Asi jsem slepice, ale nevadí mi to
Ilustrační foto: Pixabay

Asi jsem slepice, ale nevadí mi to

29. 9. 2023

Dělat ze slepice archetyp hlouposti může jenom ten, kdo sám hlupákem je, ale na rozdíl od ostatních to o sobě vůbec netuší.

Podstatou nadávky je urazit člověka, snížit jeho důstojnost a zesměšnit ho. Nadávající si neuvědomuje, že za hlupáka není v očích přihlížejících příjemce nadávek, ale naopak nadávající.

V mých očích je to hlavně ten, kdo o ženách s despektem hovoří jako o slepicích, protože takový moula o nich evidentně vůbec nic neví. Myslím tím – ani o ženách, ani o slepicích. Znáte takové to velikášské: ta moje slepice, vidíte ty slepice v první u vedlejšího stolu, ty chudinko, máš slepičí mozeček… Tak v první řadě je jasné, že si tímto ubohým způsobem autor slepičího oslovení pokouší sám sobě zvýšit sebevědomí, protože to jinak než tím, že někoho urazí, neumí, a tohle mu nedá žádnou práci. Ach, kdyby jen věděl. Slepice mají mozek sice opravdu malý, ale zato efektivně využitý.

Slepice totiž nejsou ptáci rozumu mdlého, ale naopak čiperného. Kamarád, který slepičky chová, má o nich zjištěno téměř vše nejen z knih, ale hlavně z vlastních zkušeností. A právě od něj vím, že slepice je tvor, který si dovede zapamatovat více než 100 svých společnic a určit ve společenském žebříčku hejna jejich postavení. Slepičky si dokonce vybírají své přátele jako my lidé a rádi vyhledávají jejich blízkost. A mají rády i „svého člověka“ a dávají mu to najevo.

Na vysoké úrovni jsou i jejich komunikační schopnosti, protože slepice používají víc než třicet zvukových signálů různých stupňů hlasitosti. Většinou se jimi informují o potravě, o hrozícím nebezpečí, sdělují jimi svoje pocity kladné, i nespokojenost. A vědci dokonce zjistili, že v určitém směru mají vyšší inteligenci než třeba savci, protože rozumějí vztahu příčiny a následku. Veřejně známý je třeba jejich pokus, kdy nemocné slepičky měly na výběr, jestli přijmou krmivo běžné nebo s anestetiky a brzy přišly na to, že krmivo s lékem jim prospívá a začaly mu dávat přednost.

A když se někdo ušklíbá, že ta matka tří dětí je taková kvočna, pak bych mu vždycky nejradši řekla něco pěkně od plic. Třeba to, že slepice jsou opravdu výbornými matkami v tom nejlepším slova smyslu, a to ještě před tím, než se jejich kuřátka vylíhnou. Ony totiž ke svým vajíčkům „mluví“ a jejich kuřátka jim pípáním odpovídají nazpět. A pak svá mláďátka milují, ochraňují, starají se o ně příkladně, a to dokonce nejen o svá vlastní.

Ve slepičím hejnu má takřka vždy hlavní slovo kohout. On je tím, kdo svoji rodinku svolává k jídlu, udržuje pohromadě a chrání ji. Kohouti jsou mi velice sympatičtí tím, že ke své roli přistupují nesmírně zodpovědně a každá slepička se v jejich společnosti cítí bezpečně a chráněná. Snad i proto jsem poslední dny doslova nadšená, když naše klidná ulice prožívá nevídanou věc. Jedenkrát či dvakrát denně kráčí krásný kohoutek, prozkoumává terén, a když uzná, že je bezpečno, začne svolávat členky své rodiny k hostině. Jeden ze sousedů totiž slepičky chová a má před svým domkem travnatý plácek, kam je vypouští napást. Ale kousek pod naším domkem je neoplocený a málo udržovaný pozemek, který kokrháč objevil a zjistil, že tohle je úplný supermarket a zdarma. A tak se vydává na nebezpečnou cestu, protože občas i naší ulicí nějaké to auto projede, a když vyhodnotí situaci jako dobrou, začne kolegyně vyvolávat, vrací se pro ně a zřejmě jim vypráví o krásně prostřené tabuli.

