Ilustrační foto: Pixabay a Ingimage

Urob si sám aneb když nebylo nic k mání

28. 6. 2023

Jsem ročník 1957. Ráda vzpomínám na dobu mého dětství, kdy mi bylo asi 10 let. Moje babička sedávala se sousedkami na lavičce pod lípou, každá žena si přinesla s sebou košíček nebo nějakou taštičku a vytáhla klubíčka, jehlice, háčky nebo vyšívací bavlnky.

hobby Můj příběh vzpomínky

Autor: Eva Haltufová

Hodnocení:

(4.9 b. / 40 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Měchurová 28.6.2023 13:33

Měli jsme tři děti. Pletla a šila jsem na ně podle Burdy. Docela mě to bavilo. V důchodu jsem objevila háčkovâní - polštáře a přehozy. Děkuju za vzpomínkový článek.

Naděžda Špásová 28.6.2023 13:21

Já jsem o čtyři roky starší než vy. Nevím pokom jsem to podědila, ale umím vyšívat, plést, šít ( jsem vyučená a mám Oděvní průmyslovku), malování mi taky šlo a učení taky. Všechno jsem využila, teď už jen pletu. Jsem šikovná i manuálně, občas se mi to hodí. Vzpomínky nechávám v šuplíku.

Marta Nosková 28.6.2023 11:40

Moc hezké vzpomínání na dobu minulou. Byla jsem na tom dost podobně a nejvíce v rodině vzpomínáme na vatovanou zimní bundu pro prostředního syna na střední škole a rifle pro nejstaršího syna vysokoškoláka...:-)

Jana Kollinová 28.6.2023 11:19

Paní Evo, fandím Vaší aktivitě a obdivuji trpělivost, kterou taková činnost vyžaduje. Škoda, že jste nepřipojila pár fotografií vlastnoručních výtvorů také pro naše potěšení.

Hana Řezáčová 28.6.2023 11:12

Taky jsem něco šila, pletla, ale k paní autorce bych se přirovnat teda nemohla, byla a je moc šikovná a kreativní ... Mně se často podařilo sehnat i v "minulé době" pěkné věci - Vkus, Krásná jizba, UVA, Výstavní trhy apod. apod. - pro celou rodinu i do bytu ...

Dana Procházková 28.6.2023 11:08

Moc krásný článek, jako bych se vrátila do svých mladých let. Tvořit něco svýma rukama je úžasná uspokojující činnost. Já jsem se v důchodu vrátila k šití oblečení a vnučka a praneteř jsou z oblečení a kabelek nadšené.

Hana Šimková 28.6.2023 10:39

Jé, vy jste ale šikovná.

Alena Švancarová 28.6.2023 09:40

Moc pěkný článek.Také obdivuji ty,kteří umí překrásné věci svýma šikovnýma rukama.Mají nápady a já jen žasnu.Ale vím,že ruční práce je opravdu relax a radost z hotového díla.

Eva Kopecká 28.6.2023 09:10

Vždycky jsem měla obdiv k ženám, které z klubka vlny, z kusu látky, dokázaly vyrobit úžasné věci. Na ruční práce jsem odjakživa dřevo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Byla jsem v ústavu. Tři roky.

Každý máme třináctou komnatu. Temnou minulost. Tajemství. Jdu se svou kůží na trh a přiznávám se užaslým čtenářům. Ano, byla jsem tři roky v ústavu.

Zuzana Zajícová

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá