Cenná data o zimním výskytu rehků může veřejnost dodat již během této zimy v doprovodné akci Rehci v zimě, která probíhá od začátku prosince 2023 do konce února 2024 na birdlife.cz/rehci-v-zime.
Rehek domácí je malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety.
Titul pták roku uděluje ČSO zpravidla známým druhům, které lze potkat na mnoha místech republiky. „Rehek domácí obývá velkou škálu stanovišť, od městského prostředí až po vysokohorská suťoviště. Zvlášť si oblíbil lidská sídla, ať už rušná centra měst, poklidné vesnické návsi i samostatně stojící usedlosti, hájenky, seníky, kůlny či horské chaty,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Šedavé nebo černošedé zbarvení a nápadný rezavý ocas, kterým často pocukává, patří mezi hlavní znaky rehka domácího. Mladí samci jsou v prvním roce života zbarveni nenápadně šedě jako samice, přičemž jen malá část má již náznak typického černošedého kabátku, kterým se pyšní většina samců až v druhém roce života. „Od tohoto metaforicky umouněného šatu se odvozuje lidové pojmenování kominíček. Původ českého zoologického jména rehek však není zcela jasný: zatímco někteří ho odvozují ze slova rezek, jiní předpokládají zvukomalebný původ podle skřípavého popěvku a argumentují podobnými lidovými jmény jiných pěvců (řehák, řeháček),“ vysvětluje Petr Procházka z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Rehci domácí do Česka ze zimovišť ve Středomoří přilétají v březnu. „Krátce po příletu lze pozorovat samce, jak zpívají z vyvýšených míst, jako jsou hřebeny střech nebo komíny. Rehci domácí začínají zpívat během dne jako jedni z prvních ptáků, a to ještě před rozedněním. Charakteristickým zpěvem, který má v sobě několik chraplavých či přiškrcených slabik, vymezují své teritorium a zároveň lákají samice. Po spárování samice staví hnízdo v nejrůznějších výklencích, na trámech v podstřeší, ale nepohrdne ani vhodně umístěnou polobudkou s horní polovinou přední strany otevřenou (tzv. rehkovníkem). Snáší 4 až 5 bělavých vajec a vyvádí mláďata dvakrát do roka, výjimečně až třikrát,“ sděluje Filip Petřík, který se rehkům domácím systematicky věnuje.
Mláďata rehka domácího. FOTO: Ludmila Karešová
Rehci a změna klimatu
Na rozdíl od mnoha jiných druhů ptáků, jejichž populace ubývají, rehkovi domácímu se daří dobře. Česká i celoevropská populace dlouhodobě vykazují mírný vzestup početnosti. „Zdá se, že rehek domácí těží ze schopnosti adaptovat se na život v lidských sídlech. Tím, jak se lidé stěhují z venkova a města se rozrůstají, vznikají pro rehky nové hnízdní příležitosti,“ konstatuje Procházka.
Tento druh se navíc v Evropě postupně šíří na sever spolu s oteplováním klimatu. Pozoruhodná je i změna jeho migračního chování. Ukazuje se, že stále více rehků domácích se snaží přezimovat i v Česku. „Proto jsme se v Brně začali tomuto fenoménu věnovat a zimující rehky individuálně značíme barevnými odečítacími kroužky. Předběžné výsledky ukazují, že přinejmenším část jedinců se v Brně vyskytuje celoročně, tedy že tu zimuje i hnízdí,“ popisuje Petřík.
Mapujme rehky při zimních vycházkách
Ačkoli se rehci domácí u nás v zimě vyskytují i v jiných oblastech, přesnější data o jejich zimní početnosti chybí. ČSO proto vyzývá veřejnost k zapojení do programu občanské vědy, ve kterém se pokusíme zjistit, kde a kolik rehků domácích zimuje. „Během kampaně Rehci v zimě posbíráme cenné informace, které by jinak nebylo možné v takovém rozsahu získat. Zapojit se může každý, i bez předchozích zkušeností,“ vybízí Eliška Konopáčová, koordinátorka občanské vědy v ČSO.
Cílem je mapovat zimní výskyt rehků domácích v našem okolí. Pozorování rehků zadávejte do faunistické databáze ČSO birds.cz. Důležité jsou i negativní záznamy, tedy informace, že jste během vycházky rehka nezaznamenali. Do poznámky nezapomeňte zadat heslo „Rehci v zimě“, zapojíte se tak do soutěže o ceny z ČSO. To vše nám pomůže lépe pochopit, kde a v jakém prostředí rehci na našem území přezimují, ale i to, kde se v zimě nevyskytují. „Pokud chcete zvýšit šanci, že zimující rehky potkáte, zajděte za chladnějšího počasí k místům porostlým loubincem, známým také jako psí víno nebo přísavník. Bobule této popínavé liány poskytují v období nedostatku hmyzu vítaný zdroj energie a za mrazivého počasí přitahují rehky jako magnet,“ radí Petřík.
