Obavy ze sexuálního sblížení jsou často ve věku kolem padesátky a výše silnější, než v době, kdy s intimním životem člověk začínal. „Ukázalo se, že lidé poměrně často řeší, zda dokážou mít pohlavní styk, zda to ještě dokážou. Sexualita je u lidí po padesátce téma, kterým se opravdu zabývají,“ říká psycholožka Anna Ševčíková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která zkoumala vztah lidí vyššího věku k sexu. Závěr je jasný – mnoho lidí by ve vyšším věku chtělo mít intimní vztah, ale zároveň se ho obávají. Mají z něj respekt zejména ti, kteří delší dobu žili sami.
Potvrzuje to příběh osmapadesátileté Jitky, která po rozvodu téměř deset let žila single. „Ze všech stran jsem slyšela, že si mám někoho najít, že nemám být sama, že marním pěkné roky života. Neměla jsem náladu. Rozvod byl ošklivý, manžel mě podváděl, nakonec se se mnou ještě soudil o náš byt, kteří zaplatili moji rodiče a on na něj nepřispěl ani korunou. Byla jsem ve fázi, kdy jsem říkala, že už žádného mužského nikdy nechci vidět,“ vypráví. Jenže pak se seznámila s bratrem své kolegyně z práce. „Chodíval tam za ní, občas nás obě odvezl domů. Já to měla dál, takže ji vždy vysadil a pak jel se mnou. Rozuměli jsme si, tak jsem ho pozvala domů na kafe. Když viděl, v jak dezolátním stavu je můj byt, přišel mi v něm udělat drobné řemeslnické úpravy. Prostě idyla, šikovný veselý muž, o jakého by se ženské popraly,“ shrnuje Jitka.
„Já jsem tak ráda, že jste se vy dva dali dohromady,“ říkala jí jeho sestra.
Jenže netušila, že vztah není tak idylický, jak lidem z jejich okolí připadal. „Nevěděla jsem co dál, co čekám, co čeká on. Bylo mi trapně, když jsem si představila, že spolu skončíme v posteli. Ne že by se mi nelíbil, ale vůbec nic jsem necítila, nevzrušoval mě. Bylo to divné. Občas mi dal pusu na tvář, venku mě před lidmi klidně chytil za ruku, ale když jsme byli sami, byli jsme rozpačití jako patnáctiletí studentíci. Pak z něho vylezlo, že šest let s žádnou ženou nespal a že neví, zda to ještě umí. Bylo to milé, řekla jsem mu, že jsem na tom stejně. Nakonec jsme se o to ani nepokusili. Náš vztah vyšuměl, už se nevídáme. Jeho sestra se pořád vyptávala proč, ale je to natolik intimní, že jsem s ní o tom nechtěla mluvit,“ uzavírá Jitka s tím, že je smířená, že se už s žádným mužem fyzicky nesblíží.
Mám z toho mindrák
Ve Spojených státech proběhl průzkum, z něhož vyplynulo, že šedesát procent single žijících žen středního a vyššího věku sice cítí sexuální touhu, ale zároveň jich více než sedmdesát procent přiznalo, že je představa, že se s někým fyzicky sblíží, stresuje. Především kvůli tomu, že si už nepřipadají tak hezké jako v mládí, necítí sebejistotu, nepřipadají si dostatečně svůdné.
A to už chceš být vždycky sám – sama? Tuto otázku slyší single žijící lidé středního a vyššího věku rok od roku častěji. Dříve by se nikdo šedesátileté dámy neptal, proč je sama, natož aby někdo vyslovil údiv na tím, že nežije čilým sexuálním životem. Bralo se tak nějak za přirozené, že starší lidé, pokud jsou z nějakého důvodu sami, tak se to prostě tak stalo a nic jiného je už v životě nečeká. Dovedl si snad někdo představit, že by se babičky Boženy Němcové někdo zeptal, proč nemá sex?
Ale nyní? „Pořád čtu o tom, že lidé prožívají nejlepší sex v šedesátce, jak jsou lidé v tom věku čilí a aktivní ve všech směrech, tedy i v intimní oblasti. No přiznávám, že mám z toho mindrák. Aktivní nejsem a nejsem si jist, zda bych aktivity v tomto směru vůbec byl schopen. A než se ujistit, že nebyl, raději to nechci vědět,“ říká třiašedesátiletý Jan, který žije od padesáti let sám. Tehdy se rozvedl. Pak měl jednu krátkou známost. „Opravdu mám pocit, že toto je oblast, která je už pro mě uzavřená a nijak mě to netrápí. To se raději občas podívám na internetu nebo na ulici na pěknou mladou holku, než abych se trápil navazováním známostí s nějakou šedesátiletou paní a pak bych s hrůzou zjistil, že nejsme kompatibilní, jak by řekl můj syn, počítačový odborník,“ podotýká.
To jsem si odbyl v mládí
Začínat se sexem po dlouhých letech bez něj je zpravidla obtížné a čím je člověk starší, tím více to platí. „Lidé vyššího věku naráží na bariéry mentální, fyzické nebo partnerské,“ uvedla autorka výzkumu s tím, že naopak pro lidi, kteří žijí dlouhé roky v páru, je sexuální život naopak velmi důležitý, protože je pro ně potvrzením, že vztah je i po letech kvalitní a má smysl.
Naopak, lidé, kteří dlouhodobě nemají partnera, v průzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity častěji uváděli názor, že sex je něco, co od určitého věku do života nepatří. Ovšem nespecifikovali, co si pod pojmem „určitý věk“ představují.
„Můj o rok starší bratr žije dlouho sám a všude vyhlašuje, že kdo v tom věku tvrdí, že má sexuální život, kecá. Tvrdí, že normální je přiznat si, že tohle jsme si už odbyli v mládí, že to už je za námi. Mám pocit, že rezignoval a teď sám sebe i okolí přesvědčuje, že je to normální,“ vypráví jednašedesátiletý Martin. Ten naopak před pěti lety navázal známost a tvrdí, že prožívá nejhezčí období svého života. „Náš vztah funguje se vším všudy. Samozřejmě, že jsem měl obavy, zda přítelkyni budu připadat dostatečně atraktivní, že jsem se už trochu styděl za své povadlé tělo. Ale vše klaplo a klape to dál. Je to jako plavání nebo jízda na kole, ty se taky nezapomínají,“ tvrdí.
Ve výsledcích průzkumu na toto vysoce citlivé téma se objevila jedna podstatná věta. A sice, že vše, co se týká sexu ve vyšším věku, je silně individuální.
Co je přirozené pro jednoho člověka, může být pro druhého naprosto nepředstavitelné. Takže pokoušet se stanovit nějaké normy, pravidla a poučky je zbytečné a nesmyslné. Na to je dobré myslet, pokud někde uslyšíme věty typu: Nebuď sama, však jsi mladá, podívej, tady píšou, že v šedesáti lidé běžně souloží pětkrát do týdne, vidíš, a ty nic!
