Jak Češi stavěli továrnu na sny
Ferdinand Sršeň. FOTO: Poskytnuto z archivu Martina Nekoly

Jak Češi stavěli továrnu na sny

29. 3. 2024

Přenesme se téměř o sto let zpátky v čase do Los Angeles. Město andělů, položené ve zvlněném kopcovitém terénu, s ulicemi lemovanými palmami a kouzelnými zákoutími s výhledem na Pacifik. Zároveň ohnisko neřesti, luxusu, splněných přání i zkrachovalých existencí.

Dohromady třaskavý koktejl, který však představoval mimořádný zdroj inspirace pro umělce všeho druhu. Pro rozkvétající filmový průmysl ve 20. letech 20. století to platilo dvojnásob a ve velkých studiích Hollywoodu se toužilo dotknout hvězd také nemálo našinců.

Někteří upadli v zapomnění, jiní se prosadili velmi dobře, a co více, udávali trend, stali se dokonce průkopníky a vizionáři v různých oborech. Nezářili tolik před kamerou jako spíše v zákulisí, v mnoha uměleckých a technických profesích, bez nichž by zázračná továrna na sny zkrátka nemohla chrlit své výtvory na stříbrném plátně. A že se toho ve filmovém průmyslu tehdy dělo hodně. Revoluce v podobě zvukového filmu byla jen špičkou ledovce. Herec, režisér a scénárista Rudolf Myzet, vlastním jménem Procházka, se z rodných Horoměřic dostal až do Los Angeles a přátelil se například s Charliem Chaplinem. Velkých rolí se dočkal jen poskrovnu, o to více psal poutavé články o filmovém zákulisí pro krajanské časopisy. Z Myzetova textu v měsíčníku California Czechoslovak, vydaném v prosinci 1928:

„Filmová produkce v Americe je zachvácena v přítomné době horečkou zvukových filmů. Warnerova společnost, který nejhorlivěji se všech experimentovala po několik roků se synchronizací filmů, dodala na trh vůbec prvý film tohoto druhu a dala signál k šílenému závodu ctižádostivých, o prestiž zápolících filmových výrobců v Hollywoodu, kteří za rachotu jeřábů a cementových drtičů proměňují lomozná studia neslyšných dramat v nejtišší hrobky, schopné zachytit na filmový pás i zvuk dechu novorozeněte. Jednotvárností filmových dějů unavené a novot chtivé americké kinopublikum, ohlušované vřavou boulevardů, valí se denně v nekonečných frontách do biografů a chce vidět více. Více fantastických příběhů, více sličných krasavic, více chrabrých kanonýrů, více milostných dramat. Hollywood čeká slavná epocha!“

Myzet správně vytušil, jaký boom ve filmové branži nastane, a pečlivě sledoval a zaznamenával i úspěchy dalších krajanů. Připomeňme pár z nich:

Antonín Vaverka, doyen naší hollywoodské kolonie, se narodil v Praze, absolvoval Pivodovu operní školu, prošel několika divadly v Brně, Plzni, Berlíně, Záhřebu, Lublani, Krakově a znovu v Praze, kde obohatil soubor Národního divadla. Do Ameriky odešel zkusit štěstí v roce 1921 a živil se příležitostnými vedlejšími rolemi. Čtyřikrát si například střihl úlohu císaře Františka Josefa I. V desítkách filmů se objevil další pražský rodák, Otto Lederer, herecký univerzál s divadelními zkušenostmi z Vídně. Sochař Cyril Jurečka z Příkazů u Olomouce se již před první světovou válkou úspěšně živil jako sochař v zámoří. U filmu začínal tak, že se roku 1916 podílel na přípravě kulis epického tří a půl hodinového díla D. W. Griffitha nazvaného Intolerance. Jedná se o mozaiku přelomových událostí v dějinách lidstva, od Babylonie po moderní Ameriku ovládanou kapitalismem. Výpravný opus předběhl dobu a ovlivnil generace tvůrců. Ludvík M. Leo vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze, zkušenosti nasbíral v Düsseldorfu a především v Bruselu, kde působil jako portrétista přímo u královského dvora. Od roku 1906 žil v Los Angeles, kde dlouhodobě působil jako vedoucí scénického oddělení u Warner Brothers. Ferdinandu Sršňovi z Veselí na Moravě bylo předurčeno pokračovat ve stopách otce kloboučníka. V sedmnácti letech se ovšem vydal za starší sestrou do USA. Pracoval v továrně, v měděném dole a na farmě, než roku 1909 zakotvil v Kalifornii, vystudoval školy s uměleckým zaměřením a začal se živit jako aranžér. Prodával rovněž své malby, zpravidla portréty nebo akvarely s mořským pobřežím a panoramatem města. V roce 1918 přijal nabídku studia Fox Film (později známá značka 20th Century Fox), aby vedl oddělení speciálních efektů, tedy zbrusu nové odvětví filmařské tvorby. Najal i několik dalších Čechů, například talentovaného malíře Jiřího Strimpla, a vybudoval tým, který se stal díky nekonvenčním nápadům a využívání moderních technologií naprostou špičkou v oboru. Pod jménem Fred Sersen, které v zámoří používal, dosáhl vynikajících úspěchů, korunovaných dvěma Oskary z let 1939 a 1943. Na dalších šest byl nominován.

