Poslední zahoukání lokálky
Všechny fotografie: Marie Ženatová

Poslední zahoukání lokálky

13. 6. 2023

V sobotu 10. června jsem přišla se svým foťáčkem na místní smutečně vyzdobené vlakové nádraží v Boskovicích. Chtěla jsem být přítomna poslednímu odjezdu lokálky do Velkých Opatovic.

Jak ukazuji na úvodním snímku, plně obsazený vláček nám všem, kteří na nádraží zůstali, zahoukal na rozloučenou. Na lokomotivě i posledním vagonu byl umístěn smuteční věnec.

Tato ekologická trať pro osobní dopravu byla využívána 115 roků. Krajští úředníci pro slabou vytíženost a úspory se rozhodli tento regionální úsek trati zrušit. Ovšem mnozí spoluobčané si myslí, že toto rozhodnutí, tak jako mnoho nevhodných jiných, se provádí často jen od stolu. Tým pana Vladimíra Farského se snažil přesvědčit úředníky, že provoz na trati má smysl - bohužel neúspěšně.

Já si ještě pamatuji tuto trať z doby před 60 roky, kdy jezdila parní lokomotiva s dřevěnými vagony. Mnohokrát v minulosti jsem jela tímto vláčkem, pak už několikrát motoráčkem až do Moravské Třebové. Projíždět krásnou, úrodnou oblastí Malé Hané bylo v každé roční době zážitkem. Nádherné přírodní scénárie, pracovití lidé na polích, upravené zahrádky, romantické okolí v každé roční době.

Vyprávěla mi známá, že ona tímto motoráčkem jezdila dřív až do České Třebové. Ovšem postupně se provoz omezoval a to právě proto, že větší část tratě už patřila do Pardubického kraje. To bylo výsledkem nesmyslného rozdělení - každý kraj má jiný systém?

Já jsem si celou trasu projela v pondělí 5. června, ve vlaku seděli hlavně cizinci, kteří také hodně fotografovali a jedna menší dívenka s dědečkem a babičkou. Dověděla jsem se, že děti měly ten den ve škole ředitelské volno, tak s vnučkou jeli na výlet lokálkou. Malá dívenka byla přešťastná, také si něco fotila.

Měli jsme všichni otevřená okénka a vlasy nám všem vlály v teplém, i když oblačném počasí. Všichni jsme si dobře všemi smysly vychutnávali tu krásu krajinky. Lidé kolem projíždějícího vláčku se na nás usmívali. A když jsme jeli kolem školního hřiště jedné vesnice, tak motoráček zahoukal, děti ihned přestaly cvičit a všichni nám s úsměvem mávali. A já si vzpomínám, jak byly šťastné naše děti, když jsme s nimi jeli vláčkem, tak jako i vnoučátka.

V 80. letech jsem několikrát jela jako doprovod se švagrovou, která tehdy učila první nebo druhou třídu na výlet. Z mé rodné vesnice dojeli všichni do Boskovic autobusem a my pak už cestovali tímto motoráčkem do Skalice nad Svitavou. Tyto děti jely vláčkem poprvé a byl to pro ně úžasný a snad přímo nepopsatelný zážitek. Vyšli jsme vždy po schodech na most a tam děti sledovaly pohybující se vlaky pod námi - počítaly vagóny - dostaly se do úplně jiného, pro ně neznámého světa. Pak zase cesta motoráčkem do Boskovic, procházka po náměstí, zakoupení zmrzliny. Pro tyto děti to byl vždy první a také nezapomenutelný výletní den.

Vždyť ty dnešní menší děti vůbec neví, co je to cestovat vlakem a také většinou co je to chodit pěšky. Rodiče mají auta, často je vozí až ke škole. Kdyby třeba menší děti se svými učitelkami jezdily na výlety vláčkem, bylo by to pro ně určitě daleko lepší, než cestování autobusy. Vím dobře, o čem mluvím - velmi dlouhou dobu jsem občas jezdila s dětmi v různých kroužcích autobusy na delší vzdálenosti a vždy musely být po ruce i igelitové sáčky. Cestování vlakem vyhovovalo dětem daleko lépe a byl to pro ně přímo adrenalinový zážitek.

Moc bych si nejen já, ale i mnoho dalších, přála, aby se z tohoto úseku motoráčku zachovalo alespoň něco. Kdyby mohl jezdit alespoň občas, nebo o víkendech. Vím, že někde se také nějaký regionální provoz vlaků zrušil, ale sdružení obcí našlo třeba provozovatele letních výletních vláčků!

cestování města a obce Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ženatová
Děkuji vám všem ze srdce za vaše dobrá a velmi moudrá slova*.
Michal Stein
Ještě doplňuji můj předchozí komentář ze 14. 6.: písnička Rony Martona se správně jmenuje "Zde se mi nestýská. Text napsal Daniel Navrátil a úvod zní přesně: "Z boskovické pouti/Znám já vláček/Koleje se kroutí /Doizatáček..."
Soňa Prachfeldová
Bylo by fajn, alespoň občas trať obnovit.
Michal Stein
Taková malá zajímavost: tato lokálka se objevila i v písňovém textu. Paradoxně indonézského zpěváka Rony Martona, se skupinou Petra Hanniga. Nepamatuji si přímo titul písničky - něco jako "Tady já žiju rád", ale v textu se objevilo: "Z boskovické pouti znám já vláček/Koleje se řítí do zastáček.." a později "..z nádraží pak cestou známou/Jedu do Skalice nad Svitavou". Potud tedy rarita, že moravský vláček opěvoval exotický interpret.
Jana Kollinová
Se zájmem jsem si přečetla o poslední jízdě vláčku. Moc se mi líbí úvodní fotografie nakloněné mašinky. Musela jsem se pousmát vlastní představě, že vyvažuje odstředivou sílu v zatáčce, podobně jako závodník na Mosteckém okruhu. No jo, já už mám takovou bujnou fantazii, kterou jedna paní zde na i60 nazvala infantilní, ale díky za ni. Situace tak pro mě získávají jiný rozměr s vlastním příběhem. Tolik na vysvětlenou a děkuji za článek.
Daniela Řeřichová
Je to smutné, ale třeba se podaří nadšencům zachovat jednorázové historické jízdy jako je tomu např. na Pelhřimovsku. Vlakem jezdím od malička, dědeček byl u „modré armády“, rodiče auto nikdy neměli. I dnes upřednostňuji jízdu vlakem před autobusem, minulý týden jsem tak cestovala po republice šestkrát.
Zuzana Pivcová
Maruško, stejný problém vyvstal před několika roky v Týně nad Vltavou. Pro mnohé důležitá trať Týn nad Vltavou - Číčenice byla úřady vzata jako neefektivní a zrušena. Pro místní občany to bylo po cca 120 letech provozu smutné. Naštěstí se našla skupina železničních nadšenců, kteří se zasadili o to, že tu v létě bývají výletní jízdy pro turisty, navíc pak slavnosti spojené s jízdami různých historických vlaků. Oslava 125. výroči trasy Týn - Číčenice byla právě minulou sobotu. Pro občany to je vždy velká atrakce.
Věra Ježková
Maruško, moc hezká vzpomínka. Vlaky mám ráda. Lokálky mají jedinečné kouzlo. Škoda, že ta vaše končí.
Miloslava Richterová
Díky za zprostředkování této poslední jízdy. Je to škoda.
Lubomír Kozák
"ekologická" ?? Vždyť je to furt naftový motor, stejné škodliviny vypouští i autobus.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.