Ilustrační foto: Pexels

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

31. 5. 2023

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Můj příběh ovdovění

Autor: Redakce

Hodnocení:

(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Hana Šimková 31.5.2023 08:59

A ještě přidám, že této ženě nevadilo jek se cítí podváděná manželka? Nejen, že ji sebrala manžela, ale připravila ji i o majetek, který si teď sama užívá.

Hana Šimková 31.5.2023 08:44

Je mi úplně jedno co tato žena cítí, nebo necítí. Nemám ráda, když tyto mladé ženy rozbijí manželství a ještě k tomu s dětmi.

Jana Šenbergerová 31.5.2023 08:38

Lidé se "starají", řeči se vedou. Každý sám nejlépe ví, jaké pohnutky ho vedly k životním rozhodnutím, která učinil. Nemá smysl zabývat se tím, co si kdo o tom myslí, protože myslet si může, co chce. Co jsem sama nezažila, nikdy nemohu posoudit, ale i kdybych zažila, prožívat stejnou situaci mohou různí lidé vnímat odlišně.

Zpět na homepage Zpět na článek

Hana (68 let): Rodina mě odsoudila, protože jsem se nepostarala o manžela

Jednou jsem někde četla, že pokud se někdo nestaral o těžce nemocného seniora odkázaného na pomoc druhých, nemá právo odsuzovat nikoho, kdo to nezvládl. Tak se tou větou nyní utěšuju. Nezvládla jsem se postarat o muže, který trpí těžkou demencí a dalšími potížemi.

Redakce

Šárka (71 let): Rodina mi vyčítá, že stále jen hledám společnost

Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně hledám zábavu, nové známé. Jenže rodina to nechápe.

Redakce

Alena (76 let): Ovdověla jsem a sousedé mě málem připravili o byt

Manžel byl ještě se mnou, když se naše bytové družstvo rozhodlo vzít si desetimilionový úvěr na rekonstrukci domu. Bylo tam dvanáct bytů. Jenže pak muž zemřel a já jsem neměla na splátky. Ze sousedů, kteří se tvářili jako kamarádi, se stali supi, lumpové, podvodníci.

Redakce

Vlasta (82 let): Říkají mi sluníčko a já lituju, že jsem nebyla sobecká

Vždy jsem měla jasno, že až mi dojdou síly a přijdou nemoci, nepostavím syny do situace, aby se o mě museli starat. Sama jsem pečovala o nemocnou tchyni a stálo mě hodně sil a nervů A tak jsem se přestěhovala do domova seniorů. Není to místo vhodné pro každého.

Redakce