V tomto směru paradoxně mají výhodu příslušníci starší generace. Dnešní padesátníci a starší ještě zažili dobu, kdy bylo normální jen tak někoho oslovit na ulici, na zábavě. Zkrátka, seznamovat se osobně, tváří v tvář. Naopak mladí lidé jsou zvyklí navazovat známosti virtuálně, přes sociální sítě a různé seznamovací aplikace. Když pak má dojít k osobní schůzce, bývají prý tak nejistí, že na ni mnohdy pro jistotu vůbec nejdou.
„Internetový svět je taková stylizovaná výkladní skříň, ve které si lidé dokazují že jsou krásní a dokonalí. V ní se seznamují a chybí jim zkušenost ze seznamování živého, takového, jaké bylo běžné dříve. Tudíž neumějí pracovat s odmítnutím, s neúspěchem. Berou ho pak jako vlastní selhání, jako důkaz nedokonalosti, nedostatečnosti,“ uvádí terapeut Jan Vojtko.
Ano, seznamování je oblast, kde se docela hodně projevují rozdíly mezi generacemi. Jednašedesátiletý Petr je zvyklý od mládí dávat se do řeči s cizími ženami. Když se mu nějaká líbí, klidně ji osloví třeba v tramvaji nebo na nějaké společenské akci. „Někdy si příjemně popovídám, vidím zájem. Někdy dáma ani neodpoví, někdy se tváří otráveně. Pozor, nebalím mladé holky, jsem příčetný, chci se kamarádit s těmi mého věku,“ říká Petr, který po rozvodu žije asi dvacet let sám a za tu dobu měl několik známostí. „Netoužím po domácím soužití, ale občas mám nějakou přítelkyni, která rovněž nechce hnízdit. Teď jsem delší dobu sám a tak se občas zkouším seznámit. Vůbec mi nevadí, když to neklapne, ono to z deseti případů devětkrát neklapne. Snad nejsem otravný, snad vypadám normálně, každopádně se necítím nijak trapně, když se s nějakou ženou nezávazně dávám do řeči. Tak to přece vždy bývalo, jak jinak se lidi mají poznat? Na seznamky nevěřím, právě tam bych si naopak připadal trapněji,“ vysvětluje a zastává názor, že má muž oslovit ženu, projevit aktivitu, zájem.
Petrův třicetiletý synovec ovšem k seznamování přistupuje opačným způsobem. Zásadně navazuje vztahy přes sociální sítě, s dívkami si píše. Ovšem pozor, přiznává toto: „Na síti se cítím být sebejistý, ale když má dojít na osobní setkání, mám vždy nervy. Bojím se, že se nebudu líbit, že v reálu vypadám hůř než na fotkách. Nevím o čem mluvit, raději komunikuju písemně. Dvakrát se mi stalo, že jsem ve finále s osobní schůzkou nesouhlasil a komunikaci ukončil, protože jsem se bál, že bych na ty holky neměl. Než trapas tak radši nic.“
Psychologové tvrdí, že strach se seznamování nabral velké obrátky v době covidu. Lidé si tak zvykli komunikovat přes sociální sítě, že časem potřebu se osobně potkávat potlačili, některým zcela zmizela ze životů. Stali se líní, uzavření do sebe, opatrní.
V angličtině tento jev dokonce dostal název FODA, což je zkratka slovního spojení Fear Of Dating Again, tedy cosi jako strach ze znovurandění.
Podobnou zkušenost má i jednačtyřicetiletá Eva. „Během covidu jsem se naučila komunikovat přes všechny možné aplikace a z nudy jsem se dokonce zaregistrovala na seznamku. Začalo mě to bavit. Jenže, pak došlo s jedním pánem na domlouvání osobního setkání. Bylo to v době, kdy se konečně otevřely restaurace. A já, místo toho, abych se vyparádila a radostně vyrazila do světa, jsem z toho zbaběle vycouvala. Nějak jsem se vymluvila, na setkání nedošlo. Najednou se mi vůbec nechtělo, navíc jsem si říkala, že se tomu muži beztak nebudu líbit. V té době jsem dost přibrala, vůbec jsem se necítila dobře, no přiznávám, že jsem si na tu seznamku dala mladší a dost vylepšenou fotku, tak mi pak bylo trochu trapné přijít v reálném stavu,“ vypráví.
Výhodu má ten, kdo má dostatek sebevědomí, je extrovertně založený a nevidí nic špatného na oslovování cizích lidí. Takové osobnosti se totiž zpravidla i dobře vyrovnávají s neúspěchem, s odmítnutím. Muž, který je zvyklý celý život oslovovat ženy a žertovat s nimi, obvykle nebere jako katastrofu, když mu některá z nich někdy naznačí, že vůbec nemá náladu, že se jí nelíbí, případně, že ho považuje za lehce otravného. Ovšem, pokud se s takovou reakcí setká mladý muž, který není v této disciplíně silný a zkušený, může se stát, že ho to od dalších pokusů odradí. Ztratí sebevědomí, bude přesvědčen, že není dostatečně dokonalý a raději se bude dál kamarádit jen se svým notebookem či telefonem.
Seznamování je jednou z oblastí, kde věk přináší určitý nadhled a sebejistotu. Ale přesto platí, že i ti zdánlivě nejzkušenější borci a krasavice, zpravidla mají před první schůzkou nebo pokusem dát najevo zájem, trému. Jde jen o to, že se ji léty praxe obvykle naučili skrývat.
Je dobré to vědět. Člověk pak má ten svůj vlastní strach z nedokonalosti a selhání drobátko menší.
