Nedávno se po sociálních sítích šířil vtip o tom, jak se spolužáci ze školy svolávají na srazy po deseti, dvaceti, třiceti letech…. Byla to vždy stejná hospoda, jen se měnily důvody, proč ji navštívit: vnadnou obsluhou počínaje, přes dobré pivo v pozdějším věku až po setkání po padesáti letech, kdy byl výhodou bezbariérový vstup. Ale to ještě není pointa vtipu.
Ta přišla až se setkáním po šesti desítkách let: tatáž hospoda a důvod? Tady jsme ještě nikdy nebyli! No, je to k smíchu, ale taky občas k vzteku, jak snadno své zážitky zapomínáme. A čím jsme starší, tím hůř. Hlavně, pokud jde ne o prosté zapomínání, ale o Alzheimerovu nemoc.
Ta podle dostupných dat postihuje zhruba 2 % populace ve věku nad 65+ let. Každých 5 let se pak podle odborníků procentuální výskyt dvojnásobí – v 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 16 %, v 90 letech přes 40 %. Ale pozor – nemusíme mít hned neurodegenerativní nemoc ničící náš mozek, jakou je „Alzheimer. Ono prostě stačí jen pár let navíc a hlava už nepracuje jako za mlada.
Nezbývá, než se smířit s věkem, ale současně mu nepodlehnout. Neurologové zdůrazňují, že nejlepší prevencí stařeckých demencí jsou fyzická aktivita, zájem o nové poznatky a také udržování sociálních kontaktů. Imunologové toto podepisují, pokud jde o upevňování co nejlepší obranyschopnosti organismu. A tak bychom mohli jít dál napříč medicínskými obory.
Balzám v podobě světla a zeleně
Jednou z perfektních aktivit, která člověka doslova nakopne po fyzické i psychické stránce, jsou výlety a cestování. Nejde jen o poznání nových míst, ale také o to, že ze svých domovů vyjdeme do přírody. A kromě pobytu v zeleni je pro duševní pohodu moc důležité také denní světlo. Průzkum společnosti Ipsos, který letos na jaře udělala pro Velux mezi 1000 respondenty z celé České republiky, například ukázal, že zásadními faktory pro životní pohodu jsou dostatek přirozeného světla, čerstvý vzduch a pravidelný pobyt v přírodě. Plných 93 % lidí odpovědělo, že pro jejich zdraví je důležité denní světlo, 61 % jej dokonce považuje za velmi důležité.
Za to, abychom co nejvíce vyráželi ven na výlety se přimlouvá i psycholožka Nikola Brandová: „V poslední době rostou počty osob, které vyhledávají pomoc, protože mají duševní problémy. Žijeme v době plné stresu a nebývalých nejistot. Mezi největší stresové faktory patří aktuální situace ve světě i u nás, tedy válka na Ukrajině, či inflace a s ní spojená ekonomická krize. Stresující bývají i vztahy, ať už partnerské, či rodinné, stresuje nás finanční situace, bojíme se o zdraví vlastní i nejbližších.“ Psycholožka dodává, že stres a duševní nepohodu více odnášejí ženy než muži.
Cestovatelská terapie
Naši náladu ovlivňuje hormon serotonin, často nazývaný jako hormon štěstí nebo hormon dobré nálady. Podle četných studií má serotonin vliv nejen na pocit štěstí, ale může také snižovat nepříjemné pocity strachu a úzkosti. A hladinu serotoninu v našem těle můžeme zlepšit právě pohybem venku, dostatkem spánku a přísunem jasného světla.
Aktivní životní styl a cestování, které přináší nové zážitky, setkání s novými lidmi a objevování nových míst mohou posílit náladu a snížit stres.
Cestování nabízí skvělou příležitost k navázání nových přátelství a rozšíření sociálního okruhu. Setkávání s lidmi různých kultur a zázemí může přispět k obohacení životních zkušeností. Mimochodem, pokud jde o různé kultury, není třeba cestovat nikam daleko, i v rámci naší malé země narazíme na řadu krajových odlišností. Takže kdo se necítí na daleké cesty, ať klidně vyrazí na výlety jen po tuzemsku. A pokud by se někdo bál, že už toho moc neujde a brzy se unaví, může si pořídit speciální batoh, ze kterého se dá kdykoliv udělat sedátko. Kdo naopak potřebuje za chůze oporu, není nic snadnějšího než na výlet vyrazit s trekingovými holemi.
Zachované vzpomínky - z hlavy na papír
A tady se vracíme k vtipu na začátku, který si bral na mušku zapomínání. To, že si nemůžeme vzpomenout, jestli jsme na Kokořín jeli před rokem, nebo už je to déle, že už nevíme, jak se jmenoval ten hotel, co jsme bydleli ve Varech, nebo že jsme sice byli i v té Lednici, ale je to už tak dávno, že ani nevíme, jak vypadal ten vyhlášený park okolo zámku, to všechno je docela normální. Všude na výletech nám bylo dobře, proto na ně jezdíme dál, ale už je těch zážitků tolik…
Tady ovšem existuje jeden velký pomocník, a tím jsou zápisky. Samozřejmě, že si jde pouze dělat poznámky do sešitu či diáře. Ale krásné vzpomínky na výlety lze zachovat i mnohem podrobnější a barvitější. Slouží k tomu speciální cestovatelské deníky. Pokud cestujete po Česku, můžete si pořídit knihu Naše výlety, do níž lze nejen zapisovat zážitky, ale také na památku vlepovat vstupenky, nebo dokonce nakreslit vlastní obrázek – třeba toho báječného piva, co jste si dali po výstupu na hrad. Jestli rádi objevujete zahraniční destinace, ať už po Evropě nebo i na dalších kontinentech, pak by se pro zachování vzpomínek víc hodila kniha Cestuj!
Obě knihy nabízejí i inspiraci na další výlety, a můžete si do nich zapisovat plány a sny, kam se ještě vyrazíte podívat.