Mám ráda zimu. Často se u nás všichni scházíme a vždycky přijede i Valda, to se pak užijeme! Mám ráda všechny ty naše lidičky, velké i malé. Všechny je poskáču a všechny olížu.
Mám ráda zimu, je bílá, studená a můžu lízat sníh. Vůbec se neušpiním, i když se kloužu a válím z kopce. Jen jsem pak strašně mokrá, mám na sobě koule sněhu a musí se mi to vyčesat. To nevadí, lehnu si před kamínka a je to. Taky se ráda zachumlám do deky.
Na horách je bezvadně. Baví nás s paničkou ráno brzy vstávat a vítat den. Včera jsme vyšly, na jedné straně slunce vycházelo a úplně na opačné straně obrovský měsíc zapadal, jen se přes něj mraky honily. Panička řekla, že je to krása. Já jsem ale na stráni cítila myši. To se dám vždycky do hrabání a moc mě to baví, ani mi nevadí, že pod sněhem utečou. Co mi vadí, to je vichřice a ledovka. Les hrozně hučí a s paničkou se bojíme a jsme venku jenom krátce. Šly jsme ke stromkům, už nám je zas okusují srnky. Páníček je honem více ovázal.
Když jsme doma z hor, je to taky prima, chodíme k potůčku a do polí. Tam se taky pěkně čichá. Ale jsem zase samé bláto a pak musím do vany. Panička je zamazaná taky, venku si dlouho myje boty, hází mi přitom míček a já ho přináším.
