Ano žijeme, podle svých možností i schopností. I v letošním létě. I s rozmary letního počasí. S nesmírnými vedry, kdy hledáme stín jak v přírodě, tak doma, s dešti, které jsou někdy konejšivé a něžné a také ničivé, způsobující až povodně. S větrem v zádech, nebo proti větru, když se jemný vánek promění až ve vichr. A pak jsou tu ty nádherné letní dny, prázdniny, dovolená, noční vysedávání pod hvězdami, starání se o vnoučata, koupání a mnoho dalšího. A také lenošení pod stromem, s knihou v ruce. Také nesmím zapomenout na letní vůni opékaných buřtů, či grilování, či rožnění. To jsou velmi libé letní vůně, které spolehlivě vylákají všechny na zahradu, včetně našich psů a koček. Laskavé léto budiž pochváleno!
Moje sobotní ráno bylo takové nijaké. Přepadly mě teskné vzpomínky na bratra, který by dnes měl narozeniny a před rokem nenadále odešel. Odešla mi Milinka, můj malý bílý chundeláček, která by se zakrátko dožila 18 let. Je to stesk, který se musí zahnat. Pouštím Smokie, které bratr Vašek moc rád poslouchal. Zkouším dávat dohromady ty hezké záležitosti a napsat pár řádků.
A tak jsem si řekla, že od sobotního rána si budu sbírat drobné perličky radosti. První perlička - stará fotka Opárenského mlýna na FD. Měla jsem hezký pocit, nejen z uveřejněné fotky, ale i z toho pěkného údolí, které okamžitě živě vyvstane v paměti. Řekla jsem si, že se budu toulat krajinou, bez jakéhokoliv plánu, kam mě nohy ponesou. A se mnou moje kamarádka nejmilejší, Mystynka. Do batůžku pití a vyrazily jsme.
Vydala jsem se přes bývalé vesničky, dnes již zarostlé zelení, směrem pod Kostomlaty. Kus jsem prošla po cyklostezce. Zajímavé je, že prý chodec nesmí na cyklostezku, ta je vyhražena pro kolaře. A tedy po silnici? Tak jsme ukázněně vyšlapovaly po cyklostezce a jak to šlo, jsme přešly na posekanou velkou louku, která nás zavedla až k rybníčku.Mezi rákosím kvetly lekníny. Mysty radostně plavala, vrhala se do vody za malým míčkem a čekala, že ji budu následovat. Jenže neměla jsem plavky. Vždyť jsem nic neplánovala. Na zpáteční cestě se Mysty vydováděla a do každé myší díry strkala čumák.
Také jsem měla radost z motýlků, jenže vždy mi uletěli, viděla jsem srnky pod lesem, které se ostražitě rozhlížely. Viděla jsem polní kvítí a i ten kvetoucí plevel je hezký. Prý na každé bolení je nějaká léčivá rostlinka z přírody, na hojení. A než jsem došla po několika hodinách domů, už jsem měla pěkných pár radostných perliček na dlani. Uschovala jsem si je.
Procházela jsem mojí domovinou, která mě nepřestává fascinovat. Doly, elektrárna, na druhé straně krásně zrekultivovaná příroda se spostou stezek, rybníčků. Jsme v úpatí Českého středohoří, které okem dohlédnu a na straně druhé, vše zaštiťují Krušné hory jako ostražitý strážce. Mezitím jsou roztrušena městečka i vesničky s bohatou historií i současnou přítomností. Jsem dojata, když vidím ten neustálý koloběh života, nejen mezi lidmi, ale i v přírodě.
Odpoledne přijeli přátelé k mladým a grilovalo se. Matymu přijel kamarád Páťa. Otevřeli jsme si i šáňo a přebrali jsme širokou škálu radostí i starostí. Malí kluci mi vytkli, že kouřím. Docela jsem se zastyděla a přemýšlím, že toho fakt nechám. Moderní je nekouřit. Nechci vypadat jako černá ovce v našem domě. Malý kamarád u nás zůstal přes noc, a tak mi kluci přišli dát pusu na dobrou noc. To mi přibylo perliček radosti.
Ráno už oba frajeři přišli k babičce na snídani, je to tak hezké, malým uličníkům něco přichystat. Šli do svého pokoje a když jsem se na ně byla podívat, cvičili kliky, podle videa. Ty děti si vědí rady, jak se zabavit. Perličky radosti mi zase přibyly.
Dnes odpoledne vezmu kolo a zajedu k mé kamarádce, která už nemůže chodit, abych jí přivezla vystřelenou růži z poutě. Sice jsem se netrefila, ale paní z maringotky, řekla, že jo. Tak tomu věřím, vždyť i věci neviditelné existují.
Tak jsem opravdu nasbírala drobných perliček radosti dosti a dosti. Mám z toho radost. Moc důležité je žít. Žít pro sebe i ostatní, vědět, že každý tu máme své místo, svůj čas a jak se říká i nějaké poslání, nějaký úkol. A ty drobné perličky radosti, jsou moc voňavé. Občas se nám nějaká ztratí, odkutálí a už ji nenajdeme. To život se nám ozývá, ve všech podobách, ale ztracená se dá doplnit. Kdo hledá a chce, najde. Najde ty drobné perličky, které voní láskou, voní letošním létem, jsou nezbytné pro náš život, vlastně v jakémkoliv období a v jakémkoliv věku.
Přeji vám přátelé, ať se vám daří plnit své úkoly v jakémkoliv věku a sbírejte drobné perličky radosti pořád. Jsou rozsypané kolem dokola, čekají na nás, až je posbíráme.