Fiktivní rozhovor s géniem Albertem Einsteinem
Všechny fotografie: Jana Šintáková Michalicová

Fiktivní rozhovor s géniem Albertem Einsteinem

26. 2. 2024

Při poslední dovolené jsme letos v zimě zavítali do švýcarského Bernu. Je to město kašen, které má ve znaku medvěda. Medvědy tu mají také v ZOO i v medvědáriu. Bern je město, kde stojí dům, ve kterém nějaký čas bydlel Albert Einstein.

Staré město v Bernu je středověkým historickým centrem, je domovem nejvyššího minsteru ve Švýcarsku a dalších kostelů, mostů a velké sbírky renesančních fontán a rovněž zde mají i orloj, který je podobný tomu pražskému. Kromě mnoha historických budov jsou zde také sídla federální, kantonální a městské vlády. Město Bern je postavené na úzkém kopci obklopeném řekou Aare a zůstalo téměř nezměněno od jeho výstavby v 12. až 15. století. Je to kulturní památka UNESCO od roku 1983.

Dobrý den, Alberte, ráda bych Vám položila pár otázek, pokud dovolíte. Začala bych u vašeho dětství, jaké bylo? Kdy a kde jste se narodil a jak jste vyrůstal?
Narodil jsem se dne 14. března 1879 v Ulmu, což bylo tehdy součástí Německého císařství. Moje rodina měla židovský původ, ačkoli já sám jsem byl bez vyznání. Záhy jsme se s rodiči přestěhovali do Mnichova. Mé dětství bylo pohnuté. Byl jsem až excentrické dítě. Měl jsem komplikovaný vztah s autoritami ve škole a často jsem se cítil odcizený a nevyhovoval mi vzdělávací systém. Co se týče učení, byl jsem nadaný v matematice a fyzice, ale zajímal jsem se také o filozofii a hudbu.

 postylka.jpg

Obrázek 1: Postýlka a vybavení z Einstein musea. Vlastní fotografie.

Možná se budou čtenáři tohoto rozhovoru také chtít podívat do švýcarského Bernu a navštívit váš dům. Kdy a jak jste se vlastně z Německa dostal do Švýcarska?
V roce 1895, když mi bylo 16 let, opustil jsem Německo a odešel studovat do Švýcarska. Po absolvování polytechnické univerzity v Curychu jsem začal pracovat jako učitel a postupně jsem se stal jedním z nejvýznamnějších fyziků v historii díky svým revolučním teoriím, zejména teorii relativity.

 rodinne-fotografie.jpg

Obrázek 2: Rodinné fotografie na zdi bytu na Kramgasse v Bernu, Švýcarsko. Vlastní fotografie.

Mohu se zeptat, jak vypadalo vaše bydlení ve švýcarském Bernu? Bydlel jste v domku nebo v bytě? Bylo vaše bydlení okázalé nebo spíše skromné?
To si pamatuji zcela jistě. Bydlel jsem v bytě na druhém patře domu na Kramgasse č. 49 v Bernu, Švýcarsko. Nyní je z tohoto bytu tak zvaný Einsteinhaus, což je muzeum mého bývalé bydliště. V bytě na druhém patře jsou přesně znázorněny mé životní podmínky s nábytkem z té doby. Na třetím patře jsou prezentovány mé biografie a životní dílo. Tento skrovný byt jsem obýval s mou manželkou Milevou Marićovou a synem Hansem Einsteinem v letech 1903 až 1905. V této době jsem pracoval na Federálním úřadu duševního vlastnictví a napsal zde svou teorii relativity.

 einsteinhaus.jpg

Obrázek 3: Einsteinhaus v Bernu je muzeum a bývalé bydliště Alberta Einsteina. Nachází se na Kramgasse č. 49 v Bernu, Švýcarsko. Vlastní fotografie.

Teď si dovolím zvídavou otázku. S ohledem na kolující spekulace, prý jste měl mnoho milenek? Nebo alespoň existují dopisy, které naznačují, že jste mohl mít několik mileneckých vztahů?
Měl jsem složitý osobní život, který zahrnoval několik vztahů a manželství. Byl jsem dvakrát ženatý a měl tři děti z prvního manželství s Milevou Marićovou. Po rozvodu s Milevou jsem se oženil s Elsou Löwenthal, která byla má sestřenice.

 mileva-maricova-se-synem-v-kocarku.jpg

Obrázek 4: Fotografie z výstavy v Einstein Museum v Bernu. Vlastní fotografie.

Mohou naši čtenáři vědět, kam pokračovaly vaše životní cesty ze švýcarského Bernu? Jak pokračovala dále vaše profesní dráha?
Ze Švýcarského Bernu jsem se přestěhoval do Spojených států v roce 1933. Byl jsem židovského původu a tehdejší nacistický režim v Německu, který převzal moc v té době, způsobil, že jsem se cítil ohrožen a rozhodl jsem se emigrovat do zahraničí. Po příchodu do USA jsem přijal pozici na Princetonské univerzitě v New Jersey, kde jsem pracoval až do svého odchodu do důchodu. Během svého pobytu v USA jsem pokračoval v práci na svých fyzikálních teoriích a stal se občanem Spojených států v roce 1940.

