Vodní hrad Lipý

Areál hradu se nachází prakticky uprostřed města, na okraji jeho historického centra. Na konci 13. století ho nechali vybudovat příslušníci mocného rodu Ronovců. Protože nebyl v místě žádný strategicky výhodný vrch, byla jako hlavní obranný prvek využita ramena řeky Ploučnice.

Na jimi vytvořeném ostrově byla nejdříve postavena pouze jednoduchá kulatá kamenná věž, tzv. bergfrit. Sloužila jako obydlí a v čase nebezpečí jako poslední útočiště obránců. Její existenci doložil až novodobý archeologický průzkum a na nádvoří je dnes její obvod vyznačen kamennou zídkou.

K největšímu rozvoji došlo ve 14. století. Asi nejslavnější Ronovec, Jindřich z Lipé, založil v blízkosti hradu poddanské městečko Lipá (dnešní Česká Lípa), podle kterého pak užíval přídomek. Roku 1319 však panství prodal svým příbuzným Berkům z Dubé. Hrad byl za jejich správy přebudován v honosné kamenné sídlo. Na podloží zpevněném dřevěnými pilotami vyrostl palác, jehož výstavnost dokládají nalezené úlomky ozdobných okenních a dveřních ostění. Objekt obklopily kamenné hradby, přes vodní příkop vedly dva mosty.

Hrad měl na tehdejší dobu vyspělé hygienické zařízení. Byla to tzv. záchodová věž, která byla vysunuta nad řeku na severní straně hradeb. Zabezpečovala vyšší úroveň hygieny než běžné prevéty. Značná část se jí zachovala a budí velkou pozornost návštěvníků.

Vzácným dokladem stavebního umu středověkých stavitelů jsou dva dochované sklepy s valenou klenbou. Způsob stavby a opracování kamene ukazuje na spojitost s pražskou parléřovskou hutí. Berkové, zastávající významné dvorské úřady, si mohli takový přepych dovolit.

Za husitských válek dobyla město i hrad sirotčí vojska Jana Roháče z Dubé. Husitští hejtmani odtud útočili na blízkou Lužici. V pohraničním válčení pak pokračovali z hradu Vartenberkové. Teprve v polovině 15. století se panství vrátilo do rukou Berků. Ti nechali hrad podle tehdejší módy renesančně upravit na pohodlnější zámek.

Po bitvě na Bílé hoře panství získal jako konfiskát vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Správu ale přesunul na nový zámek v Zahrádkách. Lipý tím ztratil svoje výjimečné postavení. Během třicetileté války zámek vyrabovali Švédové. Kounicové, kteří ho získali po válce sňatkem, do jeho oprav neinvestovali, takže postupně pustl a chátral. Další ránu mu způsobil požár města v roce 1820.

Zbytky budov pak byly necitlivě přestavěny na cukrovar. Byly tu i nouzové byty a židovská škola. V roce 1938 přešel objekt do majetku města a byl využíván jako skladiště, protiletecký úkryt, ubytovna francouzských zajatců apod.

Po válce si vedení města nevědělo s poničenými budovami rady, a v roce 1957 nechalo odstřelit budovu paláce. Poctivé středověké základy však této vandalské snaze odolaly, a tak se mezi jejich zbytky dnes můžeme procházet.

V roce 1992 byl zahájen archeologický průzkum zdevastovaného areálu, následovala rekonstrukce a zakonzervování zbytků staveb. V roce 2003 byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Návštěvníci si mohou s průvodcem prohlédnout zachovalé zbytky hradních budov a opevnění, dvě brány, unikátní gotické sklepení a v zachované branské věži expozici o životě na hradě v 19. a 20. století. Nádvoří je využíváno pro pořádání společenských a kulturních akcí.

Z období renesance se v těsné blízkosti hradu zachoval letohrádek, kterému se říká Červený dům. Na konci 16. století si ho nechal postavit Jiří Jetřich Berka. Dnes je v něm umístěn muzejní depozitář.

V sousedství hradu bylo v roce 2011 otevřeno Centrum textilního tisku. Českolipsko bylo od konce 18. století do poloviny 19. století evropsky významným centrem zpracování textilu, zejména jeho potiskování. Expozice seznamuje návštěvníky s historií kartounek, což byly manufaktury, kde se tiskly vzory na bavlněné látky. Prohlédnout si tu můžete např. zrestaurované tiskařské formy a vzácné vzorníky. Na památku si tu každý může pomocí sítotisku potisknout vybraný kus textilu.