Moje divná svatba
Já s tatínkem. FOTO: archiv Zuzany Zajícové

Moje divná svatba

16. 7. 2023

Bylo mi dvacet, byl prosinec roku 1976. Šla jsem, co noha nohu mine, domů, kde jsem měla s rodiči, starší sestrou Lenkou a jejím manželem strávit vánoce. Přijela jsem z Prahy, kde jsem studovala prvním rokem pomaturitní nástavbu na výtvarné škole.

Domů se mi nechtělo; nevěděla jsem, jak rodičům říct, že jsem těhotná, a že se budu muset vdávat. Moje starší sestra byla vdaná tři roky a marně se snažila o to, co mně se povedlo hned na první dobrou.

Vánoce toho roku byly kouzelné, protože i moje sestřička se konečně dočkala. Byly jsme těhotné obě dvě. Na rozdíl od sestry jsem byla svobodná a otce mého dítka jsem znala jen pár měsíců. Naštěstí se chtěl ženit; bylo mu sedmadvacet, pracoval jako stavební technik, a já ho dodnes podezírám, že si svatbu zajistil tou nejjednodušší cestou. Já jsem se rozhodně nehodlala tak brzo stát manželkou a matkou; chtěla jsem být světoznámou umělkyní. No jo, chtěla…

Těhotenství sestry bylo čekané a žádoucí, moje zcela naopak. Seděli jsme všichni v obýváku, pili kafe, obdivovali ozdobený stromek, a já konečně vybalila, jak se věci mají. Maminka to vzala statečně a tatínek se jen optal, kdo a kde je otec, a kdy se u nás ráčí objevit.

„Na Nový rok,“ slíbila jsem rodičům, a tak se i stalo.

Svatba byla v únoru. Bydleli jsme tehdy s mým budoucím manželem ve sklepě, a to doslova. Byla to ubytovna Pozemních staveb, do níž se šlo několik schodů pod úroveň chodníku. Svatební síň Prahy 7 byla v dřevěném baráku. Ze sklepa do dřevěného baráku to bylo jen pár kroků, zvládli jsme to pěšky. Svatba byla nejmenší možná. My, svědci, rodiče, kamarád fotograf, a mých dvanáct spolužaček z nástavby před obřadní síní.

Prstýnky jsme měli ze zlata; ty nám vyrobil můj budoucí tchán, zubař. Kytku jsem měla malinkou z konvalinek, šaty vlastnoručně ušité, ženich oblek z tanečních. Celá ta paráda nás přišla na pár korun.

Po obřadu jsme zašli na oběd do hotelu hned vedle dřevěného baráku. A bylo po svatbě. My dva jsme pak odjeli na chalupu, patřící rodičům ženicha. Dřevěnka v Lužických horách, kde nebyla voda a kadibudka stála nakřivo před chalupou. Mysleli jsme, že to bude přece jenom důstojnější místo pro svatební noc, než sklepní ubytovna. Celou svatební noc novomanžel marně přemlouval kamna, aby chytla, zatímco já se klepala ve flanelovém pyžamu a tlustých podkolenkách pod pruhovanou peřinou. Naše svatební noc se mohla vysílat v pořadu pro mateřské školy...

V  létě se mně i sestře narodily holčičky. Moje 14. a její 15. srpna, ve stejné porodnici a ve stejném pokoji. U našich rodičů, v nemocnici, kde byl náš tatínek lékařem. Já jsem školu dokončila, aniž bych ji přerušila a moje malinká Terezka ji studovala se mnou.

 

 

Letní soutěž 2023 svatba vzpomínky
Hodnocení:
(4.9 b. / 43 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindřich Berka
Co je velmi zajímavé, že z diskuzích vyplývá, že ženy píší více než 50 %, o prvním, druhém a možná i dalším manželství. Podle mě aspoň na našem webu jsou zde ženy emancipovanější, vzdělanější, ale také se více rozvádějí? Není to kritika, ani mě to nezajímá. Pouze jsem si toho všiml. Hezký den přeje Jindra
Zdenka Jírová
Já se také vdávala velmi mladá, hned po maturitě, bylo mi 18 1/2 roku. Nemuseli jsme brát , ale my se chtěli osamostatnit a hlavně se zbavit rodičovského dohledu Ani na to dítě jsme nemuseli dlouho čekat, narodilo se hned následující rok.
Margita Melegova
Precetla jsem si i Druhou divnou svatbu, pani Zuzano Vy snad ty zaporaky pritahujete, je mi to lito.
Miloslava Richterová
Děkuji za hezký příběh :-)
Ludmila Černá
Hezký příběh. Věřím, že vám manželství vydrželo. No a kdyby ne, alespoň jste si nemuseli nic vyčítat.
Věra Ježková
Ten „dřevěný barák“ měl své kouzlo.
Jana Jurečková
Moc hezky jste napsala svůj příběh. Taková byla doba. Já měla první svatbu v roce l981 a druhou v roce 1994. Byla jsem vychovaná ke skromnosti. Nikdy jsem si na žádný luxus nepotrpěla. Myslím, že v životě jsou hodnotnější a důležitější věci... Díky.
Ája Hrušková
Hezký příběh, jen nechápu proč divná svatba, možná proto ,že člověk má jinou představu a nesplní se mu sen
Zdenka Soukupová
Tak jsem si pár komentářů na Seznamu přečetla taky. Co dodat? Snad jen NO COMMENT. My tu kritiku a odsuzování všeho a všech snad máme v genech. Zuzano, přesně vím, o čem píšete, protože jsem se v té době taky vdávala. Je to moc hezká vzpomínka. Přeju vše dobré do dalších let.
Franta Jouda
Pěkné vzpomínky. A taky jsme žili, není to o pozlátku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

20%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

19%

Přes 10 000 Kč

22%

Nevím, neumím to odhadnout

20%