Takový (ne)obyčejný deštník
Všechny fotografie: Věra Ježková

Takový (ne)obyčejný deštník

10. 11. 2023

Je tu podzim a k němu patří deštník. Tedy, myslím, že aspoň pro většinu z nás, především pro ženy. Mám zkušenost, že muži s deštníkem chodí neradi. Jen nevím proč. Překáží jim, stydí se za něj?

Deštník se samozřejmě hodí i v létě. Na rozdíl od podzimních plískanic bývají ale krátké letní přeháňky často příjemné. I když i v létě umí pršet pořádně. Až tak, že naprší povodeň. A k létu se hodí i slunečníky.

Já deštník nosím ráda. Nechci zmoknout a líbí se mi. Baví mě sledovat, jaké deštníky mají ostatní ženy. Jejich barvy a vzory. Jestli jim ladí s oblečením. Líbí se mi průvodci kráčející v čele skupiny turistů se vztyčeným zavřeným deštníkem. Vím, že vzít si s sebou na procházku nebo na výlet deštník bývá zárukou, že vysvitne slunce.

 

 

 

Chtěla jsem se o deštnících něco dozvědět. A tak jsem pátrala na webu. Bude vás zajímat, co jsem zjistila?

Historie deštníku je dlouhá více než 3 000 let. Za jeho vlast jsou považovány Čína nebo Egypt. Zpočátku byl symbolem bohatství a moci. Takový luxus mohli mít pouze vládci a blízcí spolupracovníci královských osob.

Asi před 1 500 lety přišly deštníky z Číny do Japonska. Jedním ze symbolů moci japonského císaře byl červený deštník. Starověký malovaný deštník přetrval v Japonsku až do konce čtyřicátých let minulého století. Později se tradiční japonský deštník změnil z každodenního předmětu na drahé umělecké dílo.

V Indii byl deštník symbolem velikosti, moci a bohatství. V buddhismu, hinduismu a džinismu je jednou z osmi známek štěstí, které chrání člověka před špatnými myšlenkami. V Tibetu jsou bílé a žluté deštníky známkou duchovní velikosti; jsou určeny těm, kteří se věnovali vysoké službě.

Deštník jako ochrana proti nečasu si získal novou oblibu a začal se používat a zdokonalovat na začátku 16. století, zejména na severu Evropy. Jako doplněk jej nosily nejdříve pouze ženy. O popularizaci deštníku mezi muži se zasloužil až perský cestovatel a spisovatel Jonas Hanway (1712–1786). Slunečníky se skládacím mechanismem jsou doloženy v archeologických nálezech na Blízkém východě. Bez slunečníku se neobešly dámy v době baroka.

První obchod specializovaný na deštníky byl otevřen v Londýně v roce 1830. Jeho název byl James Smith and Sons.

První evropské deštníky byly vyrobeny ze dřeva, měly vyřezávané rukojeti a byly potaženy napuštěným plátnem. Ocelovou konstrukci deštníků vynalezl v roce 1852 Samuel Fox, který se údajně nechal inspirovat krinolínou a dámským korzetem.

Stojan na deštníky si nechal patentovat afroamerický vynálezce William C. Carter v roce 1885. Skládací systém byl patentován až o více než století později.

Deštníky byly také symbolem francouzského dandyho či anglického džentlmena a byznysmena. Staly i velmi oblíbenou rekvizitou v mnoha němých filmových groteskách, například s Charliem Chaplinem. Všichni nejspíš známe muzikály Zpívání v dešti z roku 1952, které si krásně užívá Gene Kelly, a Mary Poppins z roku 1964, v němž se hlavní postava vznáší pod svým černým deštníkem. Možná si vzpomenete na roztomilý moment v dávné televizní hře (nebo to byli Bakaláři?), v níž malá holčička sedí na zemi a „číhá“ deštník.

 

 

 

V současné době se vyrábí celá škála deštníků různých tvarů, velikostí, barev a materiálů (dámské, pánské, skládací, vystřelovací). Klasické verze velkých černých deštníků pro pány se zhotovují pouze vcelku a slouží jako forma vycházkové hole. Rozměrné deštníky (kolem 1–3 metrů v průměru) se umísťují do stojanů jako ochrana před deštěm nebo sluncem.

