Budu stará, ošklivá a nemocná. Kdo to říká, takový skutečně bude
Ilustrační foto: Pexels

Budu stará, ošklivá a nemocná. Kdo to říká, takový skutečně bude

1. 4. 2023

Lidé s chodítky pomalu kráčející chodbami různých sociálních zařízení. Záběry na vrásčité třesoucí se ruce. Muži a ženy, kteří si stěžují a říkají, že dříve bylo lépe. Takový je mediální obraz českých seniorů. Kdykoli se píše či točí téma související se stárnutím, výsledek bývá pochmurný.

„Má špatnou náladu, protože objevila, že má nad nosem vrásku. Uvažuje o botoxu. Děsí ji totiž stárnutí a tak mu chce zabránit hned v začátku,“ odpověděla dcera pětaosmdesátileté Bohdaně na otázku, proč je vnučka smutná a mrzutá.

„Prosím? Botox? Vždyť je jí pětatřicet. Co bude dělat za dvacet, třicet let?“ nechápala Bohdana obsah toho, co právě vyslechla.

„Víš, mami, dnes je to jiné, holky se snaží stárnutí předcházet. Mají z něho strach.“

Strach. To je slovo, které je se stárnutím a lidmi vysokého věku často spojováno. A jestliže tato spojení stále čteme a slyšíme, zasuneme si je do hlav a výsledkem je, že je přijmeme jako fakt. Stáří je tedy něco, čeho se bojíme. Někteří se ho bojí tak, až jim to komplikuje život, protože neustále přemýšlejí, jakou proceduru podstoupit a co jíst či nejíst, aby tu hrůzostrašnou část života co možno oddálili. Což je na jedné straně fajn přístup, pokud vede k tomu, že se člověk snaží udržet v dobré kondici. Jenže i v tomto případě se projevuje, že moc úsilí bývá někdy na škodu.

„Každý člověk – pokud má to štěstí – dříve či později zestárne. Stereotypy, které si v mládí o stáří osvojíme, se pak snadno stávají součástí našeho vlastního stárnutí. Negativní zobrazování stárnutí tedy zraňuje nejen ty, jichž se aktuálně týká, ale zprostředkovaně každého z nás, které stáří teprve čeká,“ uvádí socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková. Je jednou z tvůrců knihy Z nuly na sto, kterou vydala společnost Elpida a pokouší se v ní rozbourat stereotypy o stárnutí. Knížka obsahuje příběhy a názory lidí vyššího věku i odborníků, kteří se zabývají vším, co stárnutí přináší.

Z mnoha příběhů a komentářů, které tvůrci sesbírali, se dá vytušit platnost toho, čemu se říká sebenaplňující proroctví. Tedy to, že když si o něčem sami vytvoříme představu, že je to špatné či děsivé, ono to takové časem skutečně bude. Ovšem, když k něčemu přistupujeme se zvědavostí, s optimismem a s vstřícností, vrací se nám to naopak v dobrém.

„Osvojení negativních stereotypů o stáří v mládí může mít negativní dopady na to, jak později toto období života prožíváme. Americká studie například ukázala, že starší lidé, kteří měli v mládí negativní pohled na stárnutí, mají v porovnání se svými vrstevníky, kteří tyto stereotypy nesdíleli, více zdravotních problémů. Jinými slovy – stereotypy, které si osvojíme, se mohou stát sebenaplňujícím proroctvím,“ vysvětluje Jaroslava Hasmanová Marhánková.

Typickým příkladem je jedna rodina ze severní Moravy, jejíž součástí jsou dvě osmdesátileté dámy, babičky dvacetileté Kláry. Ta je popisuje takto: „Babi jedna, jak jí říkám, neustále nadhazuje negativní témata. Nemluví o ničem jiném, než o nemocech, případně o lidech, které vůbec neznám, ale ona mi líčí jejich trable, pomlouvá je, kritizuje. Neustále někoho či něco hodnotí, samozřejmě je vždy to hodnocení špatné. Je mi jí líto, protože je hodně nemocná. Tak si vždy říkám, že ta její nespokojenost pramení i z toho, ale táta tvrdí, že taková byla vždycky, i když ještě bývala zdravá. Babi dvě je její přesný opak. Zajímá se o vše, co se děje, hodně čte, baví ji být na internetu, ale vyhledává si tam věci s kvalitním obsahem. Také má už určité potíže související s věkem, ale stále chodí na dlouhé procházky, má kamarádky, ráda si kupuje pěkné oblečení. Nemít ji, myslela bych si, že stáří je strašné, protože bych ho znala jen v podání babi jedna. Ale díky babi dvě vím, že se v osmdesáti dá žít velmi pěkný život. A chtěla bych jednou být jako ona.“

