Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní
příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke
konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv
vulgarismy.
Alena Velková
28.2.2023 00:04
Dětství mám spojené s houpací židlí mojí babičky. Díky.
Dalibor Polanský
26.2.2023 20:23
Ta doba se sice nevrátí, ale ta vzpomínka zahřeje duši otupělou dnešním divným světem.
Jana Šenbergerová
26.2.2023 18:04
Já si vzpomněla na dřevěné houpací kohouty. Dodnes mám v paměti jejich krásné barvy a zvuk, který doprovázel houpání v nich.
Dana Puchalská
26.2.2023 16:53
Vida, jaké hezké i zajímavé vzpomínky vyvolala dnešní báseň.
Zuzana Pivcová
26.2.2023 16:31
Vím, že ještě dávno před tím, než jsem se dočkala vlastního bydlení, jsem si moc přála mít houpací křeslo. Ale nakonec jsem si ho nikdy nepořídila. Děkuji.
Marie Seitlová
26.2.2023 15:09
Také mám vzpomínku na houpací křeslo, bylo úžasné, dřevěné, rádi jsme se na něm houpaly při návštěvě u babičky. Jednou jsme dováděly, sestřenice z něj spadla, rozbila si čelo a děda se naštval a ve vzteku ho rozsekal. I já jsem si pořídila houpací křeslo a ráda v něm vzpomínám.
Zdenka Soukupová
26.2.2023 13:12
Asi každý z nás by našel nějaký "předmět", který ho poutá k dětství. Já mám ořech na dvoře rodného domku. Vyrůstali a zestárli jsme spolu.
Anna Potůčková
26.2.2023 11:00
Pamatuji si, že jsem ve svém dětství měla u rodičů také svoji oblíbenou židli. Nebyla sice houpací, ale za to vpadala jak křeslo. Pohodlná ohýbané područky. Už tehdy byla stará. Dávno už vyletěla komínem, ale ve vzpomínkách zůstala. Hezká básnička!!
Daniela Řeřichová
26.2.2023 08:41
Laskavé, milé, díky.
Blanka Lazarová
26.2.2023 08:28
Díky, připomnělo mi to krásná mladá léta u nás na chalupě. :-)