Ferda a duhový most

Libuško, to je krásné – dojemné, smutné, i trocha radosti. ♥

Měj se tam hezky, Ferdýsku.

Libuško, Tvoje sdělení a vzpomínání je smutné a dojemné a nakonec vlastně i svým způsobem veselé. Ferda měl s vámi krásný psí život a vy s ním taky. Všechno jednou končí, a tak i Ferdásek šel. Vy na něho budete s láskou a úsměvem vzpomínat.

Takhle to s těmi zvířátky je se všemi, moc děkuji za Váš krásný článek, ať je tam Ferdovi hezky.

Smutné vyznání. Znám tu bolest z odchodu milovaného psa. Čikina byla můj první a poslední pejsek a to, jak moc mě bude její odchod bolet jsem vůbec netušila. Odešlo s ní i kus mé duše a místo je prázdné.

Pláču, vzpomenu, kolik pejsků mých milovaných jsem vyprovodila k Duhovému mostu a určitě už ti moji boxeři a jedna chodská holka a jeden ovčák, tam skotačí spolu s Ferďáskem.♥

Krásné vyznání, je to člen rodiny. také mám slzy a vzpomínám na naši Mejušku, která před nedávnem také odešla. Možná také přivítala Ferdýska.

Evi, dík. Ty víš!

Dekuji vám za hezké komentáře. Ferdýsek byl prostě můj Ferdýsek. Nadi, nového pejska si už pořizovat asi nebudeme. Máme svůj věk, co by s ním bylo později, až my nebudeme? Honzo, věřím, že už si tam všichni spolu hrají na honěnou. Eleno, naštěstí až do toho posledního dne zřejmě žádné bolesti neměl. Neviděl, neslyšel, ale to nebolí. Nevěděl, že je starý, tak ho to také netrápilo. Ten poslední den jsem ho trpět nenechala. Zbytečnou bolest si nezaslouží žádný živý tvor.

Libuško, vše jsme si řekly, ale přesto když čtu to krásné vyznání tečou mi slzy.