Odcházení

I já mám stále před očima poslední chvíle všech, kteří nám odešli. Rozum říká, že to tak musí být, ale cítím nespravedlnost. Děkuji Vám za Váš článek.

Je to život, který přináší nejen radost, ale i bolest. Hezky napsané.

Paní Hano, Vaše procítěné vyznání mamince mě hluboce zasáhlo. S maminkou odchází naše dětství, čas bezpečí a důvěry. Ale láska v srdci zůstane napořád. Také jsem měla láskyplný vztah se svou obětavou maminkou a doprovázela jsem ji na poslední bolavé cestě, stejně jako manžela. Oba budou mít nyní v červenci výročí, maminka odešla po sedmdesátce. Přeji klid v duši.

Milá paní Hano, moc vám děkuji za váš velmi upřímný a pravdivý článek věnovaný památce vaší milované maminky*. I já to mám tak nastavené - z každé bolesti se vypíši a tím se mi velmi, velmi uleví a i když bolest přetrvává tak je mírnější. A naopak - když se vypíši z radosti, tak ta se mi zase často velmi navýší.