O genealogickém bádání převážně nevážně
Ilustrační foto: wikipedia

O genealogickém bádání převážně nevážně

21. 8. 2023

Mým koníčkem je genealogie. Pátrání po předcích mimo jiné znamená pročítat matriky, luštit jednotlivé zápisy a hledat, zda tam nejsou zmíněni předci, jejich sourozenci, rodiče nebo prarodiče.

Matriky narozených, oddaných a zemřelých se začaly vést v 17. století, některé se nedochovaly, ty které ano, jsou u jednotlivých oblastních archivů digitalizované a jsou přístupné online. Což je pro genealogy fajn, vyhledáme matriku a čteme zápis po zápisu.

Intenzivní studium matrik má své schválnosti. Pokud si pochválím, jak mi čtení matrik už jde, příští zápis bude určitě celý naprosto nečitelný. Pokud sestavím rodičovské páry se stejným příjmením a přiřadím k nim děti, tak zaručeně bude mít většina párů děti stejného křestního jména a narozené v přibližně stejném období, takže rozhodnout, které dítě je můj předek, je nemožné. Nebo - jestliže můj předek žil a zemřel, tak se určitě musel narodit, tak sakra kde, když se celá rodiny z obvodu matriky po generace nehnula a přitom zápis o jeho narození v matrice chybí. Když konečně po letech najdu zápis o svatbě vzdáleného předka a těším se, že zjistím příjmení jeho manželky, tak zjistím, že ho tam matrikář nenapsal, protože to tehdy považoval za zbytečné nebo byl bordelář, doufám že se za odfláknutý zápis vaří v pekelném kotli.

 

přední list matriky Želiv 1770

1770 přední list matriky

Někdy je čtení zápisů komplikované tím, že jsou psány kurentem nebo latinsky či německy, ale i u česky psaných zápisů bývají problémy, protože ti, co prováděli zápisy do matrik, bývali někdy více, někdy méně, znalí písma, s úhledným nebo méně čitelným rukopisem. Za tu dobu, co brouzdám matriky, se mi vyprofilovaly určité typy matrikářů.

šetřílek typ 1  - papír je drahý, proto píše malým písmem a vejde se mu na jednu stránku matriky hodně záznamů, také šetří prostor na řádcích, takže píše až do ohybu vazby

šetřílek typ 2 - inkoust je drahý, tak ředí inkoust až do doby, kdy už tahy pera nejsou téměř vidět, pak dolije nový inkoust, takže další zápis je krásně čitelný, a postupně zápisy znovu slábnou jak inkoust ředí

krátkozraký - může splývat s šetřílkem typu 1, má pocit, že ty blechy, co píše, každý vidí - ne, nevidí!

mazal - semtam kaňka, řádky jdou chvíli nahoru, chvíli dolů, občas škrtá slova nebo celé zápisy, na okraji listu je otisk jeho prstu

vraťte mi školné - o pravopisu a gramatice sice slyšel, ale neudržel, písmo má nejisté

zbytnělé ego - zápisy začíná slovem JÁ nebo EGO a úvodní slovo je psáno větším písmem než ostatní slova, tento typ matrikáře při zápisu svatby často zapomene v rozrušení nad vlastní důležitostí napsat nejen jméno nevěsty, ale i to, čí je to dcera, takže je genealog s pátráním v této větvi v koncích

vykecávač - každý zápis dlouze uvádí povídáním o tom kdo, kde a kdy ho píše, že zapisuje oddavky, po kolikátém prohlášení a kdy prohlášení bylo, a než se dostane k tomu koho to vlastně oddával, tak ho tam občas zapomene napsat a skočí rovnou k tomu, kdo byl za družbu, u něj je třeba hledat informace zezadu, zvláště pokud je vám nápadné, že všechny zápisy na stránce začínají stejným příjmením

mor ho - mívá vypsanou ruku, ale až moc, písmo má bohužel naprosto nečitelné, nutí mě zapnout náhledy stránek a počítat, kolik jich ještě musím s tímhle rukopisem absolvovat

