Vypadá to, že odchází generace zvyklá na tradici, že muž nosí peníze a rozhoduje, zatímco žena vaří, peče, uklízí, pere, učí se s dětmi, stará se o ně. Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který proběhl v první polovině tohoto roku, vyplývá, že rovnoprávnosti partnerů je nakloněno čím dál více lidí. Podíl těch, kteří tvrdí, že muž a žena mají různé činnosti vykonávat stejně, se za poslední čtyři roky zvedl výrazně víc než v dřívějších hodnocených obdobích.
Ale téma je pořád v některých rodinách výbušné.
„Mám pocit, že můj syn je otrokem své ženy a dětí. Rozhodně jsem pro, aby muži v domácnostech pomáhali, aby nenechávali vše na ženách. Já jsem vždycky doma přiložil ruku k dílu, styděl bych se, kdybych seděl u piva a manželky by dřela, ale to, co vidím v rodině mého syna, mě udivuje,“ vypráví třiašedesátiletý Mirek. Říká, že si na to téma se synem promluvil. „On odemyká dveře, je utahaný z práce a snacha mu už strká nejmladší dcerku do náručí s tím, že ona teď potřebuje čas na sebe. Jenže mu doma začíná druhá šichta. Tak to bývalo dříve u žen, které chodily do práce a pak večer vařily, uklízely doma. A nebylo to dobře. Ale chtít po muži, který celý den dělá řidiče a je unavený, aby se hned po příchodu domu věnoval děcku, taky není normální,“ přemítá Mirek.
Jeho syn mu oponuje: „Problém je tati už v tom, že ty říkáš, že muž má doma pomáhat. Proč pomáhat? Muž a žena mají mít vše rozdělené rovným dílem, když pomáháš, znamená to, že je vše na ženě a ty jí milostivě nějakou povinnost odebereš.“
A další příklad z rodiny, která řeší podobný problém. Tady jsou slova šestašedesátileté Šárky: „Mně je vždy úzko, když vidím syna v zástěře. On rád vaří, pořád se točí v kuchyni. Já vím, že muži jsou kuchaři, cukráři, že je to fajn, když chlap umí uvařit. Ale nemůžu si pomoct, muž v zástěře se mi nelíbí, tak nějak tím u mě ztrácí mužnost. Kamarádka mi říká, že blázním, že syn je fajn chlap. Ale já tam přijdu, snacha si čte na zahradě na lehátku a on mi otevírá dveře v zástěře.“
Starší generace byla vychována v modelu, že živitelem rodiny má být muž, rok od roku ale přibývá lidí, kteří si myslí, že je úplně jedno, zda hlavní příjem zajišťuje muž či žena.
Na začátku tisíciletí dvě třetiny dotazovaných tvrdily, že muž má domu nosit peníze. Před čtyřmi roky si to myslelo padesát osm procent lidí. Nyní považuje muže za živitele čtyřicet osm procent lidí.
Na přelomu tisíciletí byly dvě pětiny Čechů a Češek přesvědčeny, že vařit má doma žena. V roce 2020 ten názor zastávalo šedesát tři procent lidí, nyní si padesát čtyři procent myslí, že vaření je úkolem obou partnerů. Podobné to je s otázkami týkajícími se úklidu, domácích prací všeho druhu. Společně, rovným dílem. To je rok od roku častější odpověď.
Ale pozor, na jedné straně jsou zastánci dřívějších rozdělení rolí dotazovaní ve věku nad šedesát, na straně druhé se pro ně často vyjadřovali i nejmladší respondenti ve věku patnáct až dvacet devět let. Výzkumníky trochu překvapilo, jak jsou konzervativní, protože se častěji, než třeba čtyřicátníci kloní k názoru, že muž má být živitel, žena se víc věnovat domácnosti a podobně.
„Atmosféra ve společnosti se změnila a muž, který chce být úspěšný a respektovaný si nyní uvědomuje, že musí obstát i jako partner, jako táta. Nejenže se muži přestali stydět dát najevo, že jsou tátové, nyní jsou na to hrdí. Řeči typu, že ženská patří k plotně, jsou nyní spíše k smíchu, než že by mužům dodaly respekt,“ říká terapeutka Jana Novotná.
Psychologové se ale shodují, že současná veskrze sympatická vlna rovnoprávnosti, která se z proklamovaných frází mění v realitu, tak trochu vrhá špatné světlo na starší generace. A mnohdy neoprávněně.
„Vypadá to někdy, že naši tátové se jen váleli doma na gauči a nestarali o rodiny, ale tak to přece nebylo. Mnozí se věnovali dětem, zapojovali s do péče o domácnost stejně jako dnešní mladí, jen se o tom nemluvilo, nedávalo se to tak okázale najevo,“ říká terapeutka.
Každopádně už není dobré říkat, že muž doma pomáhá. Současní vyznavači rovnoprávnosti jsou touto formulací znervózněni. My nepomáháme, my se dělíme rovným dílem, tvrdí.
Tak možná pro starší generaci bude nejjednodušší se jim do současných modelů soužití neplést, nehledat v nich to špatné, ale spíše to dobré. Ale zároveň si nenechat líbit, pokud někdo bude tvrdit, že všichni muži byli dříve burani, kteří se nechali od svých žen jen obskakovat. Protože tak to rozhodně nebylo.
