50 let pražského metra
Všechny fotografie: Dušan Brabec

50 let pražského metra

3. 5. 2024

Metro je zkratka názvu Metropolitan Railway, tedy metropolitní železnice, resp. podzemní kolejové dráhy. Úplně první metro na světě bylo otevřeno v Londýně v roce 1863. V Evropě pak první metro bylo otevřeno v Budapešti 2. května 1896. Čtyřicátým čtvrtým městem na světě, kde začalo jezdit metro, se před padesáti lety, přesně 9. května 1974, stala Praha.

První návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze předložil v roce 1898 Ladislav Rott. Ale teprve až v březnu 1967 byla zahájena výstavba první stanice pražského metra, červené linky C, s názvem Hlavní nádraží. O dva měsíce později začala výstavba druhé stanice Muzeum. O rok později byly zahájeny zkoušky prototypů eskalátorů tuzemské výroby pro metro z podniku Transporta Chrudim. Pro technické problémy tuzemského vývoje vozů metra bylo v březnu 1971 rozhodnuto o nákupu vozů metra typu Ečs ze Sovětského svazu. Jejich dodávky probíhaly v letech 1973 až 1977 a celkem bylo zařazeno do provozu 85 kusů.

Pravidelný provoz na první trati pražského metra v úseku Kačerov – Sokolovská (I.C) s 9 stanicemi (Kačerov, Budějovická, Mládežnická – dnes Pankrác, Pražského povstání, Gottwaldova – dnes Vyšehrad, I. P. Pavlova, Muzeum, Hlavní nádraží, Sokolovská – dnes Florenc) byl zahájen 9. května 1974 za účasti nejvyšší státní představitelů v čele s presidentem Gustávem Husákem.

Pravidelný provoz na druhé trati pražského metra, zelené lince A, v úseku Náměstí Míru – Leninova (I.A) se 7 stanicemi (Leninova – dnes Dejvická, Hradčanská Malostranská, Staroměstská, Můstek, Muzeum, Náměstí Míru) byl zahájen 12. srpna 1978. Poprvé na této lince metro projíždělo tunelem pod Vltavou v hloubce 14 metrů pod dnem řeky. Ve stejném roce byl též zahájen provoz nových vozů metra sovětské výroby, označovaných jako řada 81-71. Tyto vozy se staly nejrozšířenějšími vozidly v pražském metru. Dodávky od výrobce (Mytiščinský strojírenský závod u Moskvy) probíhaly v letech 1978 až 1991 a celkem bylo dodáno 507 vozidel. 

Od 7. listopadu 1980 byla linka C prodloužena o úsek Kačerov – Kosmonautů (II.C) se 4 stanicemi (Primátora Vacka – dnes Roztyly, Budovatelů – dnes Chodov, Družby – dnes Opatov, Kosmonautů – dnes Háje).

Od 19. prosince 1980 byla linka A prodloužena o úsek Náměstí Míru – Želivského (II.A) se 3 stanicemi (Jiřího z Poděbrad, Flora, Želivského).

Od 3. listopadu 1984 byla linka C prodloužena z opačného konce o úsek Sokolovská – Fučíkova (III.C) se 2 stanicemi (Vltavská a Fučíkova – dnes Nádraží Holešovice).

Pravidelný provoz na třetí trati pražského metra, žluté lince B, v úseku Smíchovské nádraží – Sokolovská (I.B) s 8 stanicemi (Smíchovské nádraží, Moskevská – dnes Anděl, Karlovo náměstí, Národní třída, Můstek, Náměstí Republiky, Sokolovská – dnes Florenc) byl zahájen 2. listopadu 1985. První jízda metra byla určena výhradně pro představitele KSČ a čestné hosty Zároveň bylo zavedeno bezpeněžní odbavování cestujících s označovacími strojky a prodejními automaty na jízdenky.

Od 11. července 1987 byla linka A ještě prodloužena ze stanice Želivského o stanici Strašnická a od 4. července 1990 o stanici Skalka.