Pozorování všech zimujících druhů během Ptačí hodinky
Vedle projektu Rehci v zimě se o víkendu 5.–7. ledna můžete zapojit do dalšího programu ČSO – Ptačí hodinka – během které lidé sledují a počítají ptáky na svých krmítkách či zahradách. „Rehek domácí sice nepatří mezi druhy, se kterými bychom se během Ptačí hodinky setkávali často, ale každoročně se jich pár objeví, podobně jako holubů hřivnáčů, konipasů bílých či pěnic černohlavých, jejichž většinová populace z Česka odlétá. Díky velkému množství dobrovolníků, kteří se do programu každoročně zapojují, získáme další důležitá data o výskytu druhů, které u nás zimují. Na webu ptacihodinka.cz najdete více informací o tom, jak se do programu zapojit,” říká Konopáčová.
Samička rehka domácího při koupání. FOTO: Václava Štofflová
Ornitolog na drátě – webinář o rehcích
Na středu 13. prosince ČSO připravuje speciální díl živě vysílaného pořadu Ornitolog na drátě na téma pták roku 2024 rehek domácí s Filipem Petříkem. Bližší info najdete na birdlife.cz/ornitolog.
Jak rehky během celého roku podpořit?
Připravme rehkům domácím ideální přirozené prostředí, kde budou moci žít, hnízdit a sbírat potravu. Rekonstrukce budov neprovádějme v hnízdním období, ohrozili bychom hnízdění. Odstraňme nástrahy a překážky, které jsou pro rehky a jiné ptáky nebezpečné – zakryjme sudy a jiné nádrže s vodou nebo do nich umístěme plováky, aby se v nich ptáci nemohli utopit. Zabezpečme stávající prosklené plochy proti nárazům ptáků a neinstalujme další prosklené plochy. Udělejme svou zahradu pestrou a různorodou – takovou, kde rehci a jiní ptáci najdou dostatek hmyzu pro mláďata. Omezme chemii a snažme se nabídnout místa příhodná ke sběru potravy a hnízdění. Pokud nemáme na domě, garáži nebo kůlně přirozené hnízdiště vhodné pro rehky, zvažme vyvěšení rehkovníku, ale pamatujme na to, aby byl umístěn pouze na bezpečném místě, chráněném zejména před kočkami. Pokud máme kočky, držme je během hnízdního období uvnitř domu a nepouštějme je na dvůr ani na zahradu, protože rehčí mláďata nejsou po opuštění hnízda plně vzletná a představují pro kočky velmi snadnou kořist. Je opravdu jen na nás, zda přijmeme zodpovědnost, abychom ptákům neškodili.
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE
Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) je malý pěvec z čeledi lejskovitých, kam řadíme také červenky, slavíky, bramborníčky, bělořity či lejsky. Společně s blízce příbuzným rehkem zahradním patří mezi jediné dva druhy rehků, které se vyskytují ve střední Evropě.
Dospělý samec má tmavě šedé břicho a záda, uhlově černé hrdlo a tváře, výrazné bílé pole v křídle a rezavý ocas. Samice a mladí samci jsou jednolitě šedí, a i pro ně je typický rezavý ocas.
Rehek domácí působí štíhle, při sezení často podřepuje, vypadá neklidně, je často v pohybu, přičemž potřásá ocasem. Samec zpívá hlasitě, často z vyššího místa, již při svítání. Zpěv je krátký a zvučný a obvykle se skládá ze čtyř částí, přičemž začíná několika hvizdy se švitořivým vrzáním, následuje pomlka a poté zvláštní šustivý až chřestivý zvuk a nakonec několik krátkých hvízdavých tónů (https://xeno-canto.org/815660).
Rehka domácího najdeme na celém území Česka, od nížin až po vrcholy Krkonoš, včetně nejvyšší hory Sněžky. Z malé části obývá i původní prostředí mimo lidská sídla, jako jsou skály, lomy, či zříceniny. Většina populace však v dnešní době hnízdí v blízkosti lidí. Na českém území začal rehek hnízdit na nejrůznějších typech lidských staveb zhruba v 19. století. Obývá vesnice, města, průmyslové objekty, skladiště atd. Hnízdí i ve starých vlaštovčích hnízdech, na trámech v podstřeší a v jiných výklencích. Hnízdo staví samice ze suchého rostlinného materiálu, včetně mechu a kořínků, ve výstelce je vždy peří, případně srst domácích zvířat. Nejčastěji snáší 4–5 bílých vajec. Zahřívá je pouze samice, mláďata se líhnou po přibližně 14 dnech inkubace a jsou pak krmena oběma rodiči. V hnízdním období se rehek živí hmyzem, housenkami, pavoukovci a dalšími bezobratlými. Mimo dobu hnízdění pak vyhledává i rostlinnou potravu.
Rehek domácí ve zkratce
Třída: ptáci
Řád: pěvci
Čeleď: lejskovití
Velikost: 13–14,5 cm
Rozpětí křídel: 25 cm
Lidově: kominíček, čermáček, čermák a mnoho dalších názvů odkazujících na typické zbarvení a zpěv
Odhad velikosti hnízdní populace v Česku: 200 000–400 000 párů
Odhad evropské hnízdní populace: 5,7 milionu–10 milionů párů
Zdroj: www.birdlife.cz/ptak-roku/