 

navštívenka Rudolfa Frimla s podpisem.jpg
Navštívenka Rudolfa Frimla s podpisem. FOTO: z archivu Martina Nekoly

 

U „Foxů“ zakotvil také kameraman František Povolný, který vychoval generace následovníků, nebo Emil Kosa se svým synem stejného jména. Oba byli malíři, věnovali se ilustracím, vyráběli filmové kulisy či loutky. Hudební skladatel John Stepan Zamecnik se narodil českým rodičům v Clevelandu ve státě Ohio, kde tradičně žila početná komunita. Mládí strávil na studiích v Praze. Po návratu do USA proslul přípravou hudebního doprovodu k němým filmům. Rudolf Friml patřil k nejtalentovanějším klavíristům a hudebním skladatelům své generace. Pocházel z chudé rodiny karlínského pekaře. Mezi lety 1895-1901 studoval na pražské konzervatoři, kde jeho profesory byli Antonín Dvořák nebo Josef Bohuslav Foerster. Studia však nedokončil, protože si navzdory zákazu vydělával hraním s orchestrem. Vyhazov ze školy jej nikterak nemrzel. Od roku 1904 žil natrvalo v New Yorku, s velkými úspěchy absolvoval turné po Americe spolu s houslistou Janem Kubelíkem. Aby ses v začátcích uživil, pracoval jako korepetitor a zároveň pilně komponoval. Zanedlouho se dokázal prosadit v nemilosrdné konkurenci a odborníky je označován za zakladatele amerického hudebního divadla na Broadwayi. Skládal zvučné, líbivé, rytmické melodie, které si lidé snadno zapamatovali. Inspiroval se klasiky i jazzem, foxtrotem a polkou. Napsal tři desítky operet, dodnes uváděných na světových scénách. Některé se dočkaly i zfilmování. Během velké hospodářské krize, kdy divadlům nastaly zlé časy, se přestěhoval mezi hollywoodskou smetánku, jal se skládat filmovou hudbu i kusy pro symfonické orchestry, a jeho sláva rostla.

Vpravdě filmový životní příběh měl za sebou Paul Kohner z Teplic. jehož otec zde vlastnil kino. Jednoho dne přijel do pohraničního lázeňského města na léčení zakladatel Universal studios Karl Laemmle. Sotva osmnáctiletý Kohner s ním udělal rozhovor pro filmové noviny. Magnáta fascinovala úroveň mladíkových vědomostí a znalost šesti světových jazyků, načež mu nabídl, aby se s ním vrátil do Ameriky a zkusil si práci ve filmovém průmyslu. Tak se i stalo. Od poslíčka, který mezi studii přenášel kotouče s filmovými páskami, Kohner prošel i profesí pomocného režiséra, supervisora a produkčního. Počátkem 30. let měl už na starosti evropskou pobočku Universalu se sídlem v Berlíně, ale zděšen nástupem nacismu natrvalo odjel zpět do USA. Roku 1938 Kohner založil vlastní produkční společnost a také fond určený pro pomoc filmovým tvůrcům a hercům, prchajícím před Hitlerem. Za manželku měl mexickou herečku Lupitu Tovar, vyhlášenou to krasavici, a jeho syn s dcerou, stejně jako posléze vnuci, se rovněž zařadili mezi úspěšné producenty.

 

Na další slavné postavy Hollywoodu se zaměří některý z příštích dílů našeho seriálu. Na každý pád ale vězte, že česká stopa v továrně na sny byla už před stoletím pořádně hluboká.  

 

Historik a politolog PhDr. Martin Nekola, Ph.D. vystudoval Filozofickou fakultu UK v Praze. Specializuje se především na československý exil po únoru 1948, problematiků krajanů a nedemokratické režimy. Vedle čtyř set odborných a populárně naučných článků publikoval i pětadvacet monografií, další připravuje. Zároveň je koordinátorem projektu The Czechoslovak Talks, shromažďujícím inspirativní příběhy Čechů ve světě.

 

 

 

 

 

 

 

 

Osudy Čechů ve světě
Autor: Martin Nekola
Hodnocení:
(5.2 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Potěšilo mne, kolik Čechů se v Americe prosadilo a jak úspěšně. Také já se těším na další články.
Helena Přibilová
Děkuji za velmi zajímavý článek a těším se na další.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.

AKTUÁLNÍ ANKETA