Svatba dvakrát a dost
Všechny fotografie: rodinný archiv Hany Šimkové

Svatba dvakrát a dost

18. 7. 2023

Když jsem se vdávala poprvé, byla jsem velmi mladá, naivní a plná očekávání. Vdávala jsem se hodně brzy, protože to tehdy bylo modní. Která se brzy nevdala, vypadala, jako když ji nikdo nechce. Nebylo asi moc moudré, že jsem svého nastávajícího neznala dlouho a vlastně jsem vůbec neviděla, že jsme každý jiný a že si ani moc nerozumíme.

Kdybych věděla, jak se ten člověk hrozně přetvařuje, nevzala bych si ho. Před svatbou byl velice pozorný. Podržel židli, dveře, kabát a pořád se staral jak se cítím, jestli mi není zima atd. Zdálo se mi, že s ním budu mít hezký život. Nastávající tchýně byla  suchá, protivná stařena a tchán opilec, což mi dlouho tajili. Na  hromadné fotce si zkuste tipnout, jestli tu kyselou tchyni poznáte. Ona hned po našem obřadu ironicky pronesla, že je zvědavá, jak nám to dlouho vydrží.

Moji rodiče prodali pianino, aby mi mohli vystrojit svatbu, ale druhá strana nepřidala nic.

Svatba probíhala celkem klidně, až na to, že jsme zapomněli pozvat jednu tetu a ta nám to nemohla dlouho odpustit. Také se na moji svatbě seznámila kamarádka s mým ženatým švagrem. Právě sice přišla s psychiatrické léčebny, no měla nějaký problém, ale byla velmi hezká. Švagr za ní chodil dlouho do bytu, který sousedil s bytem mých rodičů. Nikdo z rodiny o tom ale nevěděl.

Zato můj drahý manžel se velice změnil a vypadalo to, že mě ani nevnímá, o kabátu a dveřích se nedálo ani mluvit. Na svatbu sice velmi pospíchal, ale šlo mu asi  o to, aby měl syna, který zdědí jeho jméno, o kterém si  myslel, že je po nějakých šlechtických předcích. Jméno bylo opravdu vyjímečné, ale o šlechtickém rodu se mluvit nedalo.

Kluky jsme měli nakonec dva, ale mezi prvním a druhým mě manžel donutil k potratu, na který jsem málem umřela. Chtěla jsem se s ním rozvést, ale muž mě vydíral, že mi vezme děti. Já naivní blbeček jsem tomu věřila a vydžela s ním ještě dlouhých deset let.

Jediné, co z našeho manželství vzniklo hezkého, jsou naši dva synové. Docela se povedli, nepotatili se, jsou schopní a mají hezké rodiny. Jejich táta už je po smrti a tak o něm už mluvit nebudu.

Druhá svatba byla bez účasti rodiny a příbuzných. On, jelikož byl starší, už rodiče neměl a moji rodiče z něho radostí nejásali. Byli jsme tedy na svatbě dva a naši dva svědkové. Ani moje děti, které byly už odrostlé, na svatbu nešly. Můj výběr se jim nelíbil. Vlastně jsem se vdávala v očekávání trošku lepšího života, ale absolutně z mé strany bez nějaké lásky. No, jak jinak, nemohlo to dopadnout dobře. Já jsem očekávala, že mi trochu finančně pomůže, protože měl dobré postavení, ale i v tom to nebylo dobré. On se stylizoval do role starého dědka a já jsem byla v nejlepších letech. S dědkem se opravdu žít nedalo. Nebudu se dále rozepisovat, protože to už opravdu zajímavé není. Nejhorší ale bylo, že on se rozvodu hrozně bránil, no měl dobré bydlo, a mně trvalo hrozně dlouho, než  jsem se ho zbavila.

Do třetice už jsem se opravdu vdávat nechtěla, i když jsem poznala největší lásku svého života. Žili jsme spolu dlouho a na toho člověka nikdy nezapomenu.

P.S.:  Je to hodně zkrácený můj život a moje nepovedené svatby. Opravdu jsem neprožila lásku na celý život. Takové to, vzali se a byli šťastní celý život, se nekonalo.

Letní soutěž 2023 svatba vzpomínky
Hodnocení:
(4.9 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Kašparová
Život není vždy takový jaký si přejeme.Měla jsem štěstí , taky jsem se vdávala mladá a ještě musela , jak se říkalo.Byla to opravdu Láska na první pohled.Brali jsme se po 3/4 roce.Vydrželo nám to 33 let , kdy náhle odešel , tak odkud není návratu.Bylo to krásné manželství , objevily se i u nás mráčky ,ale dokázali jsme to vždy v klidu řešit.Spousta známých nám záviděla , o čem si stále můžeme po těch letech povídat a že na sebe hledíme stále zamilovaně.O to větší to byla rána , když zemřel.Díky dětem jsem to překonala a nakonec potkala svého druhého muže.Už jsem se nechtěla vdávat , třikrát jsem odmítla jeho žádost o ruku.Jenže byl vytrvalý a já se v 61 letech vdávala podruhé.Už to není ta veliká láska , ale žijeme si spokojeně ,co přeji všem ,kdo prožil těžké období.
Eva Braunová
Jak jsou ty životní příběhy podobné.
ivana kosťunová
Líbí se mi, jak dokážete bez sentimentu zhodnotit vaše životní kroky. Takových svateb bylo určitě více- ano, byl takový trend, že pokud se dívka nevdala hned po maturitě, stala se terčem jedovatých řečí ve smyslu- ujel jí vlak. Nebo i hůře. No hlavně, že jste nakonec svoji osudovou lásku prožila- na svatbě fakt nezáleží.
Jan Zelenka
Hanko, někdy si život s námi dělá, co chce. Třeba vše přežít a hledět dopředu. Já se taky ženil dvakrát. Dva dominantní lidé k sobě nepasují. Druhé manželství už bylo v pohodě. Tak hodně štěstí do dalších let!
Zuzana Zajícová
Příběh, kterému rozumím... měla jsem to podobně.
Margita Melegova
Bylo to dano osudem, tomu se neda uniknout.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?