Mohl byste krátce shrnout hlavní myšlenku vaší teorie relativity? Ovšem tak, aby to mohli číst běžní lidé, jako jsme my?
Teorie relativity, kterou jsem vyvinul, se skládá ze dvou hlavních částí: speciální teorie relativity (STR) a obecné teorie relativity (OTR). Celkově lze říci, že hlavní myšlenkou teorie relativity je, že prostor a čas jsou vzájemně propojeny a ovlivňovány hmotou a energií, což vede k novým pohledům na gravitaci a fyzikální jevy ve velkých rychlostech.

Věnoval jste se kromě fyziky ještě dalším oborům? Říká se, že jste měl rovněž zájem o filosofii?
Ano, zajímal jsem se i o filozofii, ačkoli jsem byl především fyzikem. Mé filozofické názory se objevují v dopisech, esejích a veřejných prohlášeních. Byl jsem známý svým hlubokým přemýšlením o přírodě, vesmíru a lidském vědomí.

Alberte, byl jste židovského původu, avšak jak to bylo s praktikováním nějakého náboženství u vás?
Je pravda, že vždy jsem byl židovského původu. Měl jsem složitý vztah k náboženství. Byl jsem známý svým respektem k myšlenkám o vyšší moci nebo kosmickém řádu. Mé názory na náboženství a Boha se v průběhu času vyvíjely.

 pametni-kniha-muzea-einsteinhaus.jpg

Obrázek 5: Pamětní kniha v Einsteinhaus, do které jsme se zapsali. Vlastní fotografie.

Jaký byl váš názor na počínání Hitlera a nacistického Německa? Měl jste snahy zasadit se o světový mír?
Ano. Po druhé světové válce jsem se více angažoval v politických otázkách a stal jsem se aktivním hlasem pro mír, lidská práva a sociální spravedlnost. Mimo to, vyjadřoval jsem obavy z nukleárního válečného nebezpečí a bojoval jsem za světový mír.

 

Děkuji Vám za Váš čas i upřímné odpovědi. Možná jsme nestihli probrat úplně všechno, ale pro mne byl tento rozhovor obohacující. Myslím si, že i jako krátký medailonek náš rozhovor jistě dobře poslouží svým čtenářům, aby si mohli udělat svou představu.

 

Zdroje:

Einsteinhaus ve švýcarském Bernu
Einstein museum ve švýcarském Bernu
Wikipedie
Fotografie: vlastní fotografie pořízeny při návštěvě Bernu.

 

 

 

 

Soutěž - zima 2024 Švýcarsko Zpovídání
Hodnocení:
(4.6 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Miloslava Richterová
Paní Jano, zachovejte klid, nic nemám proti Vám. Jen Vy sama jste se rozhodla pro fiktivní rozhovor a jeho závěr vypadá hodně podobný závěru paní Aleny, což mi přišlo jako volba nemilá, ba nešťastná. Pakliže jde o náhodu, promiňte mi můj názor.
Elena Valeriánová
Paní Michalicová, nejsem žádný vykrádač hrobů, co všem podsouváte, že mám nějaké pseudorozhovory. Můžete mi napsat, který můj rozhovor je fiktivní. K tomu bych se nikdy nesnížila. Přijde mi nemilé, když se někdo uvede takovým způsobem jako Vy. Přesto, vítejte na íčku.
Jana Michalicová
Přijde mi nemilé na uvítanou se pustit hned skupinově do jednoho člověka... Přitom není vůbec jisté, zda paní Valeriánová nebo paní Velková měly svůj pseudorozhovor jako vlastní originální nápad anebo se samy již inspirovaly u někoho jiného, že?
Jana Michalicová
paní Richterová, soudit je tak snadné, že? Možná by bylo fajn inspirovat se Konfuciem a rčením "Co nemáš rád sám, nedělej druhým." Děkuji.
Miloslava Richterová
Tak to je nemilé...
Elena Valeriánová
Paní Michalcová, co třeba tyto články: Zážitek roku 2021- Blízké setkání zvláštního druhu se spisovatelkou Jaroslavou Černou/ Charismatický Jiří Kolbaba nejen o plnění svých snů/ Elena Valeriánová zpovídá fotografa Roberta Vana/ Možná nejsou tak slavní jako AE, ale jsou skuteční, stejně jako rozhovory, které jsem s nimi vedla. A našla bych i nějaký jiný rozhovor, jen ta osoba nemá slavné jméno, jen pořádnou dávku odvahy a statečnosti. Není to o tom, že jste se nezavděčila, jen mi to nepřipadá zrovna košer. Omlouvám se, je to jen a jen můj pohled na věc.
Jana Michalicová
Paní Eleno, chápu vás, ale nikdo se nezavděčí všem. Některým lidem se člověk nezavděčí. První rozhovor jsem měla jiný, ale ten mi neprošel, nebyl by schválen administrátorem. Ale já jsem velmi zvědavá na váš vlastní rozhovor, kterou slavnou osobnost oslovíte vy :-)
Jana Michalicová
Paní Aleno, chápu vaše rozhořčení, ale po pravdě, vy když čtete články zde nebo i jinde, tak se neinspirujete? Člověk se může inspirovat - v knihách, na internetu, na výstavě.
Elena Valeriánová
Mně se tyto pseudorozhovory (význam nepravý, napodobený, lživý) nelíbí.
Alena Velková
Škoda, že nápad na fiktivní rozhovor není váš a závěr je taky hodně podobný, ale tomu se asi člověk na netu neubrání.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.