Po ulici se valí velmi obézní dáma. Právě jde od lékaře. Dozvěděla se od něj, že je podvyživená. Nemysl? Ne, zcela běžný případ. Paní nesnídá, obědvá na rychlo ve fastfoodu a většinou večeří dva rohlíky s taveným sýrem. No a pak si dá ještě nějaké sušenky, chipsy. A na to všechno prášek na spaní. Oproti ní její kolegyně v plus minus jejím věku snědí každý den mnohem více jídla, přesto nadváhu nemají. Často na toto téma mluví, srovnávají se, hodnotí, co která má ten či onen den k snídani, k obědu. A ta obézní není schopná pochopit, že hladověním kila neshodí.
„Vždyť si dávám k obědu jen jeden malý hamburger, zatímco holky mají polévku, maso, rýži, zeleninu. Štve mě to, že jím málo a pořád přibírám,“ říká.
Podle Světové zdravotnické organizace má okolo 1,9 miliardy dospělých lidí nadváhu nebo obezitu, přičemž mezi nimi přibývá těch, kteří jsou zároveň podvyživení. Nemají dostatek vitamínů, minerálů, tuků, bílkovin, sacharidů, zkrátka toho, co je pro fungování lidského organismu nezbytné.
Často jedí nekvalitně nebo se snaží zhubnout a jedí málo. Obojí je ale cesta k tomu, že jim kila nejenže nemizí, ale nadále přibývají.
„Je to dnes velký a poměrně častý problém, že obézní lidé jedí málo. Bojí se jíst, aby ještě více nepřibrali, jenže tak to nefunguje. Tělo je chytré a potřebuje dostatek energie, aby mohlo pracovat, sportovat, aby nám fungovaly všechny orgány,“ říká nutriční terapeutka Michaela Cvejnová.
Pokud tělo dostatek energie nedostává, začne si ji šetřit. Ukládá si ji do zásob. A to je důvod, proč mnoho lidí, kteří se v jídle začali omezovat, hubnou jen chvíli a po čase zjistí, že se úbytek kil zastavil. „Tělo si vše ukládá na horší časy, protože je ve stresu. Proto je důležité jíst správně, nikoli málo,“ upozorňuje nutriční terapeutka.
Lidé s nadváhou jsou proto často zoufalí.
„Téměř nejím, přesto si lidé myslí, že se cpu. Manžel mi dokonce řekl, že jen předstírám, že se snažím hubnout, protože kdybych opravdu zhubnout chtěla, už by to dávno bylo vidět. To jsem pak probrečela celou noc. Hlady mi kručí v břiše, nevečeří, z hladu nespím a on mi nevěří,“ vypráví pětapadesátiletá Monika, která v přechodu přibrala dvacet kilo. A protože vždy měla nadváhu, má teď různé zdravotní problémy. „Všichni mi radí různé diety, já je zkouším, ale kila jdou pořád nahoru,“ vysvětluje.
„Tvrzení, že obézní lidé jen hodně jedí a málo se hýbou, je nekorektním zjednodušením, které nic neřeší. O obezitě, tedy o tom, jak hodně budeme jíst a jak hodně se z naší stravy budou ukládat tuky, rozhodují naše hormony a ty ovlivňuje řada faktorů i mimo naší stravy,“ říká blogerka a autorka knih o zdravém životním stylu Margit Slimáková.
Právě jídla z fastfoodů, tedy strava typu hamburger a hranolky či kus pizzy, mají nulovou nebo nízkou výživovou hodnotu. Takže lidé jich sice jedí moc či málo, ale je to úplně jedno, podstatný je efekt, že brzy zase mají hlad. Ovšem kdyby si místo nich dali pokrm obsahující kvalitní bílkoviny, hlad necítí.
Jenže jde o problém, kterému lidé příliš nevěří. Ve společnosti je zakořeněná jasná rovnice – jsi tlustý, tak to znamená, že hodně jíš, stačí jíst méně a zhubneš.
Obézní a zároveň podvyživení lidé jsou jedním u fenoménů dnešní doby. Mají k tomu podmínky jako nikdy dříve – lákadla v podobě už zmíněného rychlého občerstvení a průmyslově zpracovaných potravin. A tak se nedivme, že často zní věta: Nechápu, proč nehubnu, vždyť jsem za celý den měla jen kousek pizzy a teď večer dva rohlíky.