A co vy, milí čtenáři, máte rádi deštníky?

 

 

S využitím zdrojů:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Deštník
https://zenysro.cz/blogy/vypis-se-z-toho/destnik-kdo-ho-vymyslel-a-kdy/

 

 

 

móda společnost životní styl
Hodnocení:
(5.1 b. / 36 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Mužíková
0pět zajímavý článek Věrko. Já jsem si nedávno koupila opravdu praktický deštník. Je lehký jak o pírko, vejde se pohodlně do malé kabelky. Byl sice z 405,-Kč, ale moc si ho uźívám.
Věra Ježková
Děkuji podruhé. :-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Zajímavé vyprávění o věci běžné potřeby jako je deštník,
Marcela Pivcová
Taková zajímavá povídání si vždy ráda přečtu a někdy k nim i něco souvisejícího mohu připsat. Třeba to, že mám "starý" deštník - červený s modrými květinovými vzory - který jsem si koupila v Praze, kam jsem tehdy jezdila na rozšiřující studium na Pedagogickou fakultu. Myslím, že byl z prodejny Pragoimpo, údajně dovezený z Japonska, a nebyl zrovna levný. Byl skládací, s ocelovými dráty. Potah jsem už mnohokrát sešívala, jednou byl i v opravně. Snad kuriozitou je, že dodnes slouží - jen jde obtížněji otvírat. Není divu, je mu padesát + ještě dva, tři roky navíc.
Vladislava Dejmková
Zajímavé téma. Deštníků máme doma asi pět, většinou tmavé. Jen jeden je barevný, ten je můj. Ostatní “sdílíme”. Když si deštník kupuji, tak vždy ten s pevnější konstrukcí.
Jana Vargová
Zajímavý námět i povídání. O něčem tak zcela samozřejmém.
Hana Řezáčová
Měli jsme kdysi doma po babičce slunečník, krásný, s pestrobarevnými květy, na držátku střapec ze zlatavé příze, obyčejné deštníky, tehdy většinou tmavé, se s ním nemohly rovnat ... Dnes se dají koupit deštníky všech barev a vzorů a takové mám ráda - když prší, je šedo, nevlídně, tak aspoň ať vesele září deštník. Ale stejně jsem radši, když deštník z kabelky vyndávat nemusím :-)
Zuzana Pivcová
Deštníky patřily v mém životě k věcem, které jsem zapomínala a ztrácela. Po listopadu se sem dostala spousta laciných čínských deštníků, které nic nevydržely, dráty se ohýbaly a lámaly, někdy dokonce při prvním použití, jako se mi to stalo na dovolené na Maltě. Teď mám už delší dobu celkem pevný deštník z Tchiba, ale nejspíšje pánský, nikterak elegantní. V létě jsem vždy raději volila pláštěnku, ale při vydatnějším dešti z ní stéká voda na kalhoty a do bot. Díky za pěknou informaci.
Jitka Hašková
Díky za zajímavou historii deštníků. Deštníky přímo miluji. Před lety jsem si před cestou do Austrálie chtěla koupi slunečník. V obchodě mě prodavačka ujistila, že slunečník je příšerně drahý, několikrát tolik jako nejdražší deštník a poradila mi, že mohu deštník používat místo slunečníku. Od té doby to dělám často, protože pod jakýmkoliv letním kloboukem proti slunci se mi potí hlava. Deštníky mám asi 4, nejraději nosím jeden starý, velký, který je sice reklamní, ale používám ho místo hole, jako deštník a jako slunečník. Takže má 3 funkce.
Marie Faldynová
Díky za zajímavé informace i krásné fotky! Deštníky nosím a zapomínám. Z deštníku s poškozenou konstrukcí umím ušít dvě tašky - to se potah rozpárá a trojúhelníky sešijí tak, aby vznikly dvě "roury" - ono se to těžko popisuje, ale asi to mnohé čtenářky znají. Je to pracné - ale na dlouhé zimní večery vhodná zábava.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.