Foto: Naděžda Špásová a spolužačky

Třída 4. B po padesáti letech

4. 6. 2024

Letos v červnu to je právě padesát let, kdy jsme v roce 1974 opustily naší Střední průmyslovou školu oděvní a rozlétly se do všech koutů naší republiky.

Jarní soutěž 2024 škola vzpomínky

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5 b. / 25 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Věra Ježková 4.6.2024 07:30

Naďo, to musí být fajn se takhle setkávat. Tak vám přeju ještě hodně prima srazů. :-)

Lenka Hudečková 4.6.2024 07:29

Ahoj Nadi, parádní sešlost, vypadáte všechny dobře!!!! Smekám... Určitě jste se dobře pobavily a užily se setkání. Panečku, po 50. letech, ani tak nikdo mezi vámi nevypadá :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Moje oblíbené učitelky ze základní školy

Kdysi jsem kdesi četla, že zapomeneme za týden jmého slavného rekordmana, mezinárodní miss, jména zpěváků, hercú, politiků, ale nikdy nezapomeneme jméno naší paní učitelky.

Marie Faldynová

Jak jsem jednou "šla za školu"

Děti, jak strašně ten čas letí...to říkám svým vnukům, když pozoruju, jak rychle mi rostou před…

Jana Hošková

Fotografie vypráví: Silla del diablo, památka, kterou ochraňuji jako oko v hlavě

Znáte ten pocit, kdy máte velkou chuť vypnout, oprostit se od každodenních starostí a pohladit se po duši? Já v takovouto chvíli pootočím hlavu od počítače doprava a tam mě jedna malá fotka, už dost omšelá, zavede do doby dávné a neobvyklé…

Hana Verzichová

Příběh jedné fotografie

Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před více než sto lety. Je to nejstarší a také největší snímek z mého papírového fotografického archivu. Předala mi ho moje maminka před mnoha lety, abych o něj pečovala jako o rodinnou památku.

Vladislava Dejmková