Od 26. října 1988 byla linka B prodloužena o úsek Smíchovské nádraží – Dukelská (III.B) se 3 stanicemi (Radlická, Švermova – dnes Jinonice, Dukelská – dnes Nové Butovice).

V únoru 1990 v návaznosti na změnu politických poměrů po „sametové“ revoluci došlo k odpolitizování názvů 13 stanic metra a jejich přejmenování, jak již bylo uváděno výše. Od 22. listopadu byla pak linka B prodloužena z opačné strany o úsek Florenc – Českomoravská (II.B) se 4 stanicemi (Křižíkova, Invalidovna - ta se původně měla jmenovat Hakenova, Palmovka, Českomoravská – ta se původně měla jmenovat Antonína Zápotockého).

Od 11. listopadu 1994 byla linka B dále prodloužena o úsek Nové Butovice – Zličín (V.B) s 5 stanicemi (Hůrka, Lužiny, Luka, Stodůlky, Zličín).

Od 8. listopadu 1998 byla linka B dále prodloužena o úsek Českomoravská – Černý Most (IV.B), zatím jen se 3 stanicemi (Vysočanská, Rajská zahrada – šlo o první stanicí, kde jsou nástupiště ve dvou úrovních, kdy vlaky z centra přijíždějí do prvního nadzemního podlaží, vlaky směřující do města na druhé podlaží, Černý Most). Další stanice zůstaly rozestavěné a z finančních důvodů se dokončovaly až za provozu – 16. října 1999 byla uvedena do provozu stanice Hloubětín a 8. června 2001 stanice Kolbenova.

Od 26. června 2004 byla linka C dále prodloužena o úsek Nádraží Holešovice – Ládví (IV.C1) se 2 stanicemi (Ládví a Kobylisy – ta se původně měla jmenovat Rudé armády).

Od 26. května 2006 byla linka A opět prodloužena o stanici Depo Hostivař (nový úsek s cestujícími Skalka – Depo Hostivař).

Od 8. května 2008 byla linka C opět prodloužena o úsek úseku Ládví - Letňany (IV.C2) se 3 stanicemi (Střížkov, Prosek, Letňany).

Od 6. dubna 2015 byla linka A znovu prodloužena o úsek Dejvická – Nemocnice Motol (V.A) se 4 stanicemi (Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol - hloubená stanice pouhých 5,6 metru pod povrchem, která má jako jediná na lince A boční nástupiště). Moc není známé, že mezi stanicemi Dejvická a Bořislavka se nachází služební stanice Kanadská, kde jsou umístěna pouze technologická zařízení nutná pro provoz úseku Dejvická – Nemocnice Motol.

Od 19. června 2019 pak byla zahájena výstavba nové modré linky metra D v úseku Náměstí Míru – Nové Dvory (I.D) s budoucími 10 stanicemi.

Osobně jsem výstavbu pražského metra sledoval od počátků a pořídil jsem i několik fotografií ze dnů otevřených dveří v průběhu výstavby. Jsou uvedeny za článkem v pořadí: 2x metro C Kobylisy - stav listopad 2003, 2x metro C Střížkov – stav září 2007, metro A Nemocnice Motol – 1x stav v září 2012 a 2x stav v září 2014, 3x metro A Nádraží Veleslavín – stav v září 2014 a 1x výstavba stanice metra D Pankrác z března 2024.

A na závěr několik zajímavostí (nej): nejdelší eskalátor se nachází ve stanici Náměstí míru a má 87,2 m, nejhlouběji položenou stanicí je Náměstí míru , která leží v 53 m, nejdelší vzdálenost mezi dvěma stanicemi je 2748 metrů (Kobylisy – Nádraží Holešovice), nejkratší vzdálenost je mezi stanicemi je 425 m (Muzeum – Hlavní nádraží), nejdelší a na zastávky nejpočetnější je trasa B, jejíž délka je takřka 26 kilometrů a má 24 zastávek, po ní následuje trasa C (23 kilometrů, 20 zastávek) a nejkratší je trasa A (17 kilometrů, 17 zastávek).

K 50. výročí zahájení provozu pražského metra chystá Dopravní podnik hlavního města Prahy řadu akcí. Jednou z nich je možnost projet se ve středu 8. května historickou soupravou na trase linky C, kde dvě historické soupravy budou jezdit po celý den.

