FOTO: Dana Kolářová

Vánoce, vánoce přicházejí…na 50 slov – zážitek roku 2023!

16. 12. 2023

A vykukují za rohem. Kde? V Praze za orlojem. Proč? Jsou zvědavé. Na co? Na okna v prvním patře, halas, smích, objímání, dobroty a povídání, radost a přání. Tma! Jak to? Ne, vše v pořádku, svítí v druhém patře. Můžeme. Setkání „íčka“ proběhlo! Za rok zase vykoukneme a těšíme se.

Poslední soutěž 2023 Vánoce

Autor: Dana Kolářová

Hodnocení:

(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Daniela Řeřichová 18.12.2023 21:05

Danko, jako vždy působivé, bez zbytečného slovního balastu. Díky a vyhlížím další setkání už nyní.

Alena Vávrová 18.12.2023 19:35

Nápadité!

Dana Kolářová 18.12.2023 14:49

Díky za nahlédnutí a přeji pohodové sváteční dny.

Anna Potůčková 16.12.2023 17:38

Počítala jsem a opravdu je v článku přesných 50 slov. A v těch 50ti slovech je řečeno všechno jak bylo na setkání.

Dana Kolářová 16.12.2023 10:30

Hanko, slov je 50. :-)

Hana Rypáčková 16.12.2023 09:07

Hezkých a výstižných šedesát slov./Nepočítala jsem je ale.../

Marie Seitlová 16.12.2023 08:37

Ano, v Praze za orlojem bylo veselo a ta rok bude zase.

Alena Tollarová 16.12.2023 08:14

Po schodech do 2. patra a třikrát zatočit kolem pavlače. A tam už byl slyšet hlahol a smích ... :)

Jitka Hašková 16.12.2023 07:31

Hezká připomínka. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Ukradené dětství

Když jsem byl ještě docela malý kluk, věřil jsem na Ježíška. A těšil jsem se na rozsvícený stromek a na dárky, pečlivě pod ním zabalené. A moc jsem se také těšil na večeři, která byla rok od roku sice stále stejná, ale to mi vůbec nevadilo, protože matka byla skvělá kuchařka.

Jan Zelenka

Vánoční zamyšlení

Snad každý z nás se v této předvánoční době při vánočních přípravách zatoulá ve vzpomínkách na dobu…

Libuše Juráčková

Vánoční vzpomínání: Trochu nostalgie

Vánoce. Píše se rok 1964, je mi deset let, mladšímu bráškovi sedm. Konečně je Štědrý den. Tak dlouho už na něj čekáme! Doba do večera je k nepřečkání. Na vesnici se samozřejmě i o každém svátku musí nejdřív obstarat hospodářství. Kravka, čuník, králíci, slepice…

Zdenka Soukupová

Vánoční vzpomínání: Vůně Vánoc v novém domově

Když mi bylo pět, začal táta stavět dům. Ty roky naplňovala dřina, odříkání, přepočítávání financí, zábava musela stranou, ale život si přesto našel skulinku pro radost a veselí. Mám schovanou fotografii, na které je táta usazený v montérkách nahoře na míchačce a hraje na kytaru.

Dagmar Zwyrtková