Stojím na nábřeží
Ilustrační foto: Pixabay

Stojím na nábřeží

26. 11. 2023

Stojím na nábřeží,

dívám se, jak řeka tiše pluje,

vzpomínky dávné přiletí,

teď na tenkrát se proměňuje.

Ach tenkrát, řeka své kouzlo měla,

a my četli nahlas její řádky,

asi jsme si namlouvali,

že řítíme se do pohádky.

Stojím na nábřeží,

a v očích se mi cosi blýská,

teď není už tenkrát,

a mně po tenkrát se stýská.

Moje poezie vzpomínky
Hodnocení:
(5 b. / 22 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Kollinová
Krásné. Stýská se mi i když nejsem na nábřeží u řeky. Tak moc mě zasáhl závěr básně posledními dvěma verši až to bolí: " ..teď není už tenkrát, a mně po tenkrát se stýská." Děkuji za verše s duší.
Jitka Hašková
Díky za krásnou básničku.
Alena Velková
Krásné, díky.
Blanka Lazarová
Moc hezké, pohladilo po duši. Děkuji. :-)
Daniela Řeřichová
Jímavé, autentické, děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.