Ilustrační foto: Pixabay

Jak jsem pomáhal při pečení

19. 12. 2023

Jednoho podzimního dopoledne jsem slyšel maminku s babičkou, jak se radí o pečení a padla přitom nešťastná zmínka, že po obědě rozhází mouku. Což mělo asi znamenat, že si připraví vál na těsto a posypou ho moukou.

Můj příběh Poslední soutěž 2023 vzpomínky

Autor: Zdeněk Mašek

Hodnocení:

(5.3 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Taťana Veselá 23.12.2023 18:14

Za dobrotu na žebrotu :-)

Soňa Prachfeldová 20.12.2023 14:32

Pěkné a takový dobrý úmysl měl ten malý chlapec.

Alena Velková 19.12.2023 10:41

Super vzpomínka!

Zpět na homepage Zpět na článek

Hříchy mládí: Dokonalý průšvihář

Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v krámě, sestry ve škole, a tak dopoledne jsem pobýval doma sám. Seděl jsem na pohodlném nočníku, vedle stolička, na ní hrneček čaje a chleba a krabice hraček. A právě tady začala serie válečných průšvihů.

František Schmíd

Děkuji osudu za prožité dny

Eliška stojí u okna a vzpomíná... Venku prší, houstne soumrak, za chvíli bude tma a další den je za námi. Za pár dnů to bude rok, co navždy odešel můj Jiří. Můj princ. Vlastně nikdy nebyl můj, byl manželem jiné ženy, ale co nás k sobě poutalo, mi už nikdo nikdy nevezme.

Daniela Lender Chaloupková