Budeme spolu bydlet a uvidíme. Manželství na zkoušku je časté
Ilustrační foto: Pexels

Budeme spolu bydlet a uvidíme. Manželství na zkoušku je časté

24. 8. 2023

Kdy spolu dříve lidé žili nesezdáni, bylo to společensky nevhodné, až skandální. Nyní jde o běžný jev. Ověřují si tak, jestli jim to ve společné domácnosti bude klapat, jde o jakési manželství na zkoušku. Je oblíbené mezi všemi věkovými kategoriemi.

Šedesátiletá Kateřina se seznámila s o tři roky starším Tomášem. Po roční známosti se k ní nastěhoval. Jeho byt pronajímají, za utržené peníze cestují, baví se. Oba ještě pracují. „Prožívám nejhezčí období života, protože si můžu dovolit pěkně žít. Naše příjmy jsou slušné, dvakrát ročně jezdím na dovolenou, můžu si kupovat nové oblečení, přitom i spořím na penzi. Tomáš je jako dárek z říše snů, vůbec mě nenapadlo, že se v mém věku ještě můžu zamilovat, že potkám tak fajn muže,“ říká Kateřina, která takto žije už tři roky.

Kamarádky i dvě dcery se jí čím dál častěji ptají, proč se s Tomášem nevezmou. Často slyší věty typu: Jste ideální pár. Aby ti neutekl. Takového chlapa si musíš držet. A její maminka říká: Prosím tě, jak to vypadá, když spolu žijete jen tak na hromádce?

Pojem „na hromádce“ míval pejorativní význam a nejstarší generace to tak má ještě zafixováno. Jenže mnoho lidí naopak model soužití, kdy spolu dva žijí ve stejné domácnosti a ověřují si, zda by jim manželství fungovalo, považují za perfektní, zodpovědný, užitečný.

Podle Českého statistického úřadu sice svatbu považuje za důležitou většina Čechů, ale změnila se doba, za jakou ji od seznámení uzavírají. Zatímco před třiceti a více lety se lidé zpravidla brali po roční známosti, nyní je takzvaná průměrná doba chození pět let.

„U mladých je za tím často to, že se nechtějí takzvaně vázat, nejsou si jistí, zda nenajdou lepšího partnera či partnerku. Svatbu berou jako závazek a obecně platí, že současní mladí lidé se do závazků moc nehrnou. Naopak lidé středního a vyššího věku, kteří už mají nějaké to zklamání za sebou, svatbu oddalují, protože se už nechtějí znovu takzvaně spálit,“ vysvětluje terapeutka Jana Novotná. A podobně jako většina odborníků na vztahy tento trend považuje v podstatě za správný. Společné soužití zpravidla nejlépe ukáže, jestli se lidé k sobě skutečně hodí, jestli umí překonávat překážky, vycházet spolu v komplikovaných situacích. „Obvykle se tak do tří let ukáže, jestli je pár schopen fungovat ve společné domácnosti. V době, kdy se lidé brali mladí a po krátké známosti, se často ukázalo, že se k sobě vůbec nehodí už po roce od svatby,“ podotýká terapeutka.

Lidé, kteří jsou nyní v seniorském věku, mnohdy říkají, že se jim možnost takového manželství na zkoušku líbí. „Za nás to bylo společensky nepřijatelné. Já dneska mladým závidím, že mají vše jednodušší. Já se ženil po roční známosti a už na svatbě mi docházelo, že to nebude procházka růžovým sadem. Samozřejmě, že se pak ukázalo, že se vlastně neznáme. Něco jiného je mačkat si ruku v parku a něco zcela odlišného je počítat každou korunu, zařizovat byt, pořád něco shánět. Ale nedalo se nic dělat, přišly děti, rozvod byl tehdy výjimečný. Jé, mně by se takové manželství na zkoušku líbilo, klidně bych si jich vyzkoušel několik,“ říká se smíchem sedmaosmdesátiletý Miroslav z Ostravy.

Jeho slova potvrzuje statistika. Dříve lidé vstupovali do manželství výrazně častěji, žít spolu takzvaně na hromádce tolik běžné nebylo. V roce 1974 bylo v České republice uzavřeno sto tisíc sňatků, v roce 2002 o polovinu méně.

Nicméně, když už se nyní mladí lidé rozhodují po letech oťukávání se navzájem ve společné domácnosti přece jen vztah úředně potvrdit, v poslední době si svatby užívají. Náklady na svatby stoupají výrazně „Mladí jsou nyní poměrně konzervativní, chtějí ve svém životě jistoty, vracejí se k tradicím. Svou roli v tom hrají si sociální sítě, mnozí svou svatbu chtějí takzvaně ukázat,“ uvedl demograf Ondřej Nývlt. Takže, typický dnešní mladý pár spolu několik let chodí, několik let společně žije a pak si udělá svatbu, kterou se chce pochlubit co nejvíce lidem. Výsledkem je, že agentury organizující svatby nyní mají doslova žně a celkem běžně se náklady na svatby dostávají do několika set tisíc korun.

