Jsem knihovnice a nestydím se za to

Tak to bylo moc hezké čtení!

Poprvé jsem byla v městské dětské knihovně v r. 1961.Od té doby jsem přečetla možná desetitisíce knih, chodila jsem až do pěti knihoven u nás,nyní jen do tří. Denně musím přečíst aspoň jednu až tři knihy....Vybírat si knížky je pro mne dost těžké,musím sahat hlavně po nových,i tak se mi stává,že třeba dvě- tři knihy nechám v knihovně,neb mi při zapisování sdělí,že jsem je už před x lety četla.V tom je velký pokrok,že je vše vedeno přes PC.Dříve jsem zjistila až doma,že už jsem to četla a byla jsem otrávená,že jsem se pronesla s knihami,které už znám. Taky ráda hrabu v knihobudkách, v odložených knihách v knihovnách a mnohdy přinesu domů i několik knih.Máme domácí knihovny zaplněné,tak už nemám kam dávat.Kupovat si knihy nemá pro mne význam,jen některé o zahradě,regionální a zvláštní si občas pořídím. jsem ráda,že knihovny stále existují,ač tam tedy potkávám už dost málo čtenářů....

Váš příspěvek je vtipně napsán. Už dlouho jsem se tak rád nezasmál.

Díky za milé a vtipné počtení. Život bez knížek a vánoce bez knížek si neumím představit už hodně let.

Milá paní Kosťunová, jsem moc ráda, že u vás máte tak krásně aktivní knihovnu. I my pořádáme besedy se spisovateli, autorská čtení, kurzy trénování paměti, pro základní školu mám pro každý ročník sestavený program vhodný k věku žáků, tak na něj třídy přicházejí v doprovodu kantorů a já mám vždy velkou radost, když se program líbí i těm, kdo by jinak do knihovny nezavítali, programy mám i pro nejmenší děti z mateřské školy. Knihovna je nejkrásnější, když to v ní žije a lidi ji mají rádi.

Kynutá detektivka :-),to je nádherné adjektivum

Máte pravdu, je lepší číst něco méně "hodnotného" než nečíst nic. Náš skvělý literát na VŠ nám říkal, že K. H. Mácha, kterého kdekdo oceňuje, měl ve své osobní knihovně skutečně všehochuť, ne jen něco jako Goethova Fausta. Docela i románky ve stylu Červené knihovny. A jak nám řekl, není nejdůležitější, co člověk čte, ale co si z toho vybere a zůstane to v něm. Děkuji za moc hezký příspěvek.

S potěšením jsem četla Vaše jemně humorné knihovnické vyznání. Patřím ke generaci, která na knihách vyrostla a zůstává jim věrná. Mrzí mě, že moje vnoučata knihy nečtou, přesto, zcela v rozporu s Komenského citovanou moudrostí, nejsou ani se nestávají hlupáky. Mají jiné zdroje informací, zážitků a potěšení a asi to tak má být.

Omlouvám se za 1 hvězdičku,byl to omyl mého tlf

Hezké čtení! Já bych se taky nestyděla být knihovnicí, od dětství jsem bývala v knihovně často a ráda! :-))