Díky odborníkům z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR se podařilo datovat další tři pravěké abstraktní kresby nalezené před časem se ve staré Kateřinské jeskyni.
„Všechny tři mají zjištěné stáří v rozmezí 5200 až 6500 let. Celkem je tedy na stěnách jeskyně prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný,“ popisuje Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky (SJ ČR). Jedna z nově nalezených kreseb – nesmírně zajímavá svým uspořádáním nakreslených čar – se nachází mezi dvěma již dříve datovanými pravěkým kresbami. Část kresby je překryta silnou vrstvou sintru, který se vytváří stovky let, což opět potvrzuje zjištěné stáří. Další dva pravěké výtvarné objekty se nacházejí ve vzdálenější partii chodby.
Pokračoval také archeologický výzkum vedený odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci, který přinesl další nečekané objevy. Doplnily se nálezy z roku 2022 pravěkých a středových střepů a byly nalezeny velké kovové pláty s vyraženými otvory po mincích, což upřesnilo velký rozsah činnosti středověké penězokazecké dílny. Dále bylo nalezeno několik kamenných pravěkých nástrojů, mimo jiné i šipka se světlého skandinávského rohovce. Největším překvapením by nález dvou kamenných destiček s rytinou připomínající procesí chetitských bohů. „Nálezy jsou stále zpracovávány a původ některých z nich zatím nebyl objasněn. V letošním roce bude archeologický výzkum ve vnitřních prostorách Kateřinské jeskyně pokračovat,“ přibližuje Zajíček.
Už při první části nového výzkumu Ledové a Bezejmenné chodby Kateřinské jeskyně v srpnu 2022 archeologové našli velké množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky', které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě. Tento nález dokládá skutečnost, že v prostorách této jeskyně na začátku Suchého žlebu byla zřejmě ve středověku, buď na konci 14. nebo v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna. Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa v Koněpruských jeskyních v Českém krasu. „Penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ připomíná Zajíček.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu. O této jeskyni se lze více dozvědět na webu katerinska.caves.cz či na facebook.com/KaterinskaJeskyne.
O aktuálním dění nejen ve 14 přístupných jeskyních SJ ČR informuje na webu www.caves.cz i sociálních sítích facebook.com/jeskynecr, instagram.com/jeskynecr.
