Jsou obézní, ale podvyživení. Za kily navíc mnohdy není jídlo
Ilustrační foto: Freepik

Jsou obézní, ale podvyživení. Za kily navíc mnohdy není jídlo

22. 7. 2024

Ten určitě hodně jí, přímo se nezřízeně cpe. To si většina lidí myslí o těch, kteří trpí velkou nadváhou. Přitom právě obézní muži a ženy někdy jedí méně, než jedinci, kteří jsou výrazně hubenější. Je to paradox, ale obezita a hlad spolu často souvisí.

Po ulici se valí velmi obézní dáma. Právě jde od lékaře. Dozvěděla se od něj, že je podvyživená. Nemysl? Ne, zcela běžný případ. Paní nesnídá, obědvá na rychlo ve fastfoodu a většinou večeří dva rohlíky s taveným sýrem. No a pak si dá ještě nějaké sušenky, chipsy. A na to všechno prášek na spaní. Oproti ní její kolegyně v plus minus jejím věku snědí každý den mnohem více jídla, přesto nadváhu nemají. Často na toto téma mluví, srovnávají se, hodnotí, co která má ten či onen den k snídani, k obědu. A ta obézní není schopná pochopit, že hladověním kila neshodí.

„Vždyť si dávám k obědu jen jeden malý hamburger, zatímco holky mají polévku, maso, rýži, zeleninu. Štve mě to, že jím málo a pořád přibírám,“ říká.

Podle Světové zdravotnické organizace má okolo 1,9 miliardy dospělých lidí nadváhu nebo obezitu, přičemž mezi nimi přibývá těch, kteří jsou zároveň podvyživení. Nemají dostatek vitamínů, minerálů, tuků, bílkovin, sacharidů, zkrátka toho, co je pro fungování lidského organismu nezbytné.

Často jedí nekvalitně nebo se snaží zhubnout a jedí málo. Obojí je ale cesta k tomu, že jim kila nejenže nemizí, ale nadále přibývají.

„Je to dnes velký a poměrně častý problém, že obézní lidé jedí málo. Bojí se jíst, aby ještě více nepřibrali, jenže tak to nefunguje. Tělo je chytré a potřebuje dostatek energie, aby mohlo pracovat, sportovat, aby nám fungovaly všechny orgány,“ říká nutriční terapeutka Michaela Cvejnová.

Pokud tělo dostatek energie nedostává, začne si ji šetřit. Ukládá si ji do zásob. A to je důvod, proč mnoho lidí, kteří se v jídle začali omezovat, hubnou jen chvíli a po čase zjistí, že se úbytek kil zastavil. „Tělo si vše ukládá na horší časy, protože je ve stresu. Proto je důležité jíst správně, nikoli málo,“ upozorňuje nutriční terapeutka.

Lidé s nadváhou jsou proto často zoufalí.

„Téměř nejím, přesto si lidé myslí, že se cpu. Manžel mi dokonce řekl, že jen předstírám, že se snažím hubnout, protože kdybych opravdu zhubnout chtěla, už by to dávno bylo vidět. To jsem pak probrečela celou noc. Hlady mi kručí v břiše, nevečeří, z hladu nespím a on mi nevěří,“ vypráví pětapadesátiletá Monika, která v přechodu přibrala dvacet kilo. A protože vždy měla nadváhu, má teď různé zdravotní problémy. „Všichni mi radí různé diety, já je zkouším, ale kila jdou pořád nahoru,“ vysvětluje.

„Tvrzení, že obézní lidé jen hodně jedí a málo se hýbou, je nekorektním zjednodušením, které nic neřeší. O obezitě, tedy o tom, jak hodně budeme jíst a jak hodně se z naší stravy budou ukládat tuky, rozhodují naše hormony a ty ovlivňuje řada faktorů i mimo naší stravy,“ říká blogerka a autorka knih o zdravém životním stylu Margit Slimáková.

Právě jídla z fastfoodů, tedy strava typu hamburger a hranolky či kus pizzy, mají nulovou nebo nízkou výživovou hodnotu. Takže lidé jich sice jedí moc či málo, ale je to úplně jedno, podstatný je efekt, že brzy zase mají hlad. Ovšem kdyby si místo nich dali pokrm obsahující kvalitní bílkoviny, hlad necítí.

Jenže jde o problém, kterému lidé příliš nevěří. Ve společnosti je zakořeněná jasná rovnice – jsi tlustý, tak to znamená, že hodně jíš, stačí jíst méně a zhubneš.

Obézní a zároveň podvyživení lidé jsou jedním u fenoménů dnešní doby. Mají k tomu podmínky jako nikdy dříve – lákadla v podobě už zmíněného rychlého občerstvení a průmyslově zpracovaných potravin. A tak se nedivme, že často zní věta: Nechápu, proč nehubnu, vždyť jsem za celý den měla jen kousek pizzy a teď večer dva rohlíky.

