řeholníků, část využívali studenti benediktinského gymnázia. Po vypálení břevnovského kláštera husity sem byly přestěhovány některé zachráněné knihy. Mezi nimi slavný Codex gigas, největší rukopisná kniha na světě. Ta bohužel padla za třicetileté války do rukou Švédům. Samotný barokní prostor knihovny s nástropními freskami, ochozem, ozdobnými sloupy a vyřezávanými regály plnými knih působí na návštěvníka impozantním dojmem. Zajímavostí je, že se tu natáčely scény ze seriálu F. L. Věk.
V přízemí jsme si prohlédli bývalou sakristii, kde se kdysi připravovali kněží před mší. Zdi tu lemují vyřezávané skříně pro ukládání mešních rouch a dalších liturgických předmětů.
Zachovalo se i cínové umyvadlo pro mytí rukou. Kdysi to sakristie kromě refektáře jedinou místností, ve které přísná řehole benediktinů dovolovala topení.
Přímo ze sakristie jsme prošli do fascinujícího kostela sv. Vojtěcha. Ohromil nás rozlohou, výškou, barevností nástropních i nástěnných maleb a hlavně neuvěřitelně bohatou štukovou výzdobou. Poprvé je kostel zmiňován v roce 1357, kdy byl dostavěn. Po zničujícím požáru na konci 17. století proběhla přestavba do současné vrcholně barokní podoby. Započal ji Ital Martin Allio z Lowenthalu a dokončili otec a syn Dientzenhoferové. Postranní kaple zdobí obrazy Václava Vavřince Reinera. Štuky jsou dílem bratrů Soldatiových, fresky ze života sv. Vojtěcha namaloval J. J. Steinels. Sochy vytvořili Jan Brokoff a Matěj Václav Jäckel.
Průvodce nás upozornil na pozlacený štukový věnec nad kaplí sv. Kříže. Za ním se v dřevěné schránce po léta ukrývala ona unikátní kopie Turínského plátna.
Plni dojmů jsme poděkovali našemu skvělému průvodci a rozloučili se. Odcházeli jsme bohatší o nezapomenutelný zážitek.
V klášteře panovala pořádná zima, venku mlha a sychravo. S nadšením jsme přivítali možnost ohřát se a pochutnat si na výborné kávě v klášterní kavárně Café Dientzenhofer.
Omlouvám se za kvalitu fotek, kterou poznamenalo panující šero a pochopitelný zákaz užívání blesku.
Při psaní článku jsem si ověřovala fakta, která si pamatuji z výkladu, na následujících internetových stránkách.