Psychologové se v poslední době setkávají se zvláštní formou fobie, která se nazývá agerexie, tedy chorobný strach ze stárnutí. Zahrnuje v sobě například posedlost různými procedurami, které slibují, že stárnutí oddálí aspoň vizuálně. Typickým příkladem jsou dívky, které zkoumají, zda se jim neobjevila první vráska, protože vrásky jsou pro ně čímsi hrozivým, děsivým, tedy znakem, že stárnou. Hrůzu ze stárnutí tak někteří lidé klidně mají už ve dvaceti, zatímco jiné ani v šedesáti nenapadne nad svým věkem přemýšlet a žijí stále stejně jako když jim bylo o deset, dvacet či třicet let méně.

Mnohé experimenty a vědecké výzkumy potvrzují, že právě lidé, kteří nad stárnutím nepřemýšlejí a nepodlehli dojmu, že jde o něco odporného, nakonec žijí déle v lepší kondici než ti, kteří zasvětili život tomu, co dostalo pozoruhodný název boj proti stárnutí. Jinými slovy, boj proti něčemu, nad čím nikdy nejde zvítězit.

psychika stárnutí životní postoj
Hodnocení:
(4.9 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Kočandrlová
Myslím si,že zakrývání skutečného věku stejně moc nikomu nepomůže. Datum narození změnit nejde,skutečné stáří si kdekdo najde někde v médiích a konec konců je to těch osobách vidět,že jsou vlastně staré a jen naoko omlazené.
Lydie Jakubcová
Ze stari nemam strach jsem zdrava"zatim" zvladam vse jako driv a zivot me bavi...
Jitka Caklová
Když jsem byla mladá, těšila jsem se, až budu v důchodu, abych měla čas pečovat o sebe, abych nebyla "stará, ošklivá a nemocná", což se mi splnilo. Slovo "boj" do mého života nepatří, neboť v boji se i prohrává. Nemusím tudíž dávat vinu médiím, ani vládě, že se špatně stará.
Marie Měchurová
Zatím všechno zvládám, jen už nevylezu na strom. Na světě jsem ráda.
Jan Zelenka
Stáří se nebojím, jen musím, bohužel bojovat neustále se zdravotními neduhy, které mne provází většinu života. Ale pořád je pěkné žít!
Miloslava Richterová
Jak se říká - stáří neprodáš, mládí nekoupíš. Stáří dožene každého, i toho, kdo si vytvoří představy nejkrásnější. Ke konci života síly dojdou a je to tak, jak popisuje autorka v úvodu, nenazývala bych to výsledkem pochmurným, je to přirozené. Od toho tady mají být ti mladší, aby pomohli.
Soňa Prachfeldová
Ona mají na tom vnímání seniorů nemalou vinu také média. Holt mezi seniory nejsou celebrity,, které se nejvíce toho stárnutí bojí. A mládí to se tak někdy zbytečně pajcuje vím možným, maminka mi říkala, když jsem byla nespokojená se sebou - tebe zdobí mládí. A ve stáří je nejdůležitější zdraví, zdraví, zdraví. A pak povaha, jak ke všemu i k ostatním přistupuji. Buďme rádi, že je vše dobré a to že, může být hůř, tím se nyní nenechme otrávit. Žijeme tady a teď. A je mi líto těch, kteří kvůli svým zdravotním obtížím nemohou.
Daniela Řeřichová
Na stáří nemám čas. Nestíhám - den má pořád jen 24 hodin. :-)
Jitka Caklová
Stáří jsem se nikdy nebála, neboť jsem se i v mládí cítila stará. Zakrátko mi bude 74 a stará nejsem. Cítím se vítězem, protože moje tělo je můj přítel nejvěrnější ♥

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

19%