A já poslední dny prožívám tak, že když jeho nadšené kokrhání zaslechnu, běžím rychleji než jeho slepičky, abych toho fešáka spatřila a nejradši bych se s ním šla napást taky. Jedině chodit spát se slepicemi, to by mi nevyhovovalo, ráda si dlouho čtu a v kurníku asi lampičku nemají.

Kohoutek-2.jpg
FOTO: Zdeňka Ortová

domácí mazlíčci glosa ženy
Hodnocení:
(5 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ludmila Černá
Už dávno vím, že u slepic je to stejné jako u lidí. A je dost velký rozdíl, zda kuřata odchovala kvočna a nebo jsou koupeny z velkochovu. Máme jednu, co dost složitým způsobem opouští slepičí dvorek, aby procestovala zahradu, uličku a zadem se po stromech hezky večer zase vrátila domů. Žádná jiná se to nenaučila, neměla potřebu. Jiná zase objevila otvor v plotě. Špatně vidí na jedno oko a ostatní slepice ji nemají rády, protože je bázlivá a občas "blbne". Ven se dostane hned ráno, ale zpět už ne. Taky tam mám dvě, co čekají na pohlazení a podrbání. Takže nazve-li mě někdo slepicí, neurážím se.
Hana Šimková
To je ale krásný kohoutek. Nadávat lidem názvy zvířat, jsou pro tyto zvířata velmi urážející. Některý člověk jim nesahá ani po paty. Pro některé lidi je nadávka blbec, velmi málo.
Jiří Svoboda
Moc hezký článeček. Ode dneška budu nazývat slepicí (raději slepičkou), každou ženskou, které se budu chtít vlichotit do přízně. Jen nevím, zda to bude mít vždycky příznivou odezvu...
Taťana Veselá
Hezký a vtipný článek. Bydlím na vesnici a miluju ranní kokrhání, to prostě k vesnici patří, i když to někomu vyhovovat nemusí ;-)
Zdenka Jírová
Moc dobrý článek. Sama jsem sice nikdy slepice nechovala, ale měla je babička a i moje tchýně. Tam jsem ale měla špatnou zkušenost s kohoutem. Byl sice krásně vybarvený, ale svou ochranitelskou povinnost přeháněl, útočil i na ty, kdo jim nosili krmení. Já se ho bála. Vím, že jsou chytré a dokonalé matky. A že jsou někteří muži hloupí, to je také známé.
Jiří Dostal
:-) Hlubokomyslný úvod jde malinko proti duchu genderově vyvážené lidové hašteřivosti, ale my všechno překleneme laskavým českým humorem... :-)
Marcela Pivcová
Já si ráda přečtu optimistické povídání o zvířatech, o která se někdo stará a kterým se dobře daří. Takže mě Váš článek určitě zaujal.
Eva Mužíková
Paní Zdeňko, článek i mne potěšil, pište dál.
Zdeněk Pokorný
Nedám na slepice dopustit! Jako kluk jsem měl vajíčka denně k večeři (na sádle a cibulce s pažitkou a chlebem). Slepičince jsem sbíral a sypal do sudu s vodou, odkud se nabíralo to nejlepší hnojivo pro květiny i zeleninovou zahradu. Bylo silné, musel být člověk obezřetný. Slepičky jsem zaháněl spát a brzy potom jsme šli jako děti také. Po Večerníčku (18:40-18:50). Nebylo to špatné, že? Přirovnávat člověka k tomuto tvoru ve snaze ho urazit, je nízké. :-)
Lenka Kočandrlová
Článek mne moc potěšil. Některé slepice jsou opravdu krásné a kohouty mám ráda za jejich kokrhání. Bohužel,sousedovic kokrháč onemocněl a uhynul a slípky jsou hodně osamělé... a je tu až moc ticho.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA