V nich totiž může v důsledku UV záření rozbujet rakovina kůže. Maligní melanom ročně v Česku lékaři odhalí přibližně u 3 700 osob a asi 400 z nich na tuto nemoc každý rok zemře. Pokud se ale na zhoubný kožní nádor přijde včas, mají pacienti až 95% šanci na vyléčení.
„Pravidelnou kontrolu znamének by lidé neměli podceňovat. Po létě jejich vyšetření dává největší smysl, protože kůže je v červenci a srpnu vystavená silnějšímu UV záření. To může vést nejenom ke spálení pokožky, předčasným vráskám nebo pigmentovým skvrnám, ale i ke vzniku kožních nádorů,“ popisuje prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP.
Maligní melanom sice představuje přibližně jen 10 % ze všech zhoubných kožních nádorů, zodpovědný je ale až za 75 % případů úmrtí, která s kožními nádory souvisí. „Zhoubný melanom lékaři celosvětově nachází nejčastěji u lidí kolem 59 let věku. Mezi nejohroženější skupiny patří ženy do 35 let, které se hodně opalují na slunci i v soláriu, a muži kolem padesátky – málo se mažou ochrannými krémy s SPF a podceňují pravidelné prohlídky,“ říká prof. Arenbergerová. Právě preventivní kontrolu u kožních lékařů je podle ní ideální absolvovat jednou ročně. „K dermatologovi by měli chodit každý rok lidé po 35. roce věku. Pokud má však někdo mladší více než 50 znamének nebo světlejší kůži, měl by kožního lékaře pravidelně navštěvovat také. Laik totiž nepozná, která znaménka jsou riziková,“ popisuje prof. Arenbergerová a dodává, že na úhradu preventivního vyšetření znamének mohou lidé využít fondy prevence, které nabízí zdravotní pojišťovny.
Pacienti, u nichž se zhoubný kožní nádor odhalí v raném stadiu, mají podle předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP až 95% šanci na vyléčení. Pokud tedy dojde u některých znamének ke změnám, je nutné zajít na vyšetření k dermatologovi co nejdřív. „Jestliže znaménko ztmavne, vyvýší se nad povrch kůže nebo zvětší svůj průměr, je to signál, že by ho měl zkontrolovat kožní lékař. Nádor, na který se přijde včas, stačí chirurgicky odstranit – ideálně v době, kdy už tolik nesvítí slunce, například na podzim,“ říká prof. Arenbergerová. V praxi se ale setkává s tím, že lidé s návštěvou otálí a přijdou pozdě. Lékaři pak často zjistí, že znaménko už založilo metastázu, například ve spádové mízní uzlině. „Týká se to bohužel přibližně 30 % pacientů, kteří k nám dorazí s pokročilým nádorem. V takovém případě nestačí jenom chirurgické odstranění znaménka. Nutná je i následná zajišťovací léčba, která zamezí dalšímu šíření nádoru do organismu a návratu onemocnění,“ dodává. O jejím nasazení už ale nerozhodují pouze dermatologové – pacienty odesílají ke konzultaci do komplexních onkologických center. Multidisciplinární týmy lékařů v nich zvolí takový léčebný postup, který je pro nemocné nejvhodnější.
Výskyt maligního melanomu v evropských zemích meziročně narůstá přibližně o 3–7 %. Zvyšující se počet pacientů s kožními nádory podle odborníků souvisí s několika faktory. „Příčinou je stále tenčí ozónová vrstva, která chrání organismus před ultrafialovým zářením. Populace navíc stárne a s rostoucím věkem přibývá i změn na kůži,“ popisuje prof. Arenbergerová. Třetí faktor podle ní paradoxně souvisí s dobrým životním stylem. „Lidé cestují i dvakrát ročně k moři a hodně sportují – jezdí na kole, běhají nebo hrají golf či tenis. Častěji tak svou kůži na sluníčku vystavují UV záření,“ uzavírá.
