Ukradené dětství
Foto: archiv Jana Zelenky a Pixabay

Ukradené dětství

17. 12. 2023

Když jsem byl ještě docela malý kluk, věřil jsem na Ježíška. A těšil jsem se na rozsvícený stromek a na dárky, pečlivě pod ním zabalené. A moc jsem se také těšil na večeři, která byla rok od roku sice stále stejná, ale to mi vůbec nevadilo, protože matka byla skvělá kuchařka.

Večeře začínala výbornou rybí polévkou, po které následoval smažený kapr s bramborovým salátem. Vánoční klasika. A atmosféra byla ten celý den moc a moc sváteční.

Svá přání jsem sděloval rodičům ústně, protože jsem ještě neuměl psát. Pozorně jsem ale vždy kontroloval, jestli je večer otevřené okno, aby měl Ježíšek možnost donést dárky až do pokoje pod stromek. A protože jsem každým rokem pod stromkem vždy nějaké dárky našel, nabyl jsem přesvědčení, že Ježíšek se nefláká a svou práci vykonává řádně. Nenapadlo mne ale, jak může Ježíšek uspokojit celou vesnici najednou, a k tomu ještě vedlejší Kralupy. Že by to všechno nepobral. Ne, ne, ten Ježíšek přece letí jen ke mně! Tak jo.

A potom se ozvaly z pokoje housle a známá melodie Nesem´ vám noviny. A po ní zacinkal zvonek. A to už jsme se oba se sestrou řítili do pokoje a rovnou ke stromku. Otec i s houslemi taktně zacouval do ložnice a z ložnice druhými dveřmi do kuchyně a my jsme dychtivě rozbalovali.

Vánoční klasika. A rádio hrálo koledy a známí herci tam vyprávěli zajímavé příběhy. A pak se to stalo.

„Ty troubo,“ řekla mi sestra, když už jsem chodil krátce do školy, „žádný Ježíšek neexistuje. To všechno připravují a dárky kupují táta s mámou!“

Dítě je v tomto věku impulzivní a rádo se směje a rádo i pláče. Já prožil chvíli to druhé. Obrečel jsem to. Sestra dostala vynadáno a já přišel o iluzi Vánoc. Ukradla mi moje vánoční dětství.

Já se ve svých knihách rád občas vracím zpátky do minulosti, až do svého útlého dětství. A říkám si, že bych rád něco z toho dětství chtěl ještě znovu prožít. Ale pak si uvědomím, že bych se pak musel vrátit zpět do reálné současnosti, která není rozhodně tak idylická, jako to moje vánoční dětství. A nejen to vánoční. A byla by to velká psychická rána.

Sestra už není několik let mezi námi. Dávno jsem jí ale odpustil všechny naše dětské neshody i občasné pranice. A hlavně to, že mi kdysi ukradla mé vánoční dětství.

 

Poslední soutěž 2023 Vánoce vzpomínky
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Soukupová
Já si bohužel nepamatuji, jak jsem se dozvěděla, že Ježíšek vlastně dárky nenosí. Věřila jsem na něj až do dvanácti let, kdy jsem z malé vesnické obecné školy přešla do větší vesnice do měšťanky, do šesté třídy. Tam mi to asi prozradili starší spolužáci. Ale na ty "věřící" Vánoce vzpomínám stále ráda.
Jana Jurečková
Já si vzpomínám, že jsem na Ježíška věřila, ale moji kamarádi mi prozradili, že dárky dávají rodiče. Kolem Vánoc jsem nakukovala do skříní a hledala. Většinou jsem našla. Dělala jsem, že nic nevím, tvářila se tajemně, vůbec mi nevadilo, že jsem se připravila o překvapení. Ale stejně to byl krásný, pohádkový čas.
Naděžda Špásová
Jendo, všude je něco. Já jsem Vánoce přestala mít ráda docela brzy. Dárky nebyly nic moc, naši nepatřili mezi vesnické boháče a nejvíc mi vadilo, když jsem jako dítě musela jít na Štědrý den pro tátu do hospody. Vřelost nebyla ani mezi námi dětmi. Vánoce beru jako nutné zlo. Tobě je ale přeji hezké a pohodové.
Jana Kollinová
K nám Ježíšek o Vánocích nechodil. Moji ateističtí rodiče mi přesto připravovali ty nejkouzelnější Vánoce se všemi překvapeními, ale Ježíšek tam nebyl. Nevnímám to jako újmu. Jak jsem Vánoce prožívala jsem napsala ve svém příběhu "Moje nezapomenutelné Vánoce."
Libuše Křapová
Trošku nostalgická vzpomínka :-) Ale takový už je život.
Anna Potůčková
Krásné vzpomínání. My se se sestrou věřily na Ježíška hodně dlouho. A protože pocházím z křestanské rodiny, tak jsme chodily do náboženství. A tam se to stalo. Tam nám otec "velebný pán - tak se jim říkalo dříve" prozradil, že dárky pod stromeček pokládají rodiče. A tam jsme zjistily, že nám rodiče lžou a neříkají pravdu. Když jsme přišly domů z náboženství, tak hned jsme to všechno řekly rodičům. Samozřejmě byli dá se říci v šoku, co jim to velebný pán provedl. Když pak po Vánocích maminka jela autobusem do města, tak v tom autobusu seděl i tento kněz a maminka si sedla na volné místo před něj ještě s jednou paní z naší ulice. A té pak v autobusu řekla, že jí pokazil radost kněz. A řekla to tak aby to slyšel. A ten prý se za ní pak prý hodně nasmál. Tak nám to maminka vyprávěla. Jinak na toho kněze si moc dobře pamatuji, a jakou měl svoji povahu, takové měl i své příjmení. Jmenoval se Josef Veselý a vzpomínám na něj dodnes. Do jeho hodin náboženství jsme se vždy těšily. Chodíval i k nám domů na besedy a také za babičkami, když on už sami do kostela nedošly. Byl to on, kdo jim před odchodem na věčnost dal "poslední pomazání"
Jiří Svoboda
Krásná vzpomínka pane Zelenko, myslím, že podobnou zkušenost máme my starší všichni. Jenom si na rozdíl od vás, nemohu vzpomenout, kdože mě to v dětství připravil o Ježíškovskou iluzi. Ale neřekl bych, že mě to připravilo o dětství, snad jenom o iluzi. To byla jedna z prvních a pak jich následovalo...ani bych se nedopočítal. Díky za připomínku časů, kdy svět byl ještě jakžtakž v pořádku a kdy na člověka dýchne atmosféra zimních obrázků pana Lady.
Vladislava Dejmková
Letos jsem opatrně testovala vnoučata, abych se dozvěděla, jak to mají s Ježíškem. Samozřejmě už vědí, jak to je. Ale symbol Ježíška si stále uchovávají jako něco krásného.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Tento týden končí dne 17. listopadu, tedy v Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. A to bude také téma vědomostního kvízu tohoto týdne.