Povodeň v roce 1872 si vyžádala 240 obětí. Jaké byly další největší povodně na území Čech a Moravy?
Karlův most roku 1890. FOTO: ČTK

Povodeň v roce 1872 si vyžádala 240 obětí. Jaké byly další největší povodně na území Čech a Moravy?

13. 9. 2024

Českou republiku zasáhly největší povodně v letech 1997 a 2002. Tyto katastrofy, při níž zemřelo několik desítek lidí, máme ještě v živé paměti. Vodní živel řádil na území Čech a Moravy poměrně často i v minulých staletích. Ve kterých letech byla velká voda nejničivější?

Zřejmě nejničivější povodní v Česku, která byla zdokumentována, je z května roku 1872. Nejvíce zasáhla povodí Berounky, Ohře a Vltavy. Vodní katastrofa si vyžádala kolem 240 obětí a značné materiální škody. Jednalo se o letní typ povodně, kdy příčinou byly prudké srážky, které trvaly hodiny a zasáhly větší území než bylo v těchto případech běžné. Některé vesnice byly úplně zničeny. Na berounském náměstí se voda zastavila ve výšce dvou metrů. Průtok vody ve Vltavě činil 3300 m³/s. (Pro srovnání - při povodni v roce 2002 byl průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s).

O pár let později, v roce 1890 se Vltava hrozivě rozvodnila znovu. Po prudkých deštích stoupla Vltava v Budějovicích vysoko nad normál a strhla železniční trať mezi Budějovicemi a Hlubokou. Berounka vystoupila u Zbraslavi o 4 metry, takže krajina u Zbraslavi a nížina mezi Radotínem a Chuchlí se podobaly jezeru. Ve večerních hodinách 3.září vystoupila hladina Vltavy v Praze o 450 cm nad normál. Voda dosahovala až k budově Náprstkova muzea, valila se přes Novotného lávku, byly zaplaveny přízemní místnosti Klementina a v Husově ulici dosahovala voda až ke Clam-Galasovu paláci. Také ostrov Štvanice byl zaplaven až do výše koruny stromů a celá Kampa byla pod vodou, která dosahovala až do výše prvního poschodí. Povodeň též poškodila Karlův most. Se zničenými částmi mostu zmizela ve vlnách i čtyři sousoší. Odklízení trosek nakupených vorů, klád a dřeva pod Karlovým mostem bylo započato ihned po opadnutí vody. Tuto práci byli povinni vykonat na vlastní náklad a svými zaměstnanci majitelé vorů.

profimedia-0669783001.jpg
Povodeň v roce 1890. Karlův most. FOTO: ČTK

profimedia-0839457484.jpg

Další povodeň postihla Prahu za války, a to v březnu 1940. Na fotografii je stržený můstek spojující nábřeží s ostrovem Žofín. Voda stoupla po prudkém oteplení a tání sněhu. FOTO: ČTK.

profimedia-0670506565.jpg

A takto to vypadalo ve stejném roce ve Štěchovicích, kde Vltavu zahltily obrovské ledové kry. FOTO: ČTK

 

profimedia-0667680215.jpg

Behěm komunistického režimu se lidé o mnohých přírodních katastrofách ani nedozvěděli. Poměrně značné povodně zasáhly Čechy i Moravu v letech 1954, 1958, 1966. Na tomto snímku (autor Karel Mevald, ČTK) je rozvodněná řeka Jizera na Mladobolevslavsku.

