Všechny fotografie: Soňa Prachfeldová

Vždyť víš, hvězdy nehasnou

23. 8. 2023

Všechno je jinak. Měla jsem bratra. Měli jsme oslavit jeho sedmdesátiny. K takovému jubileu se schází většinou celá rodina, aby oslavila společně s jubilantem významné a krásné výročí.

Můj příběh rodina úmrtí

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5.1 b. / 45 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Anna Potůčková 23.8.2023 18:12

Soni krásně vzpomínáš na svého brášku. Je mi moc líto, že Ti odešel tam odkud není návratu. Já sice sourozence mám, ale pár let spolu nekomunikujeme. Však mnozí víte co a jak mezi námi je. Určitě to nechci zde rozebírat.

Věra Ježková 23.8.2023 16:18

Soni, cítím s tebou. ♥

Jana Jurečková 23.8.2023 15:54

Soni, je mi to moc líto. Váš bratr byl velký bojovník. Určitě by nic nevzdal. Ale osud rozhodl jinak. Já mám bratra o 10 let mladšího. Taky si občas vzpomenu na dobu, kdy jsme byli děti. Nic se nedá zapomenout, opravdu nic.

Taťana Veselá 23.8.2023 15:44

Soni, smutne cteni, avsak je z neho citit, ze jsi brasku mela moc rada ❤️

Jan Zelenka 23.8.2023 15:34

Soňo, moc hezká a poetická vzpomínka. Život si mnohdy dělá, co chce a co my nechceme. Moje sestra byla o 6 let starší a teprve později, po její svatbě, jsme našli k sobě cestu. Nikdy není pozdě. Mám raději pozitivní vzpomínky.

VANDA Blaškovič 23.8.2023 15:02

Soňo, Tvá vzpomínka je velkou poctou bratrovi a sourozenecké lásce. Děkuji.

Jitka Hašková 23.8.2023 14:09

Soňo, krásné rozloučení. Já jsem, bohužel, sourozence neměla.

Hana Šimková 23.8.2023 13:58

Soni, já jsem prož ila úplně stejný příběh až na to, že bráška zemřel už v 65 letech.

Naděžda Špásová 23.8.2023 13:47

Soni, napsala jsi to krásně. Smrt k životu patří, i když je často nespravedlivá. Tvůj milovaný bratr je tam nahoře, neboj kouká na tebe a říká si, jak má hodnou a statečnou sestru. Až někdy večer uvidíš padat hvězdu tak si něco přej, protože právě tu ti bratr posílá pro štěstí. Měj se hezky.

Marie Seitlová 23.8.2023 13:32

Soni, i já tě plně chápu, měla jsem také mladšího brášku a už tu také není, odešel v 52 letech. Stále vzpomínám a už můžu jen s kytičkou a svíčkou na hrob. Napsala jsi to moc hezky.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Takový malý rodinný propletenec

Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých turistů v Praze. Za války spolu brázdili na kole a tandemu tehdejší protektorát. A taky se svou bandou dělali strašné voloviny.

Šárka Bayerová

Tak jsme to zvládli!

Vše začalo jako další den blbec. Nejdříve to vnukovi ukazovalo na Edupage, tedy na školních…

Dana Straková

Hana (68 let): Rodina mě odsoudila, protože jsem se nepostarala o manžela

Jednou jsem někde četla, že pokud se někdo nestaral o těžce nemocného seniora odkázaného na pomoc druhých, nemá právo odsuzovat nikoho, kdo to nezvládl. Tak se tou větou nyní utěšuju. Nezvládla jsem se postarat o muže, který trpí těžkou demencí a dalšími potížemi.

Redakce