tady rozhoduji já – mluví německy, byl přidělen na faru v Čechách a hodlá germanizovat svůj farní obvod, takže při zápisu do matrik mění jména a příjmení svých oveček, sedláka Černého přejmenuje na Schwarze, ševce Sedláka na Bauera, variantou bývá latinsky píšící farář, který zapisuje sedláka Černého jako Nygrýna

počínající demence - příjmení otce ženicha nebo nevěsty několikrát škrtá a mění jejich křestní jména

rád bych do důchodu - zápisy má celkem dobré, ale napsané tak třaslavými tahy, že to je pro oči namáhavé a téměř nečitelné

hravý - často používá kudrlinky u prvního písmene nebo letopočtu nebo na konci stránek nebo daného roku, někdy vyzdobí úvodní stránku matriky méně či více povedenou kresbou

už jsem si to tak nalinkoval - když dostal novou knihu, tak si udělal sloupečky pro zápisy, nejširší udělal pro jméno oddávajícího, nejmenší pro jméno ženicha a nevěsty, takže se jejich jména pokouší vtěsnat do úzkého sloupečku, na stránku se mu tak vejdou s bídou tři zápisy a matrika vypadá poloprázdná, když konečně spotřebuje nalinkované stránky, poučí se ze svých chyb a začne zapisovat normálně

já přece vím o koho jde - zápisy odflákne, on přece ví o kterého Nováka nebo Dvořáka jde a odkud je, stejně tak ví, kterou Marianu si vzal, tak proč by se s tím vypisoval, že by to někdo chtěl číst za sto, dvěstě nebo i více let ho ani nenapadne

zapisuji za všech okolností - jeho zápisy bývají rozpité vodu, snad psal za deště nebo nad tím plakal (?) nebo vylije inkoust na celou stránku

neurotický pečlivka - v jedné matrice má zápisy o stejných událostech pro jistotu na dvou místech

ideál - má krásně čitelné zápisy, jména a příjmení ženicha a nevěsty píše větším písmem, krásná je i grafická úprava stránky, bohužel, takových je málo, kéž je mu země lehká

zápis z roku 1757

ukázka zápisu z roku 1757

Genealogické bádání je velké dobrodružství, které se dá podniknout z pohodlí domova. Je to taková detektivka, skládáte jednotlivé dílky informací a dostáváte se postupně dál a dál do vlastní minulosti. Někdy je bádání radostné, to když máte kliku a najdete co potřebujete hned, jindy frustrující, když se nedaří najít co potřebujete. Nevyhýbají se ani nehody, například není dobré se zahloubat do matriky při vaření, jak referovala kolegyně, končí to spálenou polévkou.

Kdo by chtěl začít, na U3V na VŠE v Praze poběží v příštím školním roce několik genealogických kurzů, jsou prezenční i online.