 

Zdroje:

www.dpp.cz/metro50/historie-prazskeho-metra-v-datech#1970

www.kudyznudy.cz/aktuality/7-veci-ktere-nevite-o-prazskem-metru

www.poznatsvet.cz/historie/jak-se-stavelo-metro-pod-vltavou/ - unikátní dobové závěry, jak se stavělo metro pod Vltavou.

www.metroweb.cz/metro/IVC/IVC-dod1/IVC1.htm - tunel Holešovice (den otevřených dveří 18.5.2002)

https://metroslavi.cz - zde si lze prohlédnout několik důležitých momentů, pozoruhodných detailů a vizi budoucnosti pražského metra

01-031122-metro-c-kobylisy-soupravy-jeste-nejezdi.jpg       02-031122-metro-c-kobylisy-uvnitr-stanice.jpg

03-070922-metro-c-stanice-strizkov-1.jpg  04-070922-metro-c-stanice-strizkov-2.jpg

05-120922-metro-a-stanice-nemocnice-motol.jpg   06-140904-metro-a-stanice-nemocnice-motol-1.jpg

07-140904-metro-a-stanice-nemocnice-motol-2.jpg   08-140904-metro-a-stanice-nadrazi-veleslavin-1.jpg

09-140904-metro-a-stanice-nadrazi-veleslavin-2.jpg    10-140904-metro-a-stanice-nadrazi-veleslavin-3.jpg

11-240324-vystavba-stanice-metra-d-pankrac.jpg

doprava města a obce Praha
Autor: Dušan Brabec
Hodnocení:
(5.1 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Díky za přehledný článek o historii pražského metra. Ač obyvatelka hlavního města, plno informací je tu pro mě nových a mnoho jsem toho už zapomněla. Metrem nejen ráda jezdím, ale mnohé z jeho stanic obdivuji po architektonické stránce. Ze starších Malostranskou, z novějších např. stanice Rajská zahrada, Střížkov a další.
Eva Pokorná
Zaujala mě historie, některé věci jsem ani netušila. A původní názvy stanic si už také většinou nevybavujeme, tak je dobré si je připomenout.
Blanka Lazarová
Dík za informace, pěkné shrnutí.
Dagmar Vargová
Díky za tento velice zajímavý článek a fotky. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací.
Zuzana Pivcová
Určitě jsem někde četla, že se metro mělo stavět už ve 30. letech, ale plány překazila válka. Osobně si vzpomínám na různé momenty spojené s pražským metrem, i když zprvu jsem v Praze ještě nebydlela. To, že na začátku byly turnikety, takže načerno se jezdilo stěží, pak jak se původně jmenovaly stanice na první trase C, jak se trasa prodlužovala, jak se postupně otvíraly další. Jak na trase B na Černý Most nebyly zprovozněny některé stanice, teprve dodatečně, a konečně, jak se s prodlužováním tras urychlila cesta sestře domů a mně do práce.
Daniela Řeřichová
Díky za pěkné shrnutí historie metra. Myšlenka výstavby byla několikrát na stole již v předválečném období. Málo se ví, že mezi lety 1952 a 1960 byla jako protiatomový kryt pro vyvolené tajně vybudována stanice metra Klárov, která však nebyla nikdy napojena na později postavenou síť podzemky. Na pražské metro nedám dopustit a jsem na něj hrdá. Pamatuji se na cestování pouze povrchovou dopravou, to byl několikahodinový děs běs. V posledních letech vykazuje metro i působivé prvky moderní architektury.
Alena Velková
Je zajímavé si přečíst takovýto souhrn. Myslím, že jsem ani na všech zastávkách nebyla.
Vlasta Ledlová
Otazník měl být úsměv. :)
Vlasta Ledlová
Moc děkuji za zajímavý článek. Metro člověk může mít rád a taky nemusí. Jedno mu ale nikdo neupře, šetří nám spoustu času. ?

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

19%

Mezi 6 000-10 000 Kč

19%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

20%