Chronologická kostka tehdejšího vývoje událostí praví, že:
30. září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda. Přesněji diktát, předaný československé delegaci v předpokoji, bez její přímé účasti, který podepsali představitelé Anglie, Francie, Německa a Itálie. Dohodli se o nás, že Československo postoupí Německu příhraniční území, tzn. Sudety, kde převažovalo osídlení obyvateli německé národnosti. Sudečtí Němci se tak stali občany říše a vznikla jim povinnost narukovat do wehrmachtu. Dokument byl podepsán stylem, Hitler si to přál, tak jsme to podškrábli. Britský ministerský předseda Neville Chamberlain dokonce při výstupu z letadla mával jakýmsi cancem papíru a vykřikoval, že přivezl mír. Jak prozíravé. Ti prozíravější prohlásili - Charles de Gaulle: "Kapitulovali jsme bez boje před drzými požadavky Němců a předhodili společnému nepříteli naše spojence Čechy" nebo Winston Churchill: "Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku."
14. březen 1939. Prezident Hácha odjel požádat Hitlera o uznání práva naši samostatné existence. Při "jednání" dostal srdeční záchvat, ale nakonec pod hrubým nátlakem podepsal dokument, v němž se praví, že vkládá s plnou důvěrou osud českého národa a země do rukou vůdce Německé říše. Podle ústavy však takovou pravomocí nedisponoval.
Byla vyhlášena samostatnost Slovenského štátu a zuřivý zastánce míru Neville Chamberlain prohlásil, že vznikem Slovenského státu došlo k zániku ČSR a Velká Británie není povinna garantovat její hranice.
Předseda autonomní vlády Podkarpatské Rusi Augustin Vološin oznámil telefonicky Háchovi, že nevidí možnost, jak zachovat společný stát. Karpatská Ukrajina vyhlásila nezávislost, kterou vzápětí rozdrtila maďarská okupace.
15. březen. Jakoby nevlídné počasí onoho dne předznamenalo běh událostí. Německá vojska začala oficielně obsazovat zbytek Čech a Moravy. Na Ostravsku už o den dříve. Prý na žádost Háchy, aby Říše nad zbytkem území převzala ochranu. Podle Hitlera se Československo nacházelo v chaosu a terorizuje soukmenovce. Lidé se to dozvěděli z rozhlasu za zvuku Smetanovy Vltavy.
Záměrně opožděným vlakem se večer Hácha vracel již do obsazené Prahy. Na peróně ho „vítal“ německý generál Eccard von Gablenz. Zamířil hned na Pražský hrad, kde zasedala vláda, aby se dozvěděl, že na Hradě je už také Hitler, který zde byl přijat se všemi vojenským poctami. Tedy od německých jednotek. Jako vegetarián tu prý pojedl pražskou šunku a zapil plzeňským.
Vláda podala demisi, Hácha ji nepřijal, a tak se přes noc stala protektorátní.
16. březen. Ještě v Praze Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. Formální hlavou zůstal Hácha.
5. duben. Do Prahy přijel první protektor Konstantin von Neurath a k moci se prodral jako státní tajemník nechvalný knihkupec Karl Hermann Frank.
27. duben. V čele protektorátní vlády stanul generál Alois Eliáš a zapojil se do odbojové organizace Obrana národa. Při takové funkci obdivuhodná statečnost.
27. září 1941. Neurath byl vystřídán Reinhardem Heydrichem. V den jeho nástupu byl generál Eliáš zatčen a následně berlínským Lidovým soudem odsouzen k trestu smrti.
19. červen. 1942. Poprava generála Eliáše. Pásku přes oči si nenechal nasadit.
7. květen. 2006. Se všemi poctami byl s manželkou pohřben v Národním památníku na Vítkově. Jejich ostatky 27 let ochraňoval historik a přítel Tomáš Pasák a jeho manželka.
Neni to zase tak dlouho, co nám bylo tvrzeno, že jediný odboj vedla slavná Komunistická strana. Ostatní měli být zapomenuti. Obecně platí - pokřivený výklad dějin, je třeba rovnat.