historie rodina
Hodnocení:
(5 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Letochová
Velmi dobře napsaný článek o genealogii. Výčet matrikářů je přesný, se všemi jsem měla tu čest. Bádání po předcích je můj velký koníček, v některých archívech se bádá lépe v jiných hůře a to mě právě baví. Bádání je docela dřina, je potřeba si ho poctivě u kompu odsedět, naučit se číst staré písmo, naučit se číst i v jiných dokumentech jako jsou Urbáře, Pozemkové knihy, Sčítací operáty, Kartotéky a další. Naštěstí existují pomůcky jako třeba různé slovníky a knihy o genealogii. A ten pocit, když strom roste a košatí stojí za tu námahu.
Růžena Kuželková
Moc hezky jste to popsala. Moje neteř se do toho "zakousla",hledá příbuzenstvo jak ze své strany,tak ze strany manžela.Jezdí po matrikách a moc jí to baví.Přeji ji a vám ostatním,nechť se dostanete co nejdál,ale dá to "fušku".Já osobně bych na to neměla,ale mám radost z každého poznání co se jí povede nalézt.
Lenka Kočandrlová
My jsme rodokmen ze strany táty měli celkem hotový, předek Ignác Johann se narodil 1794.Jak jsem šla do důchodu,vrhla jsem se na další hledání,přitom jsem našla některé chybné nebo chybějící zápisy. Dříve taky se zadalo příjmení do vyhledávače a vyskočilo mnoho a mnoho záznamů (spíše tedy z 19. a 20.století),což dnes už není. Ráda hledám v Portafontium.eu, Bádáme.cz. Také v Kramerius a dalších. co se týče zápisů v matrikách,tak to je děs ! Nejen ten strašný škrabopis - nechápu,proč nemohli psát tiskacím písmem - ty kurenty,švabachy a latina,nebo šílená čeština, po několikerém čtení se dá skoro všechno vyluštit. Inkoust si kněží patrně dělali sami z duběnek,proto ty vyšisované zápisky....Ráda si čtu příčiny smrti,to je kolikrát jak román (tedy ne v 18.stol.,ale později). Děsivé čtení je o dětech,ty tehdy umíraly a někdy i s matkami jak na běžícím pásu,mnoho mužů pak mělo i několik manželek. Došla jsem až k předkovi Simeonovi (Šimonovi), cca někdy okolo 1700,ale dál se nemůžu dopátrat,neb nevím,kde žil. Oni nezapisovali tehdy věk (ženicha a nevěsty), jen číslo domu. Taky mám případ pratety,kde znám přesně kdy a kde se narodila,ale v příslušné matrice o ní není ani zmínka....Tak nevím,co za tím bylo. Lidé se taky přejmenovávali,někdy jsou o tom zápisy,ale někdy jen náhodou se člověk dozví , proč ta změna. Rodokmen mámy by byl o hodně složitější,tak do toho se pustím možná - někdy....Ráda pročítám ty staré stránky matrik za zimních večerů. Je taky rozdíl,jak jsou zdigitalizované,jak se některé načítají hned a jiné se sekají ,atd.atp.
Alena Velková
Velmi zajímavý a vtipný článek :-)
Soňa Prachfeldová
Vtipně popsáni matrikáři. Leckdy jsem pomýšlela na pátrání , ale nemám k tomu trpělivost.
Jana Hošková
Dobře znám vámi popsané,svého času mne toto bádání taky pohltilo. Perfektní je popis osobností matrikářů a farářů,to mne pobavilo!:-)) Já s tím skončila po vysilujícím pátrání po jednom nemanželském předkovi. To je podle mne nejtěžší-máte jen "drb" současníků,který se předával z pokolení na pokolení a pak pátrejte! Ničilo mne to,hnána zvědavostí,nechtěla jsem se vzdát! V noci se mi o dotyčném i zdálo...a zůstaly mi jen ty domněnky! :-))
Miloslava Richterová
Paní Nado, takové propletene osudy se mi moc líbí, našla jsem jich hodně :-)
Naďa Šarounová
Píšete mi z duše :-) někteří navíc dělali index, který souhlasil se zápisy, někde bylo v indexu hledané jméno, ovšem v matrice už ne... Ovšem milé bylo zjistit, že se před zhruba 250 roky narodila jedna moje daleká pramáti v mé rodné vesnici, odkud se provdala docela daleko - a můj otec, její prapotomek se sem po dvou stech letech přiženil.
Vladimír Kubec
Zhruba před deseti lety jsem tomu věnoval po večerech a nocích spoustu času. Zpočátku jsem vůbec nevěděl, kde začít. Rodiče už nežili, příbuzní bez komunikace. Vzpomněl jsem si, že jako malý kluk jsem jezdil na prázdniny k babičce do jedné malé vesničky mezi Táborem a Mladou Vožicí. Tam se narodil můj otec. Podle čísla popisného jsem začal hledat v matrikách……a tak jsem se chytil stébla, které postupně mě zavedlo až do roku 1796….
Hana Píchová
Mezi genealogy se říká, že někteří faráři chodili s papírky poznámek v kapsách a pak jednou za čas zapsali záznam. Ne všechny papírky našli a ne všechno si pamatovali správně. Také je to těžké pátrání když hledáte nejfrekventovanější příjmení jako Procházka nebo Černý či Čermák, na druhou stranu takový Maňaska také není výhra, když byli jen ve dvou vesnicích Uzenice a Uzeničky a dětem dávali stejná křestní jména. Ale to jsou ty radosti pátrání.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.