Podzim

Krásné a omlouvám se, někam mi uletěla ta pátá hvězdička.

Moc pěkně napsané.

Moc hezky jste to napsala,ale trochu mám z toho úzkost,ale nechci jen podzim života,chci aby bylo zase jaro,léto........

Když jsem si přečetla název Podzim života. Doslova jsem se lekla. Podzim jako roční období je mi znám naprosto přesně. Ale životní ne. Zásadní věc je žít vesele, odhánět chmury, dělat si radost, nepropadat zoufalství a beznaději. Váš článek je moc hezký ani nevíte jak.

Babí léto miluju.

Oprava Oldřich Veselý jsem já, muž se zase neodhlásil ach jo :(

Už od mládí miluji podzim a mám ho nejraději, ale spojení "podzim života" mi přijde stále divný..., možná jsem k němu ještě nedospěla, nevím. Článek se mi líbí, i ty ponožky, to mi něco připomíná :-D

Vzhledem k tomu, že neznám váš věk, tak o podzimu života není co říct. Já se snažím si to moc nepřipouštět, i když tělo mi to občas dost znatelně připomene. Podzim jako takový mám docela ráda, hlavně jeho barvy.

Mám to stejně, až na ponožky, mé znaky pro podzim jsou jiné, ale babí léto miluju, aby ne ! :-)

Zuzko, to je báječné zamyšlení. Ačkoli, co se ponožek týká, mám celoroční léto. To už musí být venku pořádný nečas, abych na sobě při spaní snesla alespoň kousek přikrývky. Dospěla jsem k tomu kolem padesátky a zatím to tak zůstává. Prostě je mi teplo. Vzít si pod duchnu ponožky, asi by se mi končetiny do rána odpařily. :-)