 

 

 

 

 

 

obezita Zdravá strava zdraví
Hodnocení:
(4.9 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Měl by výkon, fyzická práce, sport být před konzumací jidla , přiměřeně potravy správné nutriční hodnoty a hodně pít čistou vodu. Každý človék je originál, musí si najít svou cestu. Třeba jen žít prány. Porce v restauracích jsou zbytečně velké a asi ve velkém těle je větší chuť k jídlu.
Jitka Caklová
Z vlastních zkušeností vím, že s obezitou je to jako s nemocí, obojí vzniká v hlavě. Čím více jsem s nimi "bojovala", nebo-li věnovala jim pozornost, tím větší vládu nade mnou měly. Co pamatuji, byla jsem hubená a ve škole, kdy jsem se už také chtěla líbit, jsem měla přezdívku Tasemnice. Vyrostla jsem na chlebu nadrobeném do Melty bez mléka, případně namazaném margarinem, česnečce, bramborách na loupačku také bez másla, atd. Životospráva byla jedna velká neznámá, neboť v té době se tím ještě neživilo tolik lidí, jako dnes. S přibýváním obezitologů přibývá i obézních. S obezitou i se zdravím, což jedno s druhým úzce souvisí, jsem začala mít problémy po čtyřicítce, následovalo 15 let jako na houpačce a až po Vánocích 2007, s váhou 108 kg a strachem z cévní mozkové příhody, jsem podlehla kouzlu obezitologie. Byla to chyba, ale naštěstí v můj prospěch, neboť mi ukázala jaké to je, když člověk předá vládu nad svým tělem jinému člověku a zbaví se tím vlastní zodpovědnosti. Musela přijít pořádná "ťafka" v podobě nemoci, abych to pochopila a začala spoléhat na sebe. Dnes o životosprávě vím sama nejlépe co moje tělo potřebuje :-). Díky tomu mám o 25 kg méně, než v roce 2007, jsem štíhlá, zdravá a to bez jakýchkoliv dietních omezení. Život mě zkrátka baví ♥♥♥
Danka Rotyková
Měla jsem štěstí, že jsem posměšky kvůli své tloušťce slyšela jen do 13 let. Nastoupila puberta a já se chtěla líbit alespoň některým klukům. V té době jsem byla také podviživená, ani se nedivím, babička se starala, aby jsme se všichni najedli, ale rozhodně nekupovala pravidelně zeleninu nebo ovoce. Na to prostě nebylo. Z dobrého tvarohu raději upekla buchty nebo koláče, aby se 6 lidí pomělo. Nedivím se, i dneska jsou rodiny, které musí počítat, jestli koupí dětem zdravé, ale drahé ovoce. Když koupí levné, nebude kvalitní, a to dětem moc neprospěje. Jakmile se děti naučí špatně stravovat, mohou s tím bojovat po celou dospělost. Já jsem se tomu vyhnula, ale vím, že to není pravidlo, každý máme v sobě jinou sílu. Všem bych přála, aby se na tu nadváhu pořádně naštvali a zatočili s ní.
Dagmar Vargová
Články na téma hubnutí jsou snad nejčastější všude možně a "hubnoucí" průmysl jeden z nejvýdělečnějších (různé zázračné tabletky, čaje, diety,...). Základní pravidlo hubnutí je jasné: snížit příjem kalorií, zvýšit výdej. Problém je, že to funguje nějakou dobu, pak stagnace... zpomalí se metabolizmus a tělo si urputně drží svoji hmotnost. Nastává jojo efekt, shozená kila se vracejí a přibydou ještě další. Je to složité, k tomu geny, nemoci atd. Mně se osvědčil tzv. přerušovaný půst 6/18, event. 8/16, tj. mírnější režim. Ten první údaj je časové okno, kdy jím, ve zbytku času nejím nic. Já např. začínám jíst v 10, poslední jídlo v 16 hodin. Nijak se neomezuji, jím vše, nač mám chuť, ale snažím se přijímat všechny živiny (bílkoviny, ale i tuky a sacharidy). Takto jsem zhubla za rok 17 kg a váhu si držím, +/- 2 kg. Samozřejmě každému vyhovuje něco jiného. Někdo jí 6x denně menší porce, někdo 2x denně větší porce. Prostě se to musí vyzkoušet. Když občas "zhřeším" a vychutnám si dortík ke kávě nebo zmrzlinu, rozhodně si to nevyčítám. Nakonec co pak z takového života, když si člověk občas nedopřeje i nějakou tu "nezdravotu" :-).
Jarmila Komberec Jakubcová
Vel mi dobře napsaný článek, který stojí za přečtení. Znám dost lidí, kteří mají obdobné problémy.
Anna Potůčková
Tyto řádky by si měli přečíst i ti, co obézní lidi označují tlustochy. Patřím mezi obézní a s váhou bojuji prakticky od svého dětství.
Dana Divišová
Znám takový příklad ze svého okolí. Dcera kamarádky , která celý život drží diety, tak dnes má poctivých 110 kg. Když se nechala před 10 lety léčit odborníkem na stravování, řekl jí, že je podvyživená. Má prostě smůlu, zřejmě genetika (tlustý dědeček) nebo hormony. Tělo si prostě šetří vše, co dostane. Protože toho mnoho není.
Olga Škopánová
Zákon zachování hmoty platí i pro obézní.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.