Právě v tom se však liší lidé mladí a ti starší. Ti sice manželství na zkoušku také provozují, ale často ho svatbou vůbec nezakončí nebo když už tak jen malou, symbolickou. „Děkuju pěkně, než vyhodit peníze za svatbu, to raději pojedeme k moři. Oba už máme jednu svatbu za sebou, u obou skončila rozvodem, už jsme vystřízlivěli z iluzí. Tak si užíváme, že je nám teď spolu dobře, ale mít na to papír fakt nepotřebujeme,“ tvrdí společně Kateřina a Tomáš, kteří o sobě říkají, že budou provozovat manželství na zkoušku na dobu neurčitou.

bydlení vztahy a sex
Hodnocení:
(5.1 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Kopecká
Jsou věci, ve kterých jsem i přes moderní přístup k životu konzervativní. I když se plno lidí rozvádí, dítě je závazek a s ním je ve vztahu víc povinností, zodpovědnosti atd. Klidně ať žijí na hromádce jak věkem pokročilí , tak i mladí bezdětní. Slyšet ale od táty tří dětí....já nevím, přítelkyně nic neříkala.....no mně na místě té přítelkyně, která s ním má rodinu hned trojnásobnou, by asi bylo tak nějak všelijak....
Eva Kopecká
Souhlasím. Ať je doba moderní, jak chce, dítě má přijít do manželství. Chlapovi, kterému nestojím zato, aby si mě vzal, když máme spolu mít dítě, ale s úplným klidem bere moje domácí služby jako je vaření, praní, úklid a další, tomu podle mě nelze věřit, protože jemu o nic nejde. Má pořád stejnou volnost, je svobodný, a že žije se ženou a dítětem, to zítra nemusí být už pravda. Kdykoli se sebere a jde. Takové nějaké, my k lásce přece žádný papír nepotřebujeme, je v případě, kdy si není jist, zda neodejde, pouhý alibismus....
Lenka Kočandrlová
I dříve bylo běžné,že dva žili spolu již před svatbou. Já osobně bych si jen tak s "přítelem" děti nikdy neudělala,zásadně až po svatbě. Na stará kolena s někým žít na hromádce mi přijde v pořádku : ti dva starší lidé už si žijí jen pro sebe a nemusí na nikoho brát ohledy.
Eva Kopecká
I já pamatuji doby, kdy bylo neslušné spolu žít jen tak i jet spolu někam přes noc. Bylo úplně fuk, že člověk vydělával nebo byl plnoletý. Někdy se to sešlo v rodině tak, že člověk nad tou morálkou musel vrtěti hlavou. Ono hodně záleželo nejen na tom, jak to vypadá, co řeknou lidi a jak dalece moderní byli rodiče. Záleželo i na tom, jak si je ty 18-20 leté děti zpracovaly. Už mi je dnes úsměvný fakt, že já se svou vážnou známostí mohla jít k muzice deset minut chůze od našeho domu pouze výjimečně a být do jedenácti doma, zatímco bratr ve stejném věku si jezdil, kam chtěl i na několik dní. Já se nakonec vdávat takzvaně musela, kdežto bratr mohl za svobodna žít u našich na hromádce se svou budoucí ženou. Naši byli prostě moderní jak u koho. Proto jsem si řekla, že já moderní při výchově dětí budu. Bohužel jsem to nemohla dotáhnout do konce, jak jsem pokroková, poněvadž po revoluci se mnohé z těch moderních zásad staly samozřejmostí. Ale dodnes vzpomínám na některé výroky mojí matky, na její Co by tomu řekli lidi, které úspěšně používala, aby nemusela nic rozhodnout. Jednou jsem ji pěkně dopálila. Povídám....jako přesně které lidi má na mysli, že se jich dojdu přeptat a přijdu ji říct. Hodně ji to namichlo, co si dovoluju. Když ji tak pozoruju dneska, i k ní přišla moderní doba. Začala si třeba tykat s jinými vrstevnicemi, s nimiž si celý život vykala. A klidně se dívá na moderní život svých vnuků, jak spolu žijí bez svatby, čekají dítě bez svatby, a považuje to za úplně běžné. Někdo to holt ale musel odskákat, žejo. Mít tu možnost, žít s bývalým manželem nanečisto, nikdy jsem se nevdala. Bohužel jsem nenašla tu odvahu tehdy na počátku let osmdesátých přípravy na svatbu stopnout. Člověk byl vychovávaný k poslušnosti, přizpůsobení se a k ohledům na druhé, k upozadění toho, co sám chtěl...no a taky...co by tomu řekli lidi.... žejo.
Elis Rentierka
Ovsem, jen nekdy :-). Proste se to musi sejit…
Ilona Ondráčková
Risk je zisk.
Jindřich Berka
Vše je náhoda. Někdy to vyjde a někdy nikoliv. Jako se střídá noc a den. Někdy se lidé k sobě nehodí i když jsou oba kvalitní. Ještě, že je dnes antikoncepce. Jindra

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.