A když už pojedeme do České Kamenice, náramně by se hodilo rovnou popojet ještě o pár - asi 7 - kilometrů dál a podívat se na zajímavost vytvořenou přírodou. Tou je Zlatý vrch s kamennými varhanami. Od spředení plánu do jeho realizace uběhlo jen pár dní.
Česká Kamenice je město v okrese Děčín na řece Kamenici a je známým turistickým střediskem na pomezí CHKO Lužické hory, Labské pískovce a České středohoří. Snadno si představíte, že je to hotový turistický ráj. Na domě místního hodináře a zlatníka Adolfa Eiselta býval orloj, který si sám vytvořil ve štítu svého domu. Po 2. světové válce však chátral a v padesátých letech byl nakonec odstraněn. Nyní po rekonstrukci Nerudovy ulice přišel i nápad na navrácení orloje. Současná majitelka domu souhlasila, a tak po sedmdesáti letech štít domu opět zdobí hodiny s orlojem. Výroby figur se ujala Střední umělecko-průmyslová škola z nedalekého Kamenického Šenova a apoštolové jsou vytvořeni z kombinace plochého skla a kovu. Prostřednictvím sbírky se na obnovu orloje vybralo 424 tisíc korun.
My jsme zaparkovali poblíž náměstí a vydali se k němu pěšky. Vyšli jsme na půvabné náměstíčko a já jsem si jen říkala tady je to tak hezké a já ostuda jsem tu nikdy nebyla. Orloj však nenajdete přímo na náměstí, ale dojdete k němu Husovou ulicí s hezky opravenými domy. Vlevo na dům s orlojem prakticky navazuje schodiště vedoucí k barokní poutní kapli Narození Panny Marie. Ve 4 hodiny odpoledne jsme stáli před orlojem a prohlédli si defilé apoštolů. Ještě zmrzlinu v cukrárně na náměstí a hurá k dalšímu cíli výletu - Zlatému vrchu.
Jako dítě jsem ráda četla útlou knížku s pohádkou Boženy Němcové Zlatý vrch. Tehdy jsem netušila, že existuje opravdový Zlatý vrch. Jedinečná skála s úžasnou ukázkou sloupcové odlučnosti je ukrytá v lese jen několik kilometrů od České Kamenice. Slyšela jsem o něm už mockrát a teď se mi splnilo přání Zlatý vrch spatřit na vlastní oči. Ne, zlato tam není, nýbrž stanete pod mohutnou skálou. Nad vámi se tyčí kamenné varhany až do asi třicetimetrové výšky. Chcete si je vyfotit, ale nevíte, kam se postavit, abyste je dokázali zachytit v celé jejich majestátnosti. Jak už to bývá, i tyhle varhany se objevily při těžbě kamene, která tu probíhala až do začátku sedmdesátých let. Při okounění v prostoru pod varhanami a usilovném zaklánění hlavy se objevil pán se psem. Dali jsme spolu řeč a zavedl mě ještě o kousek dál k vrchu stříbrnému. Slyšíte dobře, vedle sebe jsou nejen Zlatý vrch, ale i Stříbrný s podobnou historií a ukázkou sloupcové odlučnosti. Ten už však není tak dokonalý, což nic neubírá jeho půvabu.
První defilé apoštolů prý sledovalo asi pět set diváků. V pondělním odpoledni jsme pod orlojem stáli sami dva. Zlatý vrch sice není tak známý jako nedaleké varhany v Kamenickém Šenově, ale o víkendech prý i tady bývá hodně návštěvníků. V pondělním odpoledni tu byl jen onen pán se psem Brunem. Chvála důchodcovským dnům, kdy si můžeme vyjet na výlet podle momentální nálady.