Jak zacházet se svým stářím
Ilustrační foto: Pixabay

Jak zacházet se svým stářím

24. 9. 2023

Jak zacházet se svým stářím? Kašlat na něj. Něco mě bolí a nemůžu si dojít ani do koupelny? No a co! Když se budu hodně snažit, tak se to možná povede. Jakou radost z toho potom mám. Zjišťuji totiž, že ještě žiji, i když mi stáří hází překážky pod nohy.

Pokud se vůbec dostanu ven, jsem ráda, že potkávám lidi a na každého se usmívám. Jim je to ale docela jedno. Říkají si, že má stará baba nějaký tik. Že operované nohy už neudží směr, tak mám radost, že dokáží některým lidem, co se mně snaží pomoci,vysvětlit, že jsem nezatížená alkoholem, ale stářím. Snažím se dostat k nejbližší lavičce a sedám, když je dostatečné teplo, abych neprochladla. Sedím a dívám se okolo sebe. Kolem chodí mladí lidé a možná se jim nelíbí, že jim lavičku zabírám.

No nevadí, stejně je mám ráda. Vím, že jednou budou, pokud se toho dožijí, svoji lavičku také hledat. Snažím se lidem i pomáhat a dělat jim radost. Zapředu hovor jak jim to sluší a když vidím, že jdou ve dvojicích a že se mají rádi, moje staré srdce plesá. Přijdou totiž vzpomínky. Ty nehezké potlačuji a těmi hezkými se kochám. Jak ráda bych některé prožila znovu, protože v mládí jsem byla blbá.

Když přijde hlad, tak se snažím došourat domů. Vařit se mi nechce, protože moje tělo se sotva drží na nohou a nebo se stane, že úplně zapomenu, že vařím, až mi to připomene požární hlásič. Sousedé se sejdou, aby se podíval, co se děje, a tak mám možnost si s nimi popovídat.

Zjišťuji, že mám skříně plné docela hezkého oblečení. Je to smutné, protože mé tělo už je odmítá nosit a kdyby vůbec, připadala bych si směšně.

Abych se nenudila a snad i něco pěkného vytvořila, koupila jsem si modelovacÍ hmotu. Před lety jsem modelovala velmi hezky a také malovala obrazy. Ruce ale odmítají se s takovou prací vůbec zabývat. Pro koho bych to vlastně dělala? Rozdávala bych to babám v parku, ony by mi ze slušnosti poděkovaly a hodily to do nejbližší popelnice.

Tak vidíte, že mám pořád co dělat a snažím se lidi dělat šťastnějšími, i když o to nestojí. Tím, že všechno musím dělat pomaleji, mi ten den rychleji utíká. Jak já se těším do postele, abych se možná opět zítra mohla radostně probudit. Nikdy nevím, jestli k tomu vůbec dojde, protože je mi už 80 let, ale tím jsem šťastnější a opět si další den užívám.

P.S.:  Jestli dovolíte, ráda bych věnovala tento článek panu Čepelkovi, který umí tak hezky poradit, co se stářím a jak on s ním perfektně vychází.

stárnutí životní postoj
Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Šimková
Jendo já mám dojem že se docela chápeme a možná, že jsme ještě stejně staří. Já tu 80 tku budu slavit v dubnu, jestli se ji dožiju.
Jan Zelenka
Hanko, přeji ti pohodu v duši. I když se někdy člověk k té pohodě musí nutit. Já mám zdravotních trablů fůru, ale beru je jako součást svého seniorského života. Zvykl jsem si a snažím se nedělat nic, co by mi uškodilo. V žádném případě se nenutím do optimizmu. Jsem realista a pragmatik. Přátelům a dcerám jsem už slíbil, že příští rok oslavíme moji osmdesátku, tak se toho určitě dožiji. Optimizmus a pesimizmus jsou nedílnou součástí života, prolínají se a já se je snažím udržet v normálních mezích. Proto píši knihy. To radostné probuzení každé ráno je nezbytný a příjemný životní rituál. Tak, ať jich máš ještě moc a moc.
Hana Šimková
Zdenko, mně nosí kufr sanitáci, když musím s nějakým nesmyslem do nemocnice. Tuhle jsem se řízla a protože mám špatnou srážlivost krve, museli mě odvézt sanitkou i s mým malým pejskem, protože jsem ho nemohla nechat doma. Je ještě moc malý. Doktor jenom pronesl, že takovou návštěvu ještě neměl.Pejsek byl strašně hodný. A víte jakou jsem měla radost, že jsem nevykrvácela a dostali jsme se s pejskem opět ve zdraví domů? Kopnout nemám bohužel do čeho, protože nemám zahrádku. Někdy bych sice kopla do něčeho úplně jiného, ale už si šetřím sily.
Zdenka Koldová
Zdravím....paní Hano,mluvíte mě z duše...já jsem už 81+,pobavilo mě,že jste v mládí byla "blbá",ten pocit mám taky.Nyní se snažím každý den si užívat co nejvíc to jde pozitivně,i když to někdy "dře".Mám ale své "krédo",že pokud sama unesu kufr na pětidenní tuzemské dovolené a mohu kopnout motykou do záhonu,tak je to pořád dobré.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

17%

Přes 10 000 Kč

23%

Nevím, neumím to odhadnout

20%