Přiznám se, že důvodem návštěvy nebylo jen to, že jsem v zahradách už dlouho nebyla, ale také soutěž v rámci VZP „Pojďme spolu chodit“, kdy jsem musela lovit GPS, což pro mne bylo něco nového a jakási výzva.
Po téměř tříhodinovém cestování vlakem jsem do Květné zahrady zamířila přes Riegrovo a Masarykovo náměstí.
Květná zahrada, byla založena roku 1671. Dominantami zahrady jsou 244 m dlouhá Kolonáda zdobená sochami a osmiboká Rotunda s Foucaultovým kyvadlem, dokazujícím otáčení země kolem své osy.
Nejprve proběhla komentovaná prohlídka Rotundy, která stojí ve středu zahrady. Rotunda je vlastně pavilon, na který navazují čtyři umělé jeskyně (grotty) a čtveřice salonků (tzv. kamínkových místností). Jejich interiér je bohatě zdobený mytologickými výjevy s náměty Ovidiových Proměn, mozaikovou podlahou z drobných oblázků a především grotty zdobené tufem a lasturami.
Ve středu pavilonu je zavěšeno Foulcaultovo kyvadlo. Jeho hrot při rozkývání zapisuje svou dráhu do jemného písku na kamenném stole. Po hodině lze podle stopy v písku poznat, že se Země pootočila o 15 stupňů.
Po prohlídce Rotundy následovala procházka jednotlivými uličkami, zdobenými stromy sochami a kašnami. Na zahradu se lze podívat z vyvýšené vyhlídky s lavičkou anebo z vyhlídkové lávky Kolonády.
Zahradní fasádu Kolonády zdobí busty, které zobrazují antické bohy a bohyně, mytologické bytosti a hrdiny i osobnosti z dějin starověkého Řecka a Říma.
Po prohlídce Květné zahrady jsem zamířila k Podzámecké zahradě. Vstup z důvodu pořádání barokního festivalu nebyl možný, pouze v rámci návštěvy této akce. Ale bylo možno si zakoupit např. hodinovou vstupenku, čehož jsem využila. Zahrady jsem stihla projít tak ze tří čtvrtin, ale stihla jsem také prohlídku krásné sala terreny. Ta tvoří přechod mezi zámkem a zahradou.
Vzhledem k ukázkovému počasí a nepřelidněnosti zahrad to byl nádherný celodenní výlet.
