GLOSA: Nepustím si stáří k tělu, ještě ne!
Ilustrační foto: Pixabay

GLOSA: Nepustím si stáří k tělu, ještě ne!

29. 3. 2023

Při prohlížení katalogu s módními trendy jaro-léto letošního roku jsem si uvědomila, že potřetí prohlížím model ne právě levných šatů. Zbytečně vyhozené peníze, ani bych je neunosila a pro můj věk (78) se nehodí, pomyslela jsem si a s povzdechem časopis odložila.

Přitom ještě před dvěma roky jsem koupila krásnou růžovou péřovou bundu, ve které se cítím dobře a vůbec mě netrápí „nekřesťanská“ částka, kterou jsem zaplatila. Co se to se mnou stalo? Že bych už byla opravdu stará?

Když jsem před patnácti lety zaslechla malého chlapce, který s maminkou procházel kolem mě, jak na moji adresu říká: „Mami, ta paní je stará,“ bylo mi to nepříjemné. Nebyla to věta tázací, bylo to bezelstné dětské sdělení. Maminka dítě napomenula slovy: „To se neříká,“ a pokračovali dál směrem k náměstí. Až za čas jsem pochopila, proč to dítě řeklo. Nechtělo mi ublížit, ale byl to jeho úhel pohledu na realitu a tou větou podvědomě vyslovilo svůj neskonalý obdiv maminčině kráse a mládí.

Mnohem nepříjemnější epizodu jsem prožila při pobytu na rehabilitačním oddělení LDN, kde jsem se léčila po operaci zlomeniny krčku stehenní kosti. Radost z prvních samostatných kroků o berlích mi neočekávaně uťala výzva: „Babi, jděte na stranu!“ Otočila jsem se, abych se podívala, kdo sestře překáží, a zůstala jsem v šoku. Sestřička volala na mě. Jaká babi? Moje jméno vidí každý den na pelesti nemocničního lůžka, copak si už nezasloužím zdvořilé oslovení?

Zranilo mě to. Poprvé mě někdo takto oslovil mimo okruh rodiny. V tu chvíli jsem se poprvé cítila stará. Naštěstí mám povahu, že se s depresivními stavy dokáži vypořádat v relativně krátké době a paradoxně mi pomohlo zjištění, že oslovovat pacienty "dědo" nebo "babi" bylo v zařízení běžné bez ohledu na věk.  

Uvědomuji si svůj věk, ale nechci číslu dovolit, aby mi zastínilo vnímání dění. Četla jsem, že správná definice stáří je REZIGNACE. Tvrzení se mi líbí. Stačí tak málo - NEREZIGNOVAT! Těšit se i z maličkostí, něco si přát, něčemu věřit, být spokojená tam, kde jsem. Nemyslet si, že jindy, na jiném místě nebo s někým jiným by to bylo lepší. 

 

 

 


 

glosa stárnutí zdraví
Hodnocení:
(4.9 b. / 39 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
No, babička jsem už od padesáti, tak jsem si zvykla.. Uvědomuji si stáří, když mne něco bolí.. Tachometr nepřetočím...
Zdenka Koldová
zdravím....díky za pěkný článek....jsem 80+ a také se ještě nechci vzdát bez "boje",a že to někdy hodně "dře".Nejhorší je to v zimě,ted na jaře už dle možností "řádím" na zahradě,dělám si sama sadbičku paprik a rajčat a to i pro snachu a vnučku,takže toho trochu je .Také ještě nechci rezignovat,mám letos v plánu 3 pětidenní dovolené v Čechách,k moři ,i když bych chtěla si již netroufnu.Takže sumasumárum"ještě je to dobrý".
Miloslava Richterová
Paní Jano, 14:23, to je pěkné :-)
Jitka Caklová
Když mi bylo čtyřicet pět, potkala jsem dětského lékaře, ke kterému jsem docházela s dětmi. Dali jsme se do řeči a mimo jiné přišlo na věk. Řekl, že už mu je 74 a já na to, tehdy s notnou dávkou drzosti, "Co je to proti věčnosti.", aniž bych tušila, jaké moudro ze mě vypadlo. Celý život jsem slýchala: "Ve zdravém těle zdravý Duch." Za krátko mi bude 74 a vím, že je to obráceně. Totiž bez zdravého Ducha není nic, ani zdravé tělo. Krom vnoučat mi "babi" zatím nikdo neřekl a když mě někdo osloví "mladá paní", to mě docela baví, protože se tak cítím a vím jak vypadám. Ať to má kdo chce jak chce, pro mě je věk jen číslovka.
Zuzana Pivcová
Ještě před několika roky jsem se radovala, že mě považují za mladší, dnes na mně už revizor nechce ukazovat občanku, když jedu zdarma. Dřív bych radostně podupávala celou trasu metrem, že mě nikdo nepustil sednout, dnes se hned usadím. Dřív bych vyhledávala nějakou atraktivní barvu na vlasy, která by mně nedráždila pokožku, dnes mám odrost na celé hlavě. To ale neznamená, že rezignuji na život. Pouze mě nezajímá jen povrch.
Jana Šenbergerová
Mě se stáří neptalo. Přišlo, sedlo, zůstalo. Máme spolu dohodu, nevezme mi pohodu. Občas hostí ho mé kosti, jindy srdce, je to k zlosti. Tělo se s ním seznamuje, můj mozek ho ignoruje. Já i ono víme svoje, netřeba žádného boje. Nevezme mi moji víru, jednou opustím ho v míru.
Jan Zelenka
Stáří přichází pozvolna, jako nezvaný host, takže je možné, ba nutné, to vzít na vědomí. Nejsme v tom sami. Důležité však je, něčím smysluplným tuto dobu naplnit. Já se o to snažím, i přes neutěšený zdravotní stav. Díky za pěknou úvahu, paní Kollinová.
Zdenka Soukupová
Souhlasím s Ivanou, skvěle napsáno. Taky se snažím ty přibývající roky trochu ignorovat. Někdy to jde líp, někdy hůř, ale průměr je víc než dobrý. Jano, doufám, že tu uvidíme fotku v těch nových šatech. ☼
Marie Seitlová
Pěkný článek, také nerezignuji. Snažím se stále proti něco dělat. A babi také nesnáším, jsem babičkou jen pro svá vnoučata.
ivana kosťunová
Já jsem se stářím uzavřela příměří. Já z něj nemám strach a ono mě za to nedeptá. Jano, skvěle napsáno.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.