V rodinné mytologii manželovy babičky se tradovalo, že její pradědeček byl francouzský voják, který se za napoleonských válek dostal až do Českých Budějovic a tam založil rodinu, tuhle domněnku podporovalo pra…dědečkovo příjmení Reiss. A tak jsem se pustila do hledání. Nebylo to úplně jednoduché, příjmení rodiny matrikáři zapisovali jednou jako Reyss, podruhé zase Reiss nebo Reis. A našla jsem. Jak se ukázalo, rodinná mytologie byla jen mytologií, skutečnost však byla mnohem zajímavější. Zvláštní je, že i když manželovu babičku a jejího praděda dělilo jen 126 let, jeho opravdový život se do rodinné mytologie nedostal.
Johann Friedrich Kaspar Reiss se narodil 14. dubna 1789 v Hannoveru, který byl v té době součástí Pruska. Pokřtěn byl 19. dubna 1789 v evangelickém kostele Sankt Ägidien v Hannoveru.. Byl nejstarším synem Philippa Reinhardta Reisse, mistra truhlářského, a Sophie Madaleine Manfeldtové. Není známo, kdy se Johann Friedrich Kaspar Reiss usadil v Českých Budějovicích, ale dne 1. listopadu 1819, to mu bylo 30 let, uzavřel manželství s Marií Annou Grillovou již jako českobudějovický měšťan a zhotovitel hudebních nástrojů „instrumentmacher“.
Síla internetu je mocná, podařilo se mi dohledat odkazy na jeho dílo a zjistila jsem, že zhotovoval klavíry, žirafové (ano, také jsem ten výraz slyšela poprvé), křídlové a pyramidové. Do dnešní doby se dochovalo celkem pět jím vyrobených klavírů, jeden žirafový v Národním muzeu – České muzeum hudby Praha, další v expozici Příběh města Českých Budějovic Jihočeského muzea a dále dva křídlové klavíry, které se nacházejí ve Státním zámku Hrubý Rohozec a v Orlickém muzeu v Chocni, a jeden pyramidový klavír v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Všechny klavíry mají vídeňskou mechaniku. Žirafový vzpřímený klavír, který je dnes ve sbírkách Českého muzea hudby v Praze, vyrobil Johann Friedrich Kaspar Reiss z leštěného mahagonového dřeva s určitými prvky ze slonoviny. Je vysoký 247 cm a hluboký jen 50 cm. Vzpřímené klavíry byly oblíbené právě proto, že využívaly výšku místnosti a šetřily tak místo. Byly předchůdci vertikálních pianin.
Jeho rodinný život moc šťastný nebyl. Z manželství se narodilo celkem 11 dětí, za kmotry chodili dětem členové rodiny Lannových. Dospělosti se ale dožily jen tři dcery. Nejstarší dcera Francisca de Pauli Reissová (1822–1856) se provdala za Františka Gregoru, hudebního skladatele a regenschoriho v Písku. O další dceři se mi nepodařilo nic zjistit, poslední dcera zůstala svobodná, ale její nemanželský syn Felix Kajetán Reyss, manželův praděd, nesl příjmení dál.
Johann Friedrich Kaspar Reiss zemřel ve věku 64 let dne 10. prosince 1853 v Českých Budějovicích na „ochrnutí srdce“. Pokračovatele neměl, žádný mužský potomek se nedožil dospělého věku, a tak nebyl nikdo, kdo by pokračoval v řemesle. Jeho příjmení bývá ve slovnících chybně uváděno jako Reysz, Reisz, což zřejmě vzniklo tím, že pisatelé neuměli správně číst zápisy psané kurentem. Jeho manželka zemřela o 20 let později, z matričního zápisu je zřejmé, že byla odkázaná na dobročinnost.
Nezjistila jsem, proč se Johann Friedrich Kaspar Reiss rozhodl usadit tak daleko od rodného Hannoveru a kde vzal kapitál na zahájení řemesla a zřejmě i koupi domu, bez jehož vlastnictví by se nemohl stát měšťanem v Českých Budějovicích. Domněnku že pocházel z dobře situované rodiny potvrzuje skutečnost, že jeho mladší bratr Philippe Reinhardt Reiss (* 1791), se usadil v Paříži jako zlatník.
Když jsem dala dohromady všechny dostupné informace, založila jsem na Wikipedii Johannu Friedrichovi Kasparovi Reissovi stránku https://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Friedrich_Kaspar_Reiss a ukázala všechno manželovi. Od té doby má moje genealogické pátrání v rodině uznání. Manžel najednou zjistil, že jeho předek byl velmi šikovný, že jeho práce přetrvala do současné doby a je dodnes k vidění v muzeích a teď má hlášky, ze kterých je zřejmé, že je na něj velmi pyšný, protože on, manžel, je přece tak šikovný právě po pra...dědovi.