Značné materiální škody, ale především 35 obětí si vyžádalo řádění vodního živlu 9. června 1970. Povodeň levostranných přítoků řeky Dyje, způsobená mimořádnou lokální průtrží mračen, zaplavila tehdy 20 obcí na Kyjovsku a Břeclavsku. Nejtragičtější následky měla povodeň pod Stavěšicemi. Šardický potok se rozplavil na šířku 150 metrů, přičemž zatopil poddolované území hlubinného lignitového dolu Dukla v Šardicích, v jehož těsné blízkosti tekl. Lokální terénní poklesy se tak ihned naplnily vodou, která vzápětí prorazila až do vnitřku dolu a štoly byly brzy zaplaveny bahnotokem. V dole v té chvíli pracovalo 110 horníků a 34 jich zahynulo.

profimedia-0669653960.jpg

Obec Mušov, rozvodněná řeka Dyje v roce 1970. FOTO: František Nesvadba, ČTK.

 

S využitím zdrojů: wikipedia, pocasimeteoaktuality

 

 

 

 

 

Česká republika historie počasí příroda
Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(5.1 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Čtu taky další zprávy – například: 1815 Raná a krutá zima, mnoho bouřek s potopami v létě. - 1816 Zima nestálá a bouřlivá, mnoho sněhu v únoru a březnu. Mnoho dešťů a povodní v létě. – 1824 Mírná zima s mnohými bouřkami , mokré jaro a povodeň 23. a 24. června. Čili každou chvíli něco.
Zdenka Jírová
Při povodni v údolí Dyje na Moravě jsem jako školačka byla na pionýrském táboře v Bítovské zátoce. Pamatuji, že jsme se museli i se stany stěhovat od vody na kopec, voda nám zaplavila kuchyň i s jídelnou . Bylo mi 14 let, byly po mé poslední prázdniny v pionýrském táboře.
Ilona Erika Kolář
V Ústí nad Labem byly největší povodně v letech 1845, 1862, 1867, 1876 a 1890.
Hana Rypáčková
Ve Strakonicích se Malém náměstí jezdilo na lodičkách.. Ale pak se rameno Otavy překlenulo a je pod zemí , jde regulovat ta stoka a vystavěly se zdi u soutoku s Volyňkou. Ale ta víc řádí cestou ze Šumavy .. Staré fotky jsou bezva...
Ludmila Černá
Doufejme, že to, co nám slibují, nebude mít tak ničivé následky jako v minulých letech. Z dětství jsem byla zvyklá na rozvodněnou Orlici. Ale to bývalo vždy na jaře a na podzim "na lukách" a voda nijak neškodila. To co bylo v roce 2002 postihlo obrovské množství lidí. Jedna paní z Kopist mi tenkrát říkala: "Mně voda vzala celý život. Fotografie, dopisy, alba po rodičích atd...Věci? Ty si koupíte, ale recepty psané maminčinou rukou už ne..."
Zuzana Pivcová
Povodeň v roce 1890 připomínal pomníček v parku před pražskou Invalidovnou, v níž sídlil náš Vojenský ústřední archiv. Pomník byl věnován ženistům, kteří zahynuli při záchraně civilistů právě při povodni 1890.
Eva Mužíková
Nikdy jsem o prvních dvou povodních neslyšela, nevzpomínám si ani na tu v roce 1970. Možná proto, že nebyla ve sdělovacích prostředcich tak medializovaná jako další následujíci. Ale je to jen můj názor.
Jitka Hašková
Já pamatuji povodeň v roce 1954, když byla Slapská přehrada před dokončením. Bydlela jsem tenkrát na Smíchově, v domě kina Arbes. Lidé ve Zborovské ulici měli tenkrát vodu ve sklepích. Do domů na Arbesově náměstí a do kina Arbes se voda nedostala. Slapská přehrada (hráz už byla postavená) to tenkrát vydržela, neprotrhla se.
Jitka Hašková
Já pamatuji povodeň v roce 1954, když byla Slapská přehrada před dokončením. Bydlela jsem tenkrát na Smíchově, v domě kina Arbes. Lidé ve Zborovské ulici měli tenkrát vodu ve sklepích. Do domů na Arbesově náměstí a do kina Arbes se voda nedostala. Slapská přehrada (hráz už byla postavená) to tenkrát vydržela, neprotrhla se.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.