Jana Jurečková
18.9.2023 19:14
Krásný článek, náš Mikeš má pelíšek na okně, pak na skříni v ložnici. Zaleze do šuplíku pod postelí. Ale krabice má nejraději. Je stejně zbarvený jako Bišinka. Posílám jí touto cestou velké pohlazení.
Lenka Kočandrlová
17.9.2023 18:14
Bezva kočička ! Máme rádi kočky,máme dvě,ale do krabic lezou výjimečně,obvykle na půdě,kde je máme odložené .Krabice jsou poloprázdné,překryté víky a kočka vleze dovnitř,ale ven se nemůže dostat.tak škrábe a kvíká,ať ji jdeme vysvobodit. Kočky Ňufík (ona) a Perla mají místo v kuchyni,tam jsou přes noc.Každá má svoje okno,na něm deku.Ale leží i na kanapi,na křesle a dokonce drze na stole!!! U televize se na mě válí Ňufa,manžel zase má Perlu u sebe v pokoji. Přes den jsou venku, na zahradě,kde se povalují spolu s dalšími dvěma až čtyřmi toulavými na nejrůznějších místech - na lavičkách,stolcích,pod keři,na víku sudu s vodou, na kůrových cestičkách,na střeše dřevníku i auta,dokonce se vydrápaly na fóliák . Jó kočičky !
Jan Zelenka
16.9.2023 12:38
Věrko, při pohledu na ty fotky si říkám, že by Britney potřebovala takovou kamarádku. Neměla by čas myslel na svá léta a choroby.
Zdeněk Hart
16.9.2023 10:17
Každá kočka je krásná a v krabici je jako obraz v rámu. Je to jako z ženami a pokud jsou zarámované, tím jsou krásnější.
Marie Měchurová
16.9.2023 09:03
Bez koček si život nedovedu už ani představit. Provázely mě dětstvím a teď v důchodu si je užívám vrchovatě. Já miluju je, oni mě a taky krabice.
Věra Ježková
16.9.2023 08:59
Děkujeme podruhé. :-)
Zdenka Jírová
15.9.2023 23:17
Pravdivý článek o kočičkách. Moje současná kočka ale tuto tradici v oblibě krabic porušuje. I když ji tam lákám, nejde tam. Zato vymýšlí jiné kuriózní " pelíšky". Pod postelí, když rozhodně nechce být rušena a ví, že já se nemohu moc ohýbat, v malém umělohmotném košíku vedle mého PC, aby mne měla na očích, když tam sedím, na skříňkách, v košíku na prádlo, ve skříni na podlaze nebo zahrabaná za prádlem, takže ji hodinu hledám po bytě a přemýšlím, jestli neutekla v nestřežené chvíli na chodbu v paneláku. Je vynalézavá, že žasnu. Myslím, že toho o mě ví mnohem víc než já o ní. Jmenuje se Mejdy a je to ragdolka.
Eva Mužíková
15.9.2023 22:06
Věrko hezké vyprávění
Zuzana Pivcová
15.9.2023 20:26
Věrko, některé kočky z dřívějších generací měly rády krabice, vzpomínám na Naděnku, která jako odrostlejší kotě spávala u mě v garsonce na koberci v krabici od bot menšího rozměru. Nynější kočičí sourozenci zde v Týně krabice nemají, ale pelíšky mají celkem kuriózní, umějí si místečko na spaní pěkně vybrat a "postýlky" střídají. Waldemar spí v darovaném košíku, na dně šatní skříně, na víkách úložných boxů, které už svou vahou promáčkl, v cestovní přenosce, nahoře na skříních, na oknech a na zdi sprchového koutu. Babeta zalézá mezi prádlo a do zastlané postele nebo na ni, oblíbila si spánek vedle mě na gauči, když sedím u NB, a ráda se zašije do úložného prostoru pod mou postelí, kam se neuvěřitelně protáhne. Líbí se jí i tašky a židle zastrčené u stolu. Babeta bývá často neviditelná. A oba se rádi přitulí k Marcele v posteli, o to se tahají. My všichni zde vaší smečce přejeme hodně společné radosti, a to i v podobě pelíšků.
Martina Růžičková
15.9.2023 19:11
Kouzelná přehlídka Bišinčiných krabicových schovávaček a pelíšků. Díky.
Načíst starší příspěvky