Zlobivé dítě
Ilustrační foto: Pixabay

Zlobivé dítě

9. 9. 2023

Na zastávku MHD přišla matka s malým chlapcem. Byl rozjívený, provokoval ji a ona se neúspěšně snažila bezkonfliktně ustát situaci. Chlapec gradoval nevhodné chování, pokukoval po mě a předváděl se. Mám svou zkušenost se zlobivým dítětem, dnes řečeno hyperaktivním, a tak mě napadla rada, kterou jsem někde vyčetl.

Požádal jsem matku, zda smím oslovit její dítě, souhlasila a chlapec zpozorněl v očekávání věci příštích. Tak jsem k němu promluvil, že vidím jeho nespokojenost, že asi má nějaký problém s nímž se nemůže vyrovnat. Chápu, že se zlobí, možná i oprávněně. A zeptal se ho, jak moc se zlobí. Aby sám posoudil a řekl, jestli hodně moc nebo jen tak méně nebo jenom malou trošku.

Účelem je uvést dítě do jiné situace a zaměstnat jeho mysl novým podnětem k řešení, jak to doporučil nějaký odborník. A stalo se tak. Okamžitě přestal, chytil se máminy sukně, sklopil oči a zarytě mlčel. Nereagoval ani na další má slova, jen se více přitulil k mámě a občas kouknul na mě. Vydržel v klidu do příjezdu trolejbusu a také i spořádaně nastoupil.

Matka v dalším rozhovoru potvrdila, že je diagnostikován jako hyperaktivní a já ji stručně pověděl o svých zkušenostech s psychologickou poradnou. Neznám další vývoj, ale po několika dnech, když jsme se míjeli, tak chlapec mě spatřil dříve, držel se máminy ruky a sám od sebe dokonce pozdravil, což je v husté městské zástavbě jev zcela neobvyklý.

děti psychika
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Už jen nazvat kterékoliv dítě, o kterém nevím vůbec nic, "spratkem", o něčem svědčí.
Jana Kollinová
Měl jste zřejmě štěstí na "zlobivé" dítě, které bylo schopno a ochotno Vás poslouchat. Horší je přesvědčit a utišit vřískající dítě, které přes vlastní jekot nic neslyší a nebo nechce slyšet a řve si dál dokud mu nedojde dech a vystresovaná maminka si neumí poradit.
Jana Hošková
Jestě dodatek: považuji za zcela normální,když dítě někdy zlobí-má na to nárok-může být unavené a mohou tam být i jiné příčiny.Lepší,když "zazlobí",než by bylo nemocné.A schopný vychovatel/ka si s tím určitě umí poradit.
Jana Hošková
Postrádám zde informaci, jak starý byl ten chlapec,což považuji docela za zásadní. Neboť každé dítě nemusí hned být hyperaktivní, zrovna jako ne každé vydrží hodinu sedět a malovat si. Mluvím z vlastní zkušenosti -kdoví,jestli se vás chlapec při dalším setkání spíš nebál...:-))
Zuzana Pivcová
To se mi moc líbí, je ale otázka, zda by na Vás takhle dobře reagovaly i jiné děti. Děkuji.
Jitka Caklová
Tomu říkám správný přístup. Pokud rodič neví, proč jeho dítě zlobí, měl by se nad sebou hluboce zamyslet, aby pochopil, že to dítě určitě ví proč.
Alena Velková
To je velmi